Kvůli škrtům hrozil na silnicích masakr žab
Hrobníkovi z lopaty neutekli jen obojživelníci, hopkající přes silnici do „své“ tůně kvůli rozmnožování. Ti jsou jen pomyslnou špičkou ledovce. Podle Bohumila Fišera z Agentury ochrany přírody a krajiny by zásadnější škodou byla případná nerealizace péče o cenné drobné louky a pastviny, která je prováděna z prostředků Programu péče o krajinu (PPK) dlouhodobě a každoročně. „Jde často o poslední refugia celé řady ohrožených druhů rostlin a živočichů ve volné krajině,“ říká Fišer s tím, že tato místa jsou ohrožena tím, že prostě zarostou.
V naší krajině je totiž mnoho přírodně cenných, ale nechráněných lokalit, o které se starají jejich vlastníci či obce a kterým pomáhají dobrovolní ochránci přírody. Jde o místa, která je potřeba udržovat v nějakém stavu, aby nezanikly podmínky, díky kterým je lokalita biologicky cenná. Příkladem může být kosení dnes už hospodářsky nevyužitelných luk. Bez něho by zanikly například vzácné orchideje. Činnost je to však ekonomicky neefektivní, protože pokosená tráva je prakticky bezcenná. Dotace z PPK jsou podle ochránců důležité jako motivace pro majitele či dobrovolníky, aby nenechali cenné lokality zarůst lesem.
Letos hrozil Programu péče o krajinu velký škrt. Ještě před pár lety v něm bylo ročně okolo 200 milionů, které se rozdělovaly na řadu malých akcí – od záchranných transferů žabiček po kosení malé mokřadní louky. Program ale postupně dostával ze státního rozpočtu přiděleno méně a méně. Loni suma klesla na 136 milionů. Letošní škrt nechal na péči o krajinu jen 106 milionů. Podle obav ochranářů by většina toho mála peněz putovala na péči o národní parky a chráněná území – a na péči o nechráněnou, ale z pohledu biodiverzity často velmi cennou volnou krajinu by nezůstalo už skoro nic.
„Žijeme v krajině, která lidskou péči nutně potřebuje, aby zůstala pestrá. A protože z krajiny prakticky zmizeli lidé a na většině míst se již nevyplatí šetrně hospodařit, je PPK nesmírně důležitý. Pokud by skončil, časem by z naší krajiny zbyly jen intenzivně obhospodařované pozemky nebo tajgový les - a to nejsou příliš pestré biotopy,“ říká Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Spolu s dalšími nevládkami proto ČSOP po návrhu seškrtat v rozpočtu ministerstva životního prostředí finance na PPK zalobovali u poslanců.
Jedním z ochránců přírody a dobrovolníkem je David Číp z ČSOP Jaro Jaroměř. „Průšvih bylo už loňské seškrtání financí,“ říká. Agentura ochrany přírody a krajiny, která peníze z PPK spravuje, to podle něho například v Královéhradeckém kraji řešila tak, že po dodavatelích chtěla odvedení stejného množství práce za daleko menší objem peněz. „Práce jsme odvedli, ale dostali jsme se do mínusu a použili na to veškeré své rezervy. Letos už ale žádné rezervy nemáme,“ říká Číp. Kdyby letos žádné peníze nebyly, bylo by to s ochranou přírody na Královéhradecku špatné.
David Číp vysvětluje, že pro ochranáře jsou finance z PPK spíš symbolickým příspěvkem, než že by pokryly skutečné náklady za konkrétní práci. „Byli jsme smíření s tím, že péči o přírodu musíme dotovat naší dobrovolnou prací,“ říká Číp. Kdyby ale letos nebyly vůbec žádné finance, stáhlo by to dobrovolnou péči ke dnu „To by byl extrém. Abychom dotovali péči ze 100 % sami je luxus, na který fakt už nemáme,“ říká David Číp. Jednou z aktivit, na které se David Číp a lidé okolo ČSOP Jaro Jaroměř pravidelně podílí a na kterou žádá o příspěvek, je kosení mokřadních luk v povodí řeky Olešenky v Orlických horách. Na letní kosení luk se sem dobrovolníci sjíždí už dvacet let. Letos to už vypadalo, že se další ročník konat nebude.
Petr Stýblo za celou ČSOP říká, že při jednorázovém výpadku financí by ochránci „svou“ práci udělali tak jako tak. Konec konců, v době jarního tahu obojživelníků nikdy nemají ochranáři jisté, jestli nějaké peníze na akci dostanou. „Ale problém pro obojživelníky i krajinu by nastal, kdyby se kritická situace s financemi opakovala více let za sebou,“ říká Petr Stýblo. „To už by se na to pravděpodobně dobrovolníci na mnoha místech vykašlali. I když práci dělají zadarmo, jsou tu nemalé náklady na zajištění materiálu a nářadí. A doba je zlá a dobrovolníkům rozhodně nepřeje,“ uzavírá Petr Stýblo.
Podobně by mohla vzít za své i ochota majitelů pozemků. Ti totiž podle Davida Čípa byli díky příspěvku ochotni se o svoje ekonomicky sice bezcenné, ale přírodovědně naopak velmi cenné pozemky postarat. „Považovali jsme za zázrak, když se nám podařilo k této péči uvrtat dalšího vlastníka, protože kvůli spíše symbolickému krytí nákladů se do toho nikomu moc nechce. A teď hrozilo, že padne i ten symbolický peníz,“ říká Číp.
„Přitom Program o péči o krajinu je jedním z mála opravdu smysluplných programů, kde se peníze netopí v megalomanských investicích, které jsou nejen že mnohdy z hlediska přírody k ničemu, ale často dokonce kontraproduktivní,“ říká na adresu programu David Číp. Botanička Ester Ekrtová v pořadu ČT Přidej se říká, že Program péče o krajinu umožňuje efektivně chránit a udržovat síť přírodně cenných míst v krajině. „Je to program, který není administrativně náročný, mohou se snadno do něj zapojit lidé žijící na daných místech nebo v jejich blízkosti, jejich vlastníci a podobně. Umožňuje to zachování kulturně přírodního dědictví v krajině,“ tvrdí botanička Ekrtová.
Slib na padesát milionů
15. prosince projednávali poslanci návrh rozpočtu, který počítal se seškrtáním Programu péče o krajinu na 106 milionů Kč. Poslanec za ČSSD Václav Zemek navrhl do programu přisypat 50 milionů s odůvodněním, že Program péče o krajinu patří dlouhodobě k nejúspěšnějším a veřejností k jedněm z nejpozitivněji vnímaným programům ministerstva životního prostředí. „Stejně jako máme kulturní dědictví, máme i přírodní dědictví, které spravujeme pro své potomky. Bylo by chybou, kdyby nám tyto cenné lokality zanikly,“ pronesl tehdy.
Na jeho slova vzápětí reagoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím, že v zásadě je možné tento návrh podpořit. „Ten návrh je racionální. To jediné, čím si nejsme jisti, je ona výše 50 milionů korun. Může to být o deset více, nebo méně. Ve spolupráci s ministrem životního prostředí jsem v průběhu rozpočtového roku připraveni k takovým rozpočtovým opatřením, aby tento program nebyl podfinancován,“ slíbil v prosinci Miroslav Kalousek.
Aktuální informace z ministerstva financí jsou takové, že na úrovni náměstků obou ministerstev je úprava rozpočtu dohodnuta. Ministerstvo financí nyní čeká, až ministerstvo životního prostředí pošle tzv. žádost rozpočtového opatření. Doplněno 14. 3. 2011: Podle informací z MŽP žádost o navýšení rozpočtu o 50 milionů Kč s účelovým určením na PPK již odešla. Podle stejného zdroje je ministerstvo financí připraveno vyřídit převod hladce cca do 14 dnů.
reklama
