Letní smog ohrožuje okolí měst
"Obecně platí, že průměrné dlouhodobé hodnoty ozonu jsou větší ve venkovském prostředí," konstatuje Josef Keder z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Praze.
|
V centru hrozí míň
Materiál proslavené ozonové vrstvy, ozon (03), který chrání naši planetu před zničujícím kosmickým zářením, je při zvýšených koncentracích u povrchu zeměkoule člověku naopak nebezpečný. Tento přízemní (troposférický) ozon nepříjemně dráždí především dýchací ústrojí.
Vzniká složitou chemickou reakcí některých látek (především oxidů dusíku a těkavých organických látek) za podpory slunečního záření. Ve městech je zdrojem těchto látek především automobilová doprava. Vědci ovšem došli k zajímavému zjištění, že ve velkých městech s intenzivní dopravou nedochází k tak výraznému uvolňování ozonu. Je to způsobeno výrazným objemem oxidů dusíku. Vysoké hodnoty ozonu bývají naměřeny až na okraji města nebo v jeho těsné blízkosti. V těchto oblastech se teprve projevují koncentrace ozonu, který vznikl v centru města. Paradoxně nejpříhodnější podmínky pro tvorbu ozonu jsou tedy ve venkovských oblastech blízko velkých aglomerací (tzv. závětří města). K jeho vzniku zde přispívají také emise vhodných látek vyprodukovaných z přírody, například z lesních porostů.
Všeobecně také platí, že nejvyšší průměrné hodnoty ozonu naměříme ve vysokých nadmořských výškách. Například v horách přispívá k "výrobě" ozonu mnohem silnější sluneční záření, ale také jeho vyšší přísun z volné atmosféry.
Raději zůstat doma
Podle informací Státního zdravotního ústavu mohou lidé při delším působení vyšších koncentrací ozonu pociťovat pálení v očích, v nosu a v krku, v některých případech i tlak na hrudi, kašel a bolest hlavy. ČHMÚ obsah ozonu v ovzduší sleduje a podle vyhlášky informuje o nebezpečí především pomocí médií. Při překročení průměrné hodnoty 180 (g/m3 ve třech po sobě následujících hodinách hydrometeorologové vydají upozornění. "V takovém případě doporučujeme astmatikům, malým dětem a dalším rizikovým skupinám zdržet se zátěžových aktivit pod širým nebem," vysvětluje Keder. Překročení druhého limitu, 240 (g/m3, je důvodem k vydání varování. Tehdy by citliví občané měli raději zůstat doma a ostatní by se měli šetřit. O aktuálních koncentracích se občané dozvědí na internetových stránkách ČHMÚ a o případném nebezpečí většinou z rádia nebo televize.
Ozonové léto
Zatímco v chladných měsících se hladina ozonu drží hluboko pod limitní hranicí, v létě, kdy je dostatek fotochemicky aktivního ultrafialového záření a vysoké teploty vzduchu, se ozonu daří mnohem lépe. "Například nadprůměrně suché a horké loňské léto způsobilo tzv. ozonových epizod celou řadu," vzpomíná hydrometeorolog Keder. "Ozonová epizoda" je termín pro situaci, kdy stoupne obsah ozonu nad bezpečnou hodnotu a vlivem vhodných povětrnostních podmínek (teplo, bezvětří atd.) lze předpokládat setrvání takových hodnot.
Přestože je zřejmé, že se na vzniku nadměrného množství ozonu výrazně podílí automobilová doprava, vědci zatím nedokážou odhalit jakou měrou a podle jakých zákonitostí. Proto také zatím nedokážou odhadnout, zda by omezení dopravy snížilo případný vznik obávaných "ozonových epizod". Možná právě proto neobsahuje příslušná vyhláška č. 553/2002 žádné striktní omezení dopravního provozu v případě ozonového nebezpečí, ale pouze výzvu řidičům, aby pokud možno nevyjížděli autem.
Protože letošní počasí zatím loňská tropická vedra nepřipomíná a předpovědi meteorologů se také spíš kloní k průměrnému létu, snad lze předpokládat, že i ozon nás letos ušetří.
Použity informace z odborného článku v časopise Ochrana ovzduší, 15(35), No. 3; Fiala J., Závodský D. (2003): Chemické aspekty znečištění ovzduší - troposférický ozon.
Další informace (včetně aktuálního stavu ozonu): http://www.chmi.cz/uoco/act/aim/aregion/aim_region.html
Ilustrační kresba na motivy obrázků Josefa Lady: Karel Stibral
Článek je převzat z tištěného EkoListu červenec 2004.
reklama