Liberecké zoo se podařilo poprvé úspěšně odchovat pásovce kulovitého
S chovem pásovců začala liberecká zoo loni na jaře a po necelém roce se dočkala i prvního prospívajícího mláděte. Narodilo se 4. března, kdy mělo 90 gramů. Nyní váží skoro půl kilogramu, také již vidí a pod dozorem matky pomalu prozkoumává expozici v pavilonu tropů. "Porody pásovců jsou i v českých zoologických zahradách poměrně běžné, vzácné jsou ale právě jejich odchovy. Samice se často po porodu přestane o mládě starat," uvedla Gremlicová.
To byl případ i prvního mláděte, které se libereckým pásovcům kulovitým narodilo loni na podzim. Nezkušená samice se o něj tehdy nedokázala postarat a odchov se nezdařil. "Pásovci všeobecně nepříliš dobře regulují tělesnou teplotu a mláďata jsou na její výkyvy obzvláště citlivá, proto je velice důležité poskytnout samici při odchovu dostatek materiálu na hnízdo. V prvních dnech po narození mláděte je možné vidět, jak ho matka přenáší na místo s ideální teplotou nebo si ho důkladně zahrabává," dodala Gremlicová.
Zoo Liberec začala s chovem pásovců kulovitých v dubnu 2020, kdy z brněnské zoologické zahrady přicestoval tehdy sedmiměsíční samec. O dva měsíce později k němu přibyla o rok starší samička, která se narodila v zoologické zahradě v Beauval ve Francii. V liberecké zoo společně obývají sdílenou expozici s ary hyacintovými v pavilonu tropů. Pohlaví měsíčního mláděte zatím zoologové v Liberci neznají. Při sebemenším vyrušení se totiž pevně stáčí do klubíčka a chovatelům tak neumožňuje ho důkladně prohlédnout.
Pásovec kulovitý se vyskytuje v travnatých oblastech a mokřadech poblíž suchých lesů v Jižní Americe. Jeho obvyklou potravu v přírodě tvoří bezobratlí živočichové, zejména mravenci, termiti, ale rád si pochutná i na larvách brouků nebo třeba zralém ovoci. Malý vzrůst společně s nevýrazným zbarvením a převážně noční aktivitou z něho činí tvora, jehož je obtížné spatřit. Většinu času odpočívá v opuštěných norách jiných zvířat, například mravenečníků. V přírodě jsou pásovci kromě člověka nejvíce ohrožováni šelmami. Na hřbetě má vyvinutý kostěný krunýř s vnější vrstvou z rohoviny, tvrdými štíty je ale krytá i jeho hlava a ocas. Takové „pancéřování“ chrání měkké a zranitelné části těla pásovců. Zároveň se dokáže svinout v případě ohrožení do těsné koule, mládě je dokonce schopné vytvořit kuličku o průměru pěti centimetrů. Samice rodí většinou jedno mládě, které je po 72 dnech zcela samostatné a pohlavně dospívá okolo jednoho roku života. V lidské péči se dožívají pásovci 20 až 25 let.
reklama


Táborská zoologická zahrada postaví záchranné centrum pro teplomilné šelmy
Pražská zoo dokončila rekordní transport osmi koní Převalského do Kazachstánu
Do expozice žab v Liberecké zoo přibyly jedny z nejvzácnějších pralesniček