Křeček žádá důslednější postup u prohřešků při chovu zvířat
Chov zvířat podle Křečka patří k běžným záležitostem života, které však mohou na druhé straně přinést řadu problémů třetím osobám nebo obcím. Vymezil proto tři oblasti, ve kterých je potřeba důslednější postup nebo úprava legislativy.
Jde jednak o situace, když někdo chová například stádo koní a řádně se o zvířata nestará. Obce se sice mají o zvířata postarat, ale vznikají jim problémy s penězi i s tím, kam je umístit. "V první řadě by měl náklady pokrýt chovatel. Je potřeba zvýšit odpovědnost vlastníků, aby byla pomoc státu, potažmo obcí, druhotná," uvedl Křeček. Pokud však chovatel peníze nemá, náklady po převzetí stáda platí obce. Proto kancelář ombudsmanky doporučuje státu založení dotačního programu nebo fondu, který by obcím peníze poskytl. Michaela Konečná z kanceláře ombudsmanky novinářům řekla, že kancelář má od ministerstva zemědělství informace o tom, že si toho je vědomo a řeší to.
Další problém vzniká v případech chovu exotických zvířat bez povolení. Jako příklad Křeček uvedl chov lva na Vsetínsku. "Majitel nemá povolení od veterinářů k chovu a nemá ani stavební povolení ke kotci, ve kterém lva má. Je přitom jasné, že tam úředníci nemohou přijít a kotec odstranit, protože by lev ohrozil je i obyvatele," řekl Křeček. Pokud by lev utekl, může zasáhnout policie, ve výběhu to ale nelze učinit, a proto je potřeba podle něj změnit legislativu, která by to umožnila. Doplnil, že je však i potřeba zlepšit spolupráci mezi úřady a dotčenými institucemi.
Žádá též důraznější postup úřadů v případech, kdy majitel zvíře dostatečně nezajistí, ono uteče a napadne jiné zvíře. Za nedostatečné opatření proti úniku zvířete mohou majitelé dostat pokutu až 50.000 korun. Pokud například pes pokouše jiného a usmrtí ho, může se majitel zpovídat i z týrání. Podle Konečné tak postupovala jen třetina úřadů. Proto je třeba postup sjednotit, i když je každý případ individuální.
reklama