Jaká je budoucnost hromadné dopravy? Zřejmě v čipových kartách
Budoucnost je bezkontaktní?
Klíč ke zlepšení přepravní nabídky hromadné dopravy v integraci, kdy jedna jízdenka bude platit na celou síť dopravních prostředků, tvrdí předseda Výboru pro dopravu zastupitelstva hl. m. Prahy Petr Hána. Tento krok by podle něho pomohl zlepšit efektivnost a odstranit zbytečné souběhy autobusů s kolejovou dopravou i městské a příměstské dopravy, což by prý znamenalo úspory v řádech desítek milionů korun ročně.
Trendem v integrovaných dopravních systémech jsou podle Jana Kotíka z ČSAD SVT Praha bezkontaktní čipové karty. Propojitelnost mezi všemi druhy dopravy se prý již podařila například v Liberci. Plzeň má zase nejširší uplatnění čipových karet. Ty se dají využít nejen v dopravě, ale i jako elektronická peněženka, kterou lze platit vstupenky na kulturní akce, do ZOO, na sportoviště nebo které slouží pro vstup do knihoven nebo škol.
Již dnes podobný systém funguje také na pražských příměstských linkách. Při současném stavu elektronických aplikací na bezkontaktních čipových kartách fungují „malé“ dopravní peněženky, které prý používá přes 95 % cestujících na linkách ROPID. Peníze nabité na kartu zůstávají u dopravců a fungují jako zálohová platba na naftu (24 % nákladů dopravců) a podobně.
Podle Jaroslava Drozda z Asociace krajů České republiky se i na úrovni EU hovoří o zavedení inteligentních dopravních systémů, které umožní lepší využívání dopravních sítí. Národní dopravní standart elektronických systémů plateb a odbavení cestujících a technických nosičů dat by umožnil cestujícím pouze s jednou bezkontaktní čipovou kartou odbavení u všech dopravců. Přinesl by také optimalizaci dopravní obslužnosti a podklady pro poskytování dotací dopravcům. Zároveň by se údajně omezila korupce v této oblasti.
Podpora není systematická
Petr Hána z dopravního výboru pražského magistrátu upozornil, že chybí „systematická podpora výstavby infrastruktury pro regionální dopravu“. Připomněl, že po nedávném otevření další části Pražského okruhu bylo možné okamžité zavést autobusovou linku využívající Jižní spojku. Podobně před několika lety tzv. Nové spojení v Praze prý umožnilo vést železniční linky přes město. „Ale kapacita železničních tratí v Praze je dnes opět vyčerpána,“ uvedl Hána a dodal, že mezi kvalitou dopravní infrastruktury a ekonomickou prosperitou existuje přímá úměra.
Polovina lidí dojíždí auty
Michal Váňa z Centra dopravního výzkumu říká, že polovina dojíždějících v ČR využívá veřejnou hromadnou dopravu. Podle výzkumů dopravců je 70 – 80 % cestujících s hromadnou dopravou spokojeno. Aktuální data budou k dispozici po letošním sčítání obyvatel, otázky týkající se dojíždění jsou totiž součástí dotazníku. Váňa informoval, že zatímco přepravní výkon ve všech zemích roste, v ČR klesá, zejména v železniční dopravě. Naopak u nás roste míra automobilismu.
Individuální dopravu lze podle Váni omezit prostřednictvím měkkých a tvrdých opatření. Zatímco měkká opatření zahrnují informační kampaně, tvrdá opatření spočívají ve snižování počtu jízdních pruhů, budování příčných prahů, stanovování ekologických požadavků (Německé eko-známky a Londýnské nízkoemisní zóny) nebo zpoplatnění vjezdu do centra a parkování. „Přestože se omezí parkování, lidé do centra stále jezdí. Nemá to tedy podstatný vliv na dopravu, ale má to vliv na městskou kasu,“ řekl k poslední možnosti Váňa.
Morava nejlepší
Filip Chvátal z Masarykovy univerzity v Brně uvedl, že nejlepší obslužnost hromadnou dopravou je dnes v Moravskoslezském, Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Dobré hodnoty byly zjištěny také v okolí Prahy a na severu země. Naopak na jihu republiky a na Vysočině je situace nejhorší. Dopravní obslužnost prý ovlivňuje velikost a počet obcí v kraji. „Obsloužit více malých obcí je složitější,“ vysvětlil Chvátal a doplnil, že zatímco na Vysočině žije v každé obci průměrně 732 obyvatel, v Moravskoslezském kraji je to 4 172.
reklama
Dopravní „superstrategie“: do roku 2025 jsou peníze sotva na polovinu potřebných staveb