Kraj Vysočina loni sledoval ovzduší čtyř obcí, horší bylo v zimě
Benzo(a)pyren je podle Hellebrandové velmi diskutovaná znečišťující látka. "A to z toho důvodu, že je to prokázaný karcinogen," uvedla. Jde o aromatický uhlovodík, který se koncentruje na sazích. Na základě dřívějších zjištění nechal kraj u této látky odebírat vzorky jen v Rantířově a v Lukavci.
Překročení limitu odborníci zjistili také v Rantířově, ale jen mírně. "Kdežto u Lukavce je to prokazatelné," uvedla Hellebrandová. Zároveň upozornila, že aby bylo měření u této látky průkazné, muselo by být vzorků z každého místa nejméně 61 za rok, zatímco kraj jich nechává v jednom sídle odebrat 18.
Kraj Vysočina si nad rámec státního monitoringu objednává měření čistoty ovzduší sedmým rokem. První pětiletý projekt sice potvrdil to, že Vysočina patří mezi regiony s nejčistším ovzduším v Česku, ale ukázal i na slabší místa.
Odborníci v úterý novinářům představili první výstupy druhého pětiletého projektu, který začal s minulým rokem. Změnil se v něm i postup monitoringu. Předtím byly měřicí stanice několikrát v roce na více místech, teď kraj nechává sledovat vybraná čtyři sídla celý rok. Podle Hellebrandové to je výhodnější i z toho důvodu, že data pak lze porovnat s ročními limity.
Letošní měření se týká Velkého Meziříčí, Chotěboře, Kamenice nad Lipou a Ledče nad Sázavou. Vedle Zdravotního ústavu v Ostravě se na něm podílí firma Envitech Bohemia.
Měření v prvním pětiletém období podle dřívějších údajů kraje stálo 5,8 milionu korun, náklady druhého pětiletého projektu mají být 6,7 milionu Kč. Kraj se podílí také na sledování kvality ovzduší v jihlavské průmyslové zóně. V ní nebyly loni překročeny roční imisní limity ani u prachu, ani u oxidů dusíku.
reklama