IPS: Pstruzi a rekreační rybářství ohrožují argentinskou biodiverzitu

Do Patagonie přijíždějí každoročně tisíce lidí. Láká je sportovní rybolov v zamrzlých jezerech a křišťálově čistých potocích a řekách. Jejich nejčastějším úlovkem jsou pstruzi a lososi. Ti zde však byli nasazeni před pouhými několika desítkami let a představují hrozbu pro místní biodiverzitu, píše server IPS.

„V minulosti se v Patagonii navzdory našim doporučením pokračovalo v umisťování pstruhů do řek a jezer. Poslední sčítání ptactva ukázalo, že některých vodních druhů dramaticky ubylo,“ řekl pro IPS přírodovědec Claudio Bertonatti, muzejní kurátor a člen Argentinské nadace Vida Silvestre.

Pstruzi a lososi byli do argentinských vod nasazeni počátkem 20. století. Hlavním důvodem byl zájem o rekreační rybaření v jezerech a řekách v jižních provinciích Río Negro, Neuquén, Chubut, Santa Cruz a Tierra del Fuego. Tyto druhy se velmi rychle adaptovaly na místní podmínky a rozmnožují se bez lidského zásahu.

Ale rybářský turismus se rozrostl a nastoupily rybí farmy. Z celkových dvou a půl tisíce tun ryb, které se každoročně odchovají v Argentině, činí 70 procent právě pstruh duhový (oncorhynchus mykiss), jeden z nejoblíbenějších objektů sportovního rybářství.

Podle Mezinárodní unie ochránců přírody (IUCN) je pstruh jeden ze sta nejškodlivějších invazivních druhů na světě. Jakmile se jednou přizpůsobí novému prostředí, ohrožuje původní druhy. Rybářská sezóna a limity jsou v provinciích jižní Argentiny nastaveny tak, aby pstruzi byli chráněni, a předešlo se tak oslabení turismu.

Argentina ratifikovala Konvenci o biologické diverzitě, která zemi zavazuje k ochraně, kontrole a snížení populací invazivních druhů. Ale zástupce Sekretariátu pro životní prostředí a udržitelný rozvoj Komise UBC, který si nepřál být jmenován, IPS řekl: „To v praxi není vždy možné. Federální vláda nemůže zasahovat do otázek, které se týkají přírodních zdrojů v provinciích. Pstruzi a lososi ale nejsou přírodními zdroji. To znamená, že provincie by neměly stanovovat rybářskou sezónu a limity lovu tak, jako tomu je u ohrožených druhů. To je očividně protiprávní, protože zákony stanovují zemi povinnost bránit se proti invazivním druhům.“ Argument, že exotické druhy musejí být chráněny, protože přinášejí zisky, je podle tohoto neuvedeného zdroje nelegální. Jejich ochranou je prý porušována Konvence o biologické diverzitě, která je v Argentině národním zákonem.

Podle Organizace spojených národů (OSN) mají invazivní druhy od 17. století na svědomí 40 procent z celkového počtu vyhynulých druhů. Podle OSN tento problém také přispívá ke zhoršení ekonomické situace v rozvojových zemích, protože ovlivňuje zemědělství, lesnictví, rybářství a přírodní systém, „jenž představuje živobytí pro miliony lidí“. Invazivní druhy vytlačují druhy původní tak, že přetvářejí místní ekosystém soupeřením o potravu, a přenosem patogenů.

Zmiňovaní pstruzi jedí vajíčka a mláďata původních druhů, kteří proti nim nemají k dispozici žádné obranné mechanismy. Rozvoj turistiky a špatné nakládání s odpadem navíc vedlo k rozšíření hub na skládkách, které přitahují racky jižní, původní druh, který se také živí vajíčky a mláďaty.

Podle Bertonattiho nelze určit jeden faktor jako rozhodující pro pokles druhové rozmanitosti Jižní Ameriky. Ale kombinací četných faktorů dochází k decimování druhů nebo ekosystému. Invazivní druhy se za těchto okolností mohou stát pro jiná zvířata osudnými.

Podle článku Marcely Valenteové ARGENTINA: Trout – Fishers’ Delight – Threaten Biodiversity vydaného dne 22. května na serveru IPS.

---

reklama

---