Irin News: Lidé žijící v nigerské poušti platí za výnosnou těžbu uranu vysokou cenu
Uranový důl v nigerijském Arlitu provozovaný francouzskou těžařskou společností AREVE.
|
|
Foto: David Francois/Wikimedia Commons |
Podle uskutečněných studií a svědectví obyvatel je možné, že těžba má vliv na zdravotní stav obyvatel a na životní prostředí.
Místní lidé v důchodu řekli Irin, že mají nediagnostikované zdravotní problémy. „Bolí mě žaludek a na hrudi, ale od odchodu do důchodu v roce 1999 si nemohu dovolit zdravotní péči,“ řekl 67letý Salifou Adifou, který je dnes upoután na lůžko. Tvrdí také, že nikdo nezná příčinu svých zdravotních problémů.
Společnost AREVA, ve své letošní lednové zprávě o těžebních aktivitách popírá, že by mezi zvýšeným výskytem zdravotních problémů a těžbou bylo nějaké pojítko. „Tyto problémy jsou pro pouštní oblasti typické a s těžbou nijak nesouvisí,“ vyjádřila se AREVA.
Proti tomuto stanovisku se ozývají četné hlasy. Například ve studii dopadů těžby na životní prostředí a zdraví uskutečněné v roce 2006 v Arlitu v dole Cominak (Mining Company of Akouta), který z velké části vlastní společnost AREVA, je zmiňováno množství úmrtí na respirační onemocnění. Počet těchto úmrtí byl prý dvakrát vyšší v místě těžby (16 %) než ve zbytku země. „Vzduchem se přenáší prach, který je kontaminován radiem (doba potřebná ke ztrátě jeho toxicity je více než 1600 let) a olovem. Vzorky pro rozbor byly odebrány ve vzdálenosti pěti kilometrů od naleziště. Mezi písečnými bouřemi, těžebním odpadem v ovzduší a respiračními nemocemi by mohla existovat souvislost,“ uvedli vědci ve zmiňované studii.
Důvod k obavám prý existuje i podle nezávislého institutu CRIIRAD (Commission of Research and Independent Information on Radioactivity), který napsal o vážných bezpečnostních nedostatcích uvnitř a v okolí uranového naleziště v Nigeru. V roce 2007 pozorovatelé z CRIIRAD uvedli, že se setkali s místními lidmi, kteří prodávali kontaminované zbytky kovů z uranového naleziště. Tyto materiály byly příležitostně používány pro stavbu domů a na výrobu kuchyňského náčiní přesto, že již v roce 2003 CRIIRAD firmě AREVA doporučila, aby kontaminované kovy našli a zbavili se jich.
Podle CRIIRAD, radioaktivní odpad – pravděpodobně používaný při stavbě silnic – může být důvodem neobvykle vysoké radiace. V roce 2007 pozorovatelé z CRIIRAD napsali, že úroveň radiace naměřená před nemocnicí, jež založila AREVA v blízkosti dolu Cominak, byla až stokrát vyšší, než je průměrná hodnota v okolí.
Naproti tomu se organizaci na ochranu lidských práv Sherpa podařilo dosáhnout příslibu, že firma vybuduje diagnostická centra ve všech zemích, kde uran těží, počínaje Gabonem. „Trvalo nám dva dlouhé a obtížné roky přimět společnost, aby dala slovo zaměstnancům,“ řekl pro Irin Yann Queinnec ze Sherpy. Původní dohoda však byla, že v každém centru vznikne poradní orgán reprezentovaný zaměstnanci, místními úřady, neziskovými organizacemi a AREVA. To však AREVA dosud nepřislíbila. Podle Queinneca z dosud uzavřených dohod na ochranu zaměstnanců nebyl splněn žádný klíčový prvek.
Ozývají se také hlasy, že těžba v severním Nigeru kontaminovala vysoce vzácnou pitnou vodu. Jako odpověď na tuto kritiku AREVA publikovala v lednu 2009 prohlášení, v němž tvrdí, že „každoměsíční bakteriální, půlroční radiologické a roční chemické analýzy ukazují na nepřítomnost kontaminace.“
Avšak výzkum realizovaných institem CRIIRAD a organizací Sherpa v roce 2005 došel k jiným závěrům. Voda v místech těžby vykazovala stupeň radioaktivity 110 krát vyšší a v obydlených zónách 10 krát vyšší, než jsou standardy Světové zdravotnické organizace (WHO).
Článek srovnává působení firmy AREVA v Kanadě a v Nigeru. Podle všeho je těžba v centrální Africe daleko „divočejší.“ Těžba v Kanadě je prý silně regulovaná třiceti vládními agenturami, které dohlížejí na spektrum různých činností, a 80 % lidí se tam v referendu vyjádřilo ve prospěch těžby.
Ředitel nevládní organizace pro ochranu životního prostředí v Arlitu Almoustapha Alhacen řekl Irin: „Přestože nigerská vláda vlastní třetinu uranových dolů, AREVA nese plnou zodpovědnost za škody na zdraví a životním prostředí.“ Zdůvodňuje to právě bezohledným způsobem těžby v Nigeru. Alhacen to mimo jiné komentoval otázkou: „Uhynul snad kanadský dobytek?“
Ministr informací Mohamed Ben Omar pro Irin řekl: „Vláda vyvíjí značné úsilí, aby chránila místní populaci před škodlivými vlivy těžby. Pouze kvůli zisku nebudeme jednat jinak,“ řekl. „Ratifikovali jsme všechny relevantní konvence a podnikli jsme všechna kontrolní opatření.“
Podle článku NIGER: Desert residents pay high price for lucrative uranium mining vydaném na serveru Irinnews.org dne 30. března 2009.
reklama