Jak se Yellowstone obnovuje po obrovském požáru? Podívejte se
Menší požáry se v létě roku 1988 začaly objevovat už v červnu, zdály se být ale malé a bezvýznamné. Většina jich i sama uhasla. Později jich ale přibývalo a nabíraly na mohutnosti. Oheň ovšem patří k činitelům, které se na krajině Yellowstonu podílely odjakživa, a proto proti němu správa parku ze začátku nezasahovala.
V červenci trávil v blízkosti parku víkend tehdejší viceprezident George Bush starší. Kvůli ohni musel svůj kemp opustit předčasně. To už požáry řádily pořádně a 21. července park začal potlačovat všechna jejich ohniska. Hasičům se ale nedařilo dostat oheň pod kontrolu a v srpnu bylo nutné řadu míst evakuovat. Požáry skončily až v září, kdy začalo pršet a sněžit.
Celkem devět požárů z onoho léta bylo založeno lidmi, zatímco 42 požárů bylo způsobeno bleskem. Jak píše správa parku, oheň „zasáhl, ale nezničil“ 36 procent jeho území. Nezničil proto, že rostliny v parku jsou na oheň adaptovány a některým dokonce pomáhá (jde například o borovici pokroucenou).
K jednomu z největších požárů došlo v západním Yellowstonu, kde se nachází i slavný gejzír Old Faithful. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oblast zachytil na satelitních snímcích a postupně zveřejňuje, jak se území postižené požárem mění (viz fotogalerie pod článkem). Zatímco na prvním snímku z roku 1987 je ještě celá oblast zelená, temně červená barva na fotce ze srpna 1988 zachycuje právě spálenou zemi.
Až snímek ze srpna 1989 však ukazuje celou rozlohu spáleného území. Je na něm ale rovněž vidět, že oheň nepohltil celou oblast bez výjimky, ale že se šířil na velké vzdálenosti, mezi nimiž ovšem zůstávaly nedotčené kousky přírody. A rovněž intenzita spálení se lišila místo od místa. Tmavě červená místa jsou opravdu silně spálená, ta světlejší byla spálena méně.
Na fotkách z dalších let je pak vidět, jak spálená místa postupně mizí. Zpopelněnou zemi začaly rychle obsazovat trávy a divoké květiny. Postupně začaly růst i borovice. I po víc než dvaceti letech je však spálená oblast dobře rozeznatelná, ačkoli velká část východní části (na snímcích vpravo) už je porostlá stromy. Na náhorní plošině ve vyšších nadmořských výškách je však krátká vegetační sezóna s horkým, suchým létem a velmi studenou zimou. V takových podmínkách bude podle parku trvat desítky let, než les dosáhne stejného stavu, v jakém byl před požárem.
reklama
Požár v národním parku Yellowstone v roce 1988
předchozí další 
Obnova národního parku Yellowstone po obrovském požáru v roce 1988
předchozí další 
Další informace |
Dále čtěte |
Záplavy na Sumatře mohly podle vědců zabít až desetinu ohrožených orangutanů
Reuters: Bývalý lovec želv v Angole nyní chrání ohrožené druhy
Na ruském pobřeží Kaspického moře byly nalezeny stovky mrtvých tuleňůOnline diskuse
něco co v článku chybí - 20. 2. 2012 - Šumava21Pro doplnění, jak to tam tenkrát bylo, úryvek z článku Milana Slámy(http://www.sumava21.cz/?c_id=459).V roce 1988 vznikl v překrásném Yellowstonském NP údajně od blesku požár. Ochránci přírody ho nepovolili hasit, protože „požár je přírodní záležitost, požáry byly vždy a příroda si poradí sama.“ Po dvou měsících požádali, aby se hasilo všemi prostředky! Nastoupila armáda s lopatami a buldozery, dělali pásy a příkopy, káceli pruhy lesa, letadla a helikoptéry polévaly požár vodou a sypaly tisíce tun chemikálií. Požár po třech měsících zastavil sníh. Výsledek? Přes polovinu nejstaršího parku světa, cca 700 tisíc ha lehlo popelem. Co to udělalo se živočichy a rostlinstvem, je jasné. Po požáru „ochranáři“ nepovolili opálené stromy těžit, ani les obnovovat. Výsledek? Obrovská množství dalších stromů zničených kůrovci a dalším hmyzem a mrtvá zem. Před několika lety doporučili obnovu lesa, takže létaly helikoptéry a vysévaly semena borovice. Nyní je místy po vysetí kožich borovicových semenáčků, místy nic, a někde se začínají objevovat rostliny. Konečný výsledek? Dnes platí příkaz každý požár okamžitě hasit! Díky lidem s „vědeckými“ názory tam vzniká umělý les a přírodní poklad se změnil v turistickou atrakci. Měl jsem možnost vše vidět po požáru a opět loňského roku. Měla platit teorie, podle které se při požáru otevřou šišky určitého druhu borovice a vypadaná semena les přirozeně obnoví. I toto tvrzení je polopravdou. Nevzali bohužel na vědomí, že když shoří stromy i se šiškami, nemá co padat. Tento typ lidí není ochoten se jakkoliv poučit z minulosti. I v USA bylo jasné, jak vše dopadne, kromě každoročních požárů tam byl příklad (tuším z roku 1934), kdy relativně nedaleko tohoto parku za stejných podmínek shořely ještě daleko větší plochy lesů (i pralesů)s. Tam také jsou dnes převážně stejnověké monokultury, nápadně velmi chudé na druhovou skladbu fauny i flory. (http://www.sumava21.cz/?c_id=459) |
