Kontrola ekologického zemědělství: Jsme přísní, ale ne drazí

Kontrolní organizace zdejších producentů biopotravin, Kontrola ekologického zemědělství (KEZ, o. p. s.), má od ledna konkurenci. Je jí pobočka německé společnosti ABCERT (s. r. o.) sídlící v Brně a nejnověji taky Biokont CZ. Někteří ekozemědělci měli v posledních letech výhrady vůči KEZu, nelíbilo se jim množství byrokracie, navíc jim služby KEZu připadaly drahé. Jejich stížnosti hojně probublávaly v médiích, až se ministerstvo zemědělství rozhodlo reagovat a umožnit ekozemědělcům vybrat si, kým budou kontrolováni. "Zatím jsme nezaznamenali významný odliv ekozemědělců. Z 1000 jich odešlo 48. Mezitím se ale přihlásili noví," říká Milan Berka, ředitel KEZu.

EkoList: Jaký je rozdíl mezi vámi a novými kontrolními organizacemi?

Milan Berka: Systém kontroly je stejný. Hlavní rozdíl je v tom, že oni certifikují i podniky jako celek, kdežto my udělujeme ekoznačku jen jednotlivým produktům. Jestliže má zemědělec certifikát a na první pohled neprodukuje žádnou biopotravinu, kterou by prodával do obchodní sítě (to jsou většinou ti, co obhospodařují tzv. trvalé travní porosty), pak má obvykle certifikát alespoň na seno z těchto porostů. Nebo na ovce, kozy či skot, který chová. I kdyby je nebyl schopen udat jako bioprodukty.

Milan Berka, ředitel organizace Kontrola ekologického zemědělství
Foto: Iva Nachtmannová/EkoList

Jste drazí?

My si myslíme, že systém placení za kontrolu je nastaven tak, že jsou to všichni schopni unést. Výrobci a distributoři platí podle obratu, zemědělci mají základní sazbu plus poplatek za hektar. Problematičtí jsou malí zemědělci, přiznávám, že pro ně je to drahé. Podotýkám ale, že u všech organizací. Jsou mezi nimi lidé, kteří mají výměru půl hektaru, nedostávají dotace a pěstují například bylinky pro firmu Sluneční brána. Pro ně je i tisíc korun hodně.

Na jakou dobu se vydává certifikát? Stává se, že ekozemědělec uvede, že na něco má certifikát, ale na vašich stránkách to není uvedeno. Má ho tedy prošlý?

Certifikát se donedávna vydával na dobu jednoho roku, díky novele zákona je to od letošního roku na 15 měsíců. My jsme usilovali o to, aby to bylo 18 měsíců, vyšel z toho kompromis. Pro nás je to plus, protože se na farmu přijedeme podívat i v jiném vegetačním období. Hlídáme si, abychom přišli na kontrolu včas a nepřerušila se kontinuita. Ovšem zemědělci se o certifikáty ucházejí, takže si taky sami musejí hlídat jejich platnost. Pokud ekofarmář vidí, že mu má za 14 dní vypršet platnost ekoznačky, a inspektor nikde, musí nám zavolat a žádat návštěvu.

Je to záměr, že nezveřejňujete bližší kontakt na producenty, mail nebo telefon?

Ano, ve smlouvě s nimi máme, že nebudeme kontakt sdělovat třetím osobám. Když se podíváte na stránky zahraničních kontrolních organizací, najdete, kde má sídlo, jaké služby poskytuje, ale kdo je klient nebo na co byl vystaven certifikát, tam nenajdete. Je to určité know-how toho podniku. ABCERT k tomu přistupuje podobně, kromě kontaktu na jejich stránkách najdete jen odkaz na žádosti pro nové uchazeče o certikát. My jsme jediná organizace takto otevřená a silně přemýšlíme o tom, že to tak otevřené nebude. Důvod? Přetahování "oveček". Jsme teď kvůli tomu v nevýhodě.

Vaši inspektoři musí ze zákona provést jednu ohlášenou kontrolu ročně. Nemůže se stát, že zemědělec před kontrolou schová nepovolené postřiky, v účetnictví je neuvádí a vy na nic nepřijdete? Nebo když má zvířata stále na řetězu?

	Bio potraviny v prodejnách Delvita
	Foto: /Delvita

Příklad. Když vypadá porost podezřele čistě nebo jsou tam vidět vyjeté koleje po traktoru, má inspektor právo odebrat vzorek porostu na rozbor. Pokud by výsledek laboratorního rozboru byl pozitivní, tedy obsahoval nepovolené chemické látky, zemědělec ho zaplatí a my to předáme ke správnímu řízení ministerstvu. To uděluje sankce, např. jsou kráceny dotace. Můžeme přijet taky jindy na neohlášenou kontrolu. Třeba pokud nám zemědělec ohlásí najednou výnos pěti tun místo předchozích tří, asi to nebude v pořádku. Po sklizni tedy přijedeme a odebereme vzorek.

Na živočišnou kontrolu jezdíme cíleně na jaře, kdy vidíme, jak zvířata vypadají po zimě. Může být nedodržená krmná dávka, plesnivé krmivo, pak jsou větší ztráty zvířat. Zvířata nemusejí být hubená, ale pokud jsou dlouhodobě krmena závadnými krmivy, pak z ničeho nic uhynou. Ale stává se to málokdy. Pochybení bylo v roce 2001 asi 30 %, v roce 2003 15 % a v minulém roce kolem 10 % - ale to nejsou jen hrubá pochybení, ale i drobné prohřešky, například v účetnictví.

Jak kontrolujete produkty, které se vypěstují v exotických zemích, např. třtinový cukr ze vzdáleného ostrova Mauritius?

Rozhodující je, kde tento výrobek poprvé vstoupil na půdu EU. Ta země za jeho původ odpovídá a její kontrolní organizace to musí ověřit. Pak jsou třetí země, uvedené na pozitivním seznamu unie, jejichž instituce jsou rovněž uznávány (např. Argentina, Austrálie, Izrael, Kostarika, Švýcarsko - pozn.red.). Certifikát jiné země není možné uznat.

Kontrolujete taky biorestaurace nebo obchody?

Biorestaurace ani maloobchod nepodléhá kontrole. To my neovlivníme, ledaže by se dobrovolně přihlásili ke kontrole. Pouze pokud má obchod vlastní pekárnu a peče biopečivo, tedy je výrobce, má povinnost se přihlásit a my jej kontrolujeme. Proto ani nemůžeme postihovat prodejce, pokud prodávají produkty označené jako bio nebo v regále s nápisem bio, které nemají certifikát.

Rozhovor je převzat z tištěného EkoListu 08-09/2006.

---

reklama

---