Konference: Nejlevnějším obnovitelným zdrojem je vítr

Jak větrné elektrárny ovlivňují životní prostředí, jaký je jejich potenciál u nás i v zahraničí a kolik stojí elektřina z větru? Nejen o těchto otázkách se hovořilo na prosincové konferenci, kterou uspořádal B.I.D Services.

Vítr je nejlevnější

V ČR bylo podle údajů České společnosti pro větrnou energetiku (ČSVE) ke konci roku 2010 přes 120 větrných elektráren s instalovaným výkonem 215 MW. „Větrná energetika je se svými 2,23 Kč za kWh nejlevnějším obnovitelným zdrojem,“ prohlásil Michal Janeček, předseda ČSVE. A připomněl, že výkupní cena kWh z fotovoltaiky ještě nedávno byla více než 12 Kč. Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP) podle Janečka přesto dává větrným elektrárnám málo prostoru. Chybí prý pozitivní informační kampaň. „Rozvoj větrné energetiky je celosvětový trend a i v České republice pro ně je potenciál. Výkupní cena je oproti jiným obnovitelných zdrojům nízká a velmi brzy bude energie větru konkurenceschopná klasickým zdrojům,“ řekl Janeček a dodal, že NAP s tímto zdrojem počítá, je ale nutná osvěta veřejnosti, která podpoří zájem investorů o větrné elektrárny.

Přesto Michal Janeček v posledních letech sleduje klesající zájem o větrnou energetiku, a viní z něho politické a byrokratické blokace v povolovacím procesu. Instalovaný výkon v krajích prý ne vždy koresponduje s teoretickým potenciálem. Například na Vysočině, kde jsou příhodné podmínky pro výstavbu větrných elektráren, zůstává instalovaný výkon nízký.

Jak říká David Procházka z Energy Teamu České spořitelny, tzv. Pačesova komise odhadla realizovatelný dostupný technický potenciál větrných elektráren v ČR na 2 750 MW, NAP hovoří o 734 MW do roku 2020 (ročně 50 MW), ale realita je odlišná: 32 MW připojeného výkonu v roce 2008, 43 MW v roce 2009 a 5,3 MW za prvních deset měsíců roku 2010. „Jestliže se nezmění přístup veřejnosti, státu, krajů a veřejnosti, je ohroženo i 743 MW uvedených v Národním akčním plánu,“ uvedl Procházka.

Nejprve si vítr změřte

Pokud někdo uvažuje o investici do větrné elektrárny, měl by věnovat hodně pozornosti výběru vhodné lokality co do větrnosti. Změřit sílu větru je nezbytné před výstavbou větrné elektrárny. „I malá chyba v měření větru dramaticky změní ekonomiku projektu,“ varuje David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. A i nejlepší modely prý mají chyby a rizika jsou větší, než si mnozí investoři připouštějí. Vždy totiž platí, že pokud je složitý terén, znamená to komplikace a větší nejistotu získaných dat. „Obecně platí, že čím složitější terén, tím více komplikací můžete očekávat. V horách, kde je terén složitý, musíte počítat s nějakou chybou,“ řekl Hanslian.

Potřebné podklady lze získat z několika způsobů měření. Pro předběžnou informaci postačí přibližné zjištění větrných poměrů vycházejících z modelů sestavených meteorologickými stanicemi. Pro přesnější údaje je možné využít měření prováděná na telekomunikačních věžích, využít lze i metody dálkové detekce (SODAR a LIDAR). Při všech metodách hrozí chyby a při kontrole získaných dat záleží i na zkušenostech zpracovatele. „Pokud datům nevěřím, je lepší je vyhodit. Radši nemít žádná data než špatná,“ radí Hansalian. Michal Janeček zdůraznil, že měření větru je důležitou součástí každého projektu a kdo jej vynechá, může na to doplatit.

Elektrárny a negativní vliv

Petr Birklen z ministerstva životního prostředí (MŽP) prohlásil, že v ČR je nejvyšší potenciál pro větrné elektrárny v pohraničních horách, kde se ale zájmy energetiků střetávají se zájmy ochrany přírody. Větrná elektrárna vysoká až 150 metrů může mít negativní vliv na krajinný ráz. Vliv elektráren na volně žijící živočichy také může být negativní – jedná se o rušení hlukem při výstavbě i provozu, narušení, fragmentaci či ztrátu vhodných biotopů, kolize vedoucí ke zraněním a úhynům (ptáci, netopýři). Proto je stanoven povolovací proces, který má přírodu, krajinu a jednotlivé složky životního prostředí chránit. Birklen ale zdůrazni, že MŽP nechce bojovat s projekty OZE.

Podpora je zasloužená

Podle Birklena si větrná energetika zasluhuje podporu. „Ale musí být součástí jakéhosi mixu a je nutné vnímat širší souvislosti. Větrná energetika má mít svůj prostor stejně jako ostatní zdroje.“ Na ta slova Janeček reagoval s trochou nadsázky: „Jsem rád, že poznávám člověka z MŽP, který říká, že si větrné elektrárny zaslouží podporu. Teď se nás nezbavíte.“

Pavel Šolc, zastupující společnost ČEPS, která má na starosti přenosovou soustavu, hovořil o závazku 13% podílu energie z OZE do roku 2020.„Závazek je 13 % a ne více. Z dokumentů projednávaných na úrovni vlády vyplývá, že ČR nemá zájem výrazně překročit tuto hodnotu. Podle Národního akčního plánu směřujeme k 13 % z OZE, je ale irelevantní se bavit o tom, jestli bychom mohli mít třeba 15 nebo 20,“ myslí si Šolc a dodal, že se jedná o podíl energie z OZE na konečné spotřebě elektřiny, které je třeba nezaměňovat s podílem výroby elektřiny (8 % v roce 2010). „Rozhodující úlohu při plnění závazku 13% podílu OZE předpokládáme v oblasti dodávky tepla z biomasy. Větrná energie je významným zdrojem, ale z hlediska cílových hodnot představuje asi 0,4 % konečné spotřeby elektřiny. Hovořit o tom, že nově instalovaný výkon 50 - 60 MW ročně ve větrné energetice nějak významně ovlivní náš závazek 13 % je opravdu legrační,“ řekl k závazku.

Vítr u sousedů

Dania Röpkeová zastupovala Německý spolkový svaz pro větrnou energetiku BWE. Uvedla, že v Německu je 16,1 % energie z OZE a druhý největší podíl připadá na větrnou energii. V polovině roku 2010 byl celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Německu 26 387 MW. Nejvíce větrných elektráren je v Dolním Sasku, jejich instalovaný výkon je 6 560 MW.

Podle Národního akčního plánu by Německo mělo do roku 2020 dosáhnout instalovaného výkonu 45 750 MW. Podle Röpkeové to je možné, neboť zejména v Severním Porýní – Vestfálsku je dostatek volných ploch a pevný systém podpory zakotvený v německém zákoně. Podle Janečka se ale Německo dostává v oblasti větrné energetiky ke svým mezím. „Německo má instalovaný výkon na vysoké úrovni už řadu let. Zajímavé lokality jsou obsazené a k nárůstu výkonu dochází díky obnově strojů. Proto bude další růst jen pomalý,“ řekl Janeček.

V Rakousku stojí velké větrné parky, ke kterým Petr Birklen říká: „Nemyslím si, že vše, co funguje v zahraničí, musí být slepě převedeno do našich podmínek, ač se to tváří, že by to fungovalo.“ Renate Brender-Weissová z Energetické agentury regionů v Rakousku řekla, že se v zemi větrné elektrárny začaly stavět kolem roku 1994, ačkoliv se předtím říkalo, že je zde pro podobné projekty málo větru. „Větrná energie zabezpečí více než 1000 domácností, ušetří se 1 600 tun uhlí a 2 400 tun CO2 ročně,“ uvedla Brender-Weissová a dodala, že asi 7 000 občanů Rakouska vlastní nebo spoluvlastní větrnou elektrárnu.

Stránky ke konferenci Větrná energie v ČR 2010.

---

reklama

---