Kam s ním? Odpověď hledá Plán odpadového hospodářství ČR
Základním zákonem určujícím povinnosti všem, kdo mají co do činění s odpady, je zákon o odpadech z roku 2001. Ten nařizuje zpracování plánů odpadového hospodářství, které mají velmi přesně určit, jaké jsou priority v nakládání s odpady a jaké záměry bude či nebude stát podporovat.
Nejvýš je stát
Plány se zpracovávají na třech úrovních. Nejvýš stojí Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR), zpracovaný s výhledem na deset let. Ten bude schválen vládou a vyhlášen ve Sbírce zákonů.
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek a jeho náměstkyně pro technickou ochranu životního prostředí Ivana Jirásková při představování POH ČR novinářům | |
Foto: Jan Stejskal/EkoList
|
POH ČR se skládá ze dvou částí - závazné a směrné. Část závazná je podle zákona o odpadech závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství jednotlivých krajů. Část směrná obsahuje doporučení a vysvětlení. Krajské plány odpadového hospodářství budou vycházet i z krajských odpadových koncepcí (které v těchto dnech většinou procházejí schvalováním) a mají určit konkrétní priority a zásady pro daný kraj.
Jejich závazná část je i povinným základem pro zpracování odpadových plánů největších původců odpadu (produkujících více než 10 tun nebezpečného nebo více než 1000 tun ostatního odpadu ročně). Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje musí dodržovat i obce. Jakým způsobem se budou plány konkrétně provádět (například jakým způsobem bude obec odpady sbírat a separovat), si u komunálního odpadu obce rozhodnou samy.
Nejlepší je žádný odpad
Nejdůležitější součástí POH ČR je seřazení způsobů nákladání s odpady podle jejich výhodnosti z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví. Za nejlepší MŽP považuje, když žádný odpad nevznikne. Předcházení vzniku odpadů hodlá podporovat metodou "cukru a biče" - kombinací dotací a půjček, ale i (ne)udělením povolení k provozu, který vyžaduje zákon o integrované prevenci a kontrole znečištění (IPPC), pokud by závod surovinami plýtval.
V případě, že už odpad vznikne, měl by se využít recyklací (použitím jako druhotné suroviny) nebo spálením, kdy se vzniklé teplo využije buď k vytápění, nebo k výrobě elektřiny. Nejméně výhodné je odpadů se prostě zbavit - spálit je ve spalovně nebo uložit na skládku. Stavby nových skládek ani spaloven MŽP (například prostřednictvím Státního fondu životního prostředí) finančně podporovat nebude, jejich povolení je ale v rukou krajů.
BRKO zemědělcům
Dalšími důležitými prioritami POH ČR jsou principy "znečišťovatel platí" a odpovědnost výrobce za výrobek během celé doby existence výrobku, tedy od jeho výroby po jeho likvidaci. V praxi se tyto principy promítnou zavedením nových daní a poplatků - rozšířením spotřební daně o výrobky z neobnovitelných surovin. Jen toto zavedení spotřební daně by zvýšilo cenu výrobků z PVC o 20-30 procent, výrobků z vyhrazených nerostů (například vápenec) o 15 procent a z nevyhrazených (například písky a štěrkopísky) o 10 procent. Zvlášť poslední dvě kategorie se jistě promítnou především do cen stavebních prací. Zvýhodněny by měly být zálohované obaly a výrobky z recyklovaných materiálů.
Celorepublikový plán dále stanovuje, z kolika procent musí být jednotlivé druhy odpadu v budoucnosti využívány. Obšírně se zabývá především biologicky rozložitelným komunálním odpadem (zkratka BRKO), kde je ambicí MŽP jeho velkou část kompostovat a uplatnit v zemědělství (v roce 2010 by na skládkách mělo končit pouze 75 hmotnostních procent a v roce 2020 35 procent tohoto odpadu).
Kraje před soud?
Problémem může být "sladění" celorepublikového POH ČR s krajskými plány. Zákon o odpadech sice nařizuje, že závazná část POH ČR je povinným podkladem pro zpracování krajských plánů, pokud však jednotlivé, již hotové krajské koncepce nebudou s prioritami celorepublikového plánu v souladu, lze očekávat problémy. V tom případě má přednost závazná část POH ČR. Jestliže samosprávy kraje nebudou chtít ministerstvu ustoupit, může dojít i k soudu, který by nařídil úpravu krajského plánu. Dobrou spolupráci s kraji si chce MŽP pojistit nabídkou dotace (do výše 1 milionu Kč) na zpracování krajského plánu, pokud ten bude přísně sledovat metodiku dodanou MŽP.
Neměli by se divit
POH ČR byl koncem listopadu postoupen dalším resortům k připomínkovému řízení, výsledek je těžké odhadnout. Podle RNDr. Zdeňky Bubeníkové z odboru odpadů MŽP by ale například Ministerstvo financí nemělo být zásahy do soustavy daní překvapeno, protože přípravy plánu se účastnili i jeho experti.
Otázkou je, co má MŽP na mysli častokrát zmiňovaným záměrem "uplatňovat trestněprávní odpovědnost za protiprávní nakládání s nebezpečnými odpady". V právním státě je takové počínání totiž jednoznačně v pravomoci soudů. Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že tím myslí posílení pravomocí České inspekce životního prostředí, která by se měla víc a důsledněji zaměřovat na původce nebezpečných odpadů. Případy, kde bude mít podezření na trestně právní zodpovědnost, by pak měla důsledně oznamovat Policii ČR.
Tento článek byl převzat z tištěného EkoListu číslo 12/02.
reklama