Independent: Biozemědělství není lepší než konvenční metody
První komplexní studie dopadů produkce potravin na životní prostředí, kterou provedli vědci z Manchester Business School, konstatovala, že není dostatek důkazů o tom, zda je biozemědělství ekologičtější než jiné zemědělské metody. Produkce některých potravin je v případě biozemědělství podstatně méně energeticky efektivní a také může produkovat více znečišťujících látek. Studie však nezapočítávala takové faktory, jako je zvýšení biodiverzity nebo pozitivní dopad na krajinu.
Na základě dat z předchozích výzkumů vybrali vědci jako příklad mléko, píše Independent. Na výrobu biomléka je potřeba o 80 procent více půdy a při této produkci také vzniká skoro dvojnásobné množství látek, které způsobují okyselení půdy a eutrofizaci vody. Studie zjistila, že při produkci biomléka, které má vyšší obsah živin a nižší obsah pesticidů, také vzniká více oxidu uhličitého než při konvenčních metodách - 1,23 kg na litr oproti 1,06 kg na litr. Zpráva shrnuje: "Produkce biomléka má nižší spotřebu energie, ale potřebuje více půdy než konvenční výroba. Vyhýbá se používání pesticidů, ale zároveň způsobuje vyšší emise skleníkových plynů a eutrofizujících látek."
Podobné výsledky byly dosaženy i u drůbeže, kde delší chov znamená větší dopad na všech úrovních. Bioprodukce drůbeže téměř zdvojnásobí množství potenciálně znečišťujících látek a spotřebuje o 25 procent více energie. I produkce biozeleniny spotřebovává více zdrojů. Například biorajčata potřebují skoro desetkrát víc půdy než konvenční plody a skoro dvojnásobné množství energie, napsal deník Independent.
Podle článku Cahala Milma v deníku Independent ze dne 19. 2. 2006
reklama
Online diskuse
nedělal tu studii pan Brezina? :-)) - 21. 2. 2007 - wolfTo je teda blbost. Studie je velmi jednosměrně zaměřená a vůbec nezapočítává externality. Např. když tvrdí, že ekologické zemědělství spotřebovává sice méně pesticidů (a hnojiv obecně), ale je energeticky náročnější, tak už nezapočítává energetickou náročnost výroby hnojiv a pesticidů, jejich distribuci a následně jejich aplikaci. Když k tomu připočtu to co se v článku píše, že studie nezahrnuje ani "zvýšení biodiverzity nebo pozitivní dopad na krajinu"... Tak takovouhle studii umí udělat můj syn na základní škole. Prostě změří spotřebu energiie a vydělí jí hektarama, popř kusy chovaného dobytka či drůbeže... Tomu řikám studie :-))))))))))))))) |

