Jindřichovice pod Smrkem, prototyp ekologické obce
Jindřichovické větrné elektrárny německé firmy Enercon o celkovém výkonu 1200 kW stály 62 milionů korun, z toho 53 milionů dostala obec od Státního fondu životního prostředí. Podle Petra Pávka by měly elektrárny za rok při průměrném větru vydělat 6 milionů korun, z toho půjdou 3 miliony na splátku úvěru, zbytek půjde do obecní pokladny. "Plánujeme založení fondu, z kterého bychom dotovali aktivity občanů. Pokud někdo bude chtít zateplit dům nebo vyměnit přímotopy za něco ekologičtějšího, obec mu z peněz z grantu pomůže," říká Pávek a dodává: "Chceme místní motivovat k chování odpovědnému vůči životnímu prostředí."
Na počátku výstavby větrných elektráren byl fakt, že obec Jindřichovice neměla být plynofikována. Starosta Pávek pak zadal vypracování energetické koncepce, která by stálá na místních obnovitelných zdrojích. "Z počátku jsem se setkával pouze s despektem odborníků. Za vypracování koncepce jsem nabídli slušné peníze, takže se nakonec jeden energetik našel. Sám mi pak často telefonoval, že to vychází, že to je možné," popisuje začátky Pávek. Nejtěžší na celém projektu však podle Pávkových slov nebylo sehnat peníze, dodavatele či samotná stavba, ale překonat pochybnosti a nedůvěru úřadů i místních lidí. Teď jsou podle starosty Jindřichovičtí na elektrárny pyšní.
"Museli jsme vyvrátit různé mýty kolem větrných elektráren. Lidé se báli hluku, ale tyhle elektrárny jsou skoro mimozemská technologie, nemá to žádné převodovky, které na starých elektrárnách skutečně hluk vydávají. Jsou naprosto tiché," vysvětluje Pávek pod tiše ševelícími listy rotoru, které v mírné větříku ladně sviští vzduchem. Námitky ornitologů, že listy rotoru mohou poranit nebo i zabít ptáky, jsou podle starosty stejný mýtus jako hluk. Zatím prý žádná studie neprokázala negativní vliv větrných elektráren na ptačí populace.
"Velkou výhodou je i to, že elektrárny lze za dvacet let rozmontovat, odvézt a uvést krajinu do původního stavu. Zásah do krajiny není ani zdaleka tak fatální, jako když vystavíte klasickou elektrárnu," uvádí další výhody Pávek. "Jsme nová generace, která jde proti generaci Grégrů a velkých elektráren. Jsme schopni soběstačně pokrýt spotřebu celého mikroregionu Secese."
Starosta Petr Pávek již však plánuje další ekologický projekt. Má jím být linka na zpracování biomasy za 65 milionů korun. Linka by převážně zpracovávala kravskou kejdu, kaly, ale i pěstovanou fytomasu. Vyrobené peletky z malé části budou zásobovat obecní kotelnu na biomasu, z velké části však půjdou na prodej. Materiálu ke zpracování se v kraji podle Pávka najde víc než dost. Kotelna v současné době vytápí obecní objekty a jeden krajský domov důchodců. Úspory na provoz kotelny dosahují řádově 200 tisíc korun.
reklama