Magistrála – nad míru hlučný soused

Pražská severojižní magistrála (SJM), vedená samým centrem města, je reliktem socialistického plánování a jak říká pražský primátor Pavel Bém, taky nejhrubším infrastrukturním omylem urbanistického rozvoje Prahy 20. století. Podle Béma se bude dát omyl napravit až v okamžiku, kdy budou dokončeny pražské okruhy. Obyvatelé bydlící v blízkosti magistrály už ale s hlučnou, několikaproudou silnicí ztratili trpělivost a magistrát zažalovali.

Magistrála bez aut. Že by už dokončili pražské okruhy?
Ilustrační foto: Martin Mach/EkoList

Magistrát hlavního města Prahy totiž magistrálu vlastní. Společenství vlastníků a bytová družstva domů při SJM mezi ulicemi Vyskočilova a Michelská v Praze 4, která žalobu podala, tak své naděje vkládají do netradičního pokusu využít tzv. sousedskou žalobu podle občanského zákoníku. Ten říká, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Vlastník tedy nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, vibracemi atd. Svou žalobu obyvatelé podkládají studií, která prokazuje, že hlukové hygienické limity jsou neustále překračovány a nevejdou se ani do mírnějších limitů tzv. staré hlukové zátěže. Magistrát fakt, že magistrála je hlučná, „v zásadě akceptuje“.

Až bude okruh
Řešení žalobci vidí ve výstavbě tunelové konstrukce z bezpečnostního skla nebo nainstalování neprozvučných skel do postižených domů. „Technicky to tímto způsobem pravděpodobně řešitelné je, ale tunel je nejdražší varianta,“ namítá ale Jiří Wolf, tiskový mluvčí pražského magistrátu. Podle magistrátu je vzhledem k plánovanému dopravnímu útlumu magistrály, který má navázat na dokončení okruhů, investice do tunelové konstrukce ekonomicky problematická. Protihluková okna se podle magistrátu mají používat jen tam, kde neexistuje řešení plošné jako například protihlukové zdi. „S výstavbou protihlukových zdí se počítá v rámci plánované výstavby nájezdových ramp. Toto řešení Praha preferuje a mohlo už být hotové, ale sdružení výstavbu blokuje,“ pokračuje Wolf. Právník Petr Kužvart však upozorňuje, že rampy nejsou s výstavbou protihlukových stěn nevyhnutelně spojeny. „Zato rampy přivedou další dopravní zátěž a přisunou ji blíž k obydlím,“ tvrdí Kužvart. Postižení obyvatelé v žalobě proto požadují, aby město upustilo od stavby plánovaných ramp v ulici Michelská a v Bítovské ulici, kde by rampa byla v samém sousedství dětského hřiště. „Jmenované investice mají řešit dopravu v širší oblasti, než která zajímá sdružení, a pomoci širší skupině občanů,“ hájí sjízdné rampy Wolf. Příprava této investice proto pokračuje.

	Tady bydlíte? A jste zdraví?
	Ilustrační foto: Martin Mach/EkoList

Žalobci rovněž požadují, aby se na Nuselském mostě snížila rychlost na 60 km/h ze současných 70, aby byl vymezen jeden jízdní pruh pro auta s dvěma či více cestujícími a veřejnou dopravu a aby byl snížen celkový počet jízdních pruhů. Podle Wolfa je omezení rychlosti řešení sporné: snížila by se průjezdnost komunikace a zvýšila zátěž okolí zplodinami. Po přijetí nového silničního zákona se prý výrazně zlepšilo chování řidičů, kteří nyní omezení rychlostí respektují. Praha taky zvyšuje počet radarů, které na vybraných úsecích dodržovaní stanovené rychlosti kontrolují. O dalších opatřeních je podle Wolfa možné diskutovat, nicméně vysoká dopravní zátěž magistrály se prý nezmění do doby, než bude dokončen okruh.

V reakci na podanou žalobu pro deník Mladá fronta Dnes Pavel Bém slíbil i datum změn na magistrále. „V roce 2010 skutečně z dnešní čtyř až šestiproudové páteřní komunikace bude v samotném centru pouze silnice obslužná, jeden její směr bude fakticky zrušen a umožní tak logické urbanistické i funkční spojení Národního muzea s Václavským náměstím a vlastně i logické provázaní Vinohrad s Novým Městem. Útlum bude umožněn mnohasetmilionovou investicí města do nového řešení horní části Václavského náměstí,“ píše primátor Prahy. Uvažuje se o přeložení magistrály za budovu Národního muzea tak, aby se muzeum opět spojilo s Václavským náměstím. Jedna z nadějných variant počítá v této oblasti se svedením magistrály do krátkého tunelu. Jak se však rýmuje záměr výhledově zklidnit magistrálu s technicky a finančně náročnou stavbou tunelu? Je potřeba pro obslužnou silnici tunel? „Je to jen jedna ze zvažovaných variant. Magistrála zdeformovala celou oblast Václavského náměstí a Národního muzea a bez složitějšího technického řešení by tak působila i komunikace ryze místní,“ tvrdí Jiří Wolf. Ve hře je prý celá řada dalších variant, například využití kolejového prostoru Hlavního nádraží. „Diskuse o optimálním řešení je proto asi nezbytná,“ říká Wolf.

Magistrála u Národního muzea. Kolo nejlépe na střeše.
Ilustrační foto: Martin Mach/EkoList

Argumentací magistrátu se jako červená nit vinou pražské okruhy: jakmile budou hotové, můžeme změnit magistrálu v přívětivou silnici. I po dokončení okruhu ale půjde o politické rozhodnutí a magistrát bude muset čelit faktu, že pro řadu lidí bude průjezd Prahou stále nejkratší cestou. Bude pak záležet i na tom, kdo vyvine větší tlak – zda motoristé, nebo obyvatelé kolem magistrály. A taky kdo si vzpomene nebo zapomene na dané sliby.

Další roky hluku
Vraťme se však k samotné žalobě. Má naději na úspěch? „Jde o atypickou žalobu, takže ochota rozhodnout jasně a rychle nebude velká. Pokud bude nařízena soudní expertiza, tak může projednání žaloby trvat celá léta. A město se dál bude vymlouvat, že když veřejnost brání dostavbě dálničních ramp, zdržuje i protihluková opatření,“ odhaduje právník Petr Kužvart. Podle Pavla Douchy z Ekologického právního servisu má žaloba velkou šanci na úspěch, i když možná bude nutné odvolání k soudu vyšší instance. To by pak protáhlo proces i na několik let.

Co by pro magistrát znamenala případná prohra? „Z rozsudku soudu by pro magistrát vyplývala povinnost zajistit jakýmkoliv technicky možným způsobem snížení úrovně hlukové zátěže pod míru stanovenou zákonnými limity jako maximální,“ předpovídá Pavel Doucha a pokračuje, co by se dělo, kdyby magistrát rozsudek nerespektoval: „To se můžou žalobci obrátit na exekutory, kteří můžou magistrátu ukládat pokuty tak dlouho, dokud nebude rozhodnutí soudu respektováno.“ Tyto pokuty půjdou do státního rozpočtu, žalobce tedy není možné podezřívat z žádného zlatokopectví. Podle Pavla Douchy bude podobných žalob rychle přibývat. „Občané ztrácejí trpělivost a berou řešení do svých rukou. Státní orgány by si měly uvědomit, co jim v případě prohraného sporu hrozí, a začít problematiku hluku z dopravy řešit,“ myslí si Pavel Doucha.

Útok proti kultuře „Hluk Národnímu muzeu (NM) a tedy i jeho zaměstnancům a návštěvníkům vadí, muzeum by mělo být zónou klidu, což kvůli magistrále rozhodně není. Když si nechám v kanceláři otevřená okna kvůli vedru, není možné vést žádné porady, protože se prostě neslyšíme. Hluk však není ten nejhorší dopad magistrály,“ říká Michal Lukeš, ředitel Národního muzea, které je pražskou magistrálou doslova obklíčeno. „Muzeum poškozuje i smog, a to jak sbírky a budovu samotnou, tak i zdraví zaměstnanců,“ vyjmenovává Michal Lukeš. Sama budova je velmi stará, nemá žádnou klimatizaci či vzduchotechniku, a tak se všechna špína z venku usazuje uvnitř. Lukeš si stěžuje i na trvalé vibrace z dopravy, které ovlivňují statiku budovy a poškozují řadu křehkých sbírkových předmětů. „Škody za ta léta jdou jen těžko vyčíslit, spíš lze magistrálu přirovnat k surovému a bezohlednému útoku proti kultuře, architektuře i estetickému cítění,“ říká Michal Lukeš. Na otázku, zda by mohlo muzeum magistrát kvůli magistrále rovněž žalovat, Lukeš odpovídá: „Muzeum je samostatná organizace a magistrát tedy v případě sporu žalovat pochopitelně může. Teď ovšem nevidím důvod ani smysl takového kroku. Magistrát jasně deklaroval, že magistrálu považuje za jizvu na tváři města a podniká kroky, jak znovu Muzeum připojit k Václavskému náměstí. Národní muzeum naopak s magistrátem komunikuje, aby se tak stalo co nejdřív a schválená rekonstrukce budovy byla uskutečňována společně s rušením magistrály. Proti žalobám soukromých osob však nic nemám, naopak angažovanost veřejnosti vidím jako užitečnou pro to, aby věc byla stabilně politickým tématem a nikoho nenapadlo rušení magistrály oddalovat či protahovat.“ Jak hluk škodí zdraví „Závislost mezi hladinou hluku a civilizačními chorobami se opakovaně projevila jako statisticky významná,“ říká Petr Šišma z Hygienické služby hl. m. Prahy, který před téměř třiceti lety s průzkumy zdravotních dopadů hluku na našem území začínal. Obecně řečeno působí hluk jako stres. „Už při hladině 55 decibelů dochází ke zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku, zvýší se i svalové napětí a pohyblivost trávicího traktu,“ popisuje reakci organismu Kateřina Valešová, vedoucí odborné skupiny pro hluk v životním prostředí ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Je-li člověk vystaven hluku dlouho, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že se mu zvýší krevní tlak, objeví vředy žaludku, infarkt myokardu, žlučové kameny, záněty horních cest dýchacích a další nemoci. „Ve srovnání s ostatními faktory životního prostředí a životního stylu je účinek hluku cca 10-11 %,“ uvádí výsledky dlouholetých průzkumů Petr Šišma. Zdroj: EkoList 10/2004, víc viz v článku Ubývání tichých míst – hluk se stal jedním z největších environmentálních problémů ČR. Jak se bránit? Při obtěžování nadměrným hlukem můžou občané podat stížnost na místní Krajskou hygienickou stanici. Ta musí stížnost zpracovat do 30 dnů a zadat kontrolní měření hluku autorizované laboratoři. Při překročení hygienických limitů je provozovatel zdroje hluku povinen zajistit nápravu stavu. Kontakty na hygienické stanice jsou na adrese www.mzcr.cz. Z hlediska intenzity lze zobecnit, že hluky větší než 30 dB jsou nebezpečné pro nervový systém, větší než 55 dB negativně ovlivňují vegetativní systém, větší než 90 dB znamenají nebezpečí pro sluchový orgán a větší než 120 dB poškozují buněčné struktury a tkáně. Pod vlivem hluku dochází ke zvýšenému vyplavování magnesia z buněk. Doplnit ho můžeme například minerální vodou nebo banány. Ovšem všeho s mírou. Orientační hodnoty zvuků: šum listí - 20 dB, tlumený hovor - 40 dB, hlasitý hovor - 60 dB, křik, tunel metra - 80 dB, jedoucí vlak - 90 dB, startující letadlo - 120 dB. Zdroj: Státní zdravotní ústav. A co vzduch? Lidé žijící kolem magistrály jsou kromě hluku vystaveni rovněž zplodinám. Monitoring dopadů znečištěného ovzduší na zdraví lidí, kteří žijí u magistrály, však neexistuje. „To ale neznamená, že vůbec nic nevíme. Existují výsledky měření a výstupy z modelových výpočtů, které charakterizují znečištění ovzduší v Praze v místech ovlivněných dopravou a existují údaje o vlivu vybraných látek, emitovaných dopravou, na zdraví,“ říká Helena Kazmarová z Centra hygieny životního prostředí při Státním zdravotním ústavu. „Řada studií provedených v různých místech po celém světě popisuje, jak zhoršená kvalita ovzduší může přispět ke zdravotním obtížím nemocných lidí a zvýšit pravděpodobnost vzniku onemocnění,“ říká Kazmarová. Ovlivněn může být výskyt onemocnění dýchacího ústrojí, alergických onemocnění, nemocnost a úmrtnost osob s chronickým onemocněním dýchacího a kardiovaskulárního ústrojí, reprodukční schopnosti, ale taky výskyt nádorových onemocnění, na kterých se může určitou měrou podílet expozice karcinogenním látkám z ovzduší cestou dýchacího ústrojí.

Článek vyšel v časopisu EkoList č. 8-9/2006.

---

reklama

---