Lososi versus klimatická změna: přežijí jen nejsilnější

Vědcům se naskytla nebývalá možnost „namodelovat“ klimatickou změnu v současných podmínkách a studovat schopnost živočichů adaptovat se na ni – biologové zkoumali vliv stoupající teploty kanadské řeky Fraser na různé populace lososů nerka. A zjistili, že mezi geograficky rozdílnými populacemi v tomto smyslu existují opravdu významné rozdíly: některé z nich se dostávají na pokraj vymření, zatímco jiné se jsou schopny velmi rychle přizpůsobit.

Výzkum, který byl dnes publikován v časopisu Science, vychází z toho, že dva tisíce kilometrů dlouhá řeka Fraser se od padesátých let oteplila zhruba o dva stupně, její vody jsou nyní nejteplejší za dobu měření a právě toto oteplování se stalo významný faktorem úbytků lososích populací. K tomu dochází od devadesátých let a nejen vědci tím jsou znepokojeni. Tato řeka totiž patří k místům, do níž se každý rok ke tření vracejí miliony kusů tohoto „červeného“ lososa.

„Je to první rozsáhlá studie ryb žijících ve volné přírodě, která ukazuje, jak se různé populace stejného druhu dokáží přizpůsobit měnícím se podmínkám své migrace,“ uvedla Erika Eliason, jedna z autorů studie. „Klimatická změna mění podmínky této řeky a obáváme se, že některé populace nebudou schopny se těmto změnám přizpůsobit se dostatečně rychle a zajistit si své přežití,“ dodává.

Každý pluje svoji cestou

Vědci nyní v různých částech řeky rozlišují na sto rozdílných populací tohoto rybího druhu. Každá z nich podstupuje každý rok specifické migrační cesty, které se liší nejen svým geografickým záběrem, ale také převýšením, rychlostí proudu či teplotou řeky. Optimální teploty zjevně odpovídají dlouhodobým teplotním průměrům na jejich konkrétních migračních cestách.

Jedním z výsledků studie, při níž vědci například zkoumali pohyb ryb ve speciálních modelových laboratorních podmínkách, zní: ty populace, které musí překonat náročnější migrační cesty jsou lépe schopny snášet změny teploty a jsou tedy lépe přizpůsobeny k adaptaci. A jsou také schopny vyšších „fyzických výkonů“, což vědci přičítají dokonce i tomu, že mají „silnější srdce“.

To platí například pro populaci nazývanou Chilko. „Když o ní mluvím, ráda používám termín superryba,“ uvedla Erika Eliason. „Tyto ryby byly schopny plavat v mnohem širším spektru teplot vody ve srovnání s jinými rybami.“ Není tedy překvapivé, že právě tato populace musí překonat jednu z nejnáročnějších migračních cest včetně zhruba kilometrového převýšení a je tedy lépe připravena na různé další výzvy.

Doslova a do písmene zde tedy platí: přežijí jen nejsilnější.

---

reklama

---