Ministerstvo vyrábí elektřinu ze slunce
 |
|
| Aby byly dobře vidět, jsou panely solární elektrárny umístěny na hraně střechy a kolmo na průčelí budovy. | |
| Foto: Hugo Charvát/EkoList |
Solární elektrárnu tvoří 244 fotovoltaických panelů celkové ploše 211 metrů čtverečních, většina z nich na dvaceti výklopných panelech umístěných na hraně střechy. Špičkový výkon celého systému je 25,8 kWp (Jednotka Wp, příp. kWp či MWp udává tzv. špičkový výkon systému, tj. maximální výkon, který je solární systém při maximálním slunečním záření a za dalších stanovených podmínek schopen vydat. Používá se pouze u fotovoltaických zařízení.) Za rok by elektrárna měla dodat do sítě přes 21 MWh elektrické energie.„Ministerstvo se chce symbolicky přihlásit k podpoře obnovitelných zdrojů, aby bylo vidět, že nejen proklamujeme solární energii, ale že ji také sami využíváme,“ řekl při slavnostním uvedení do provozu ministr Petr Jan Kalaš. Panely jsou umístěny na hraně střechy (21, 2 kWp) a částečně i na kolmé fasádě (4,6 kWp), právě proto aby byly dobře vidět z chodníku.
Solární elektrárna má plnit především demonstrační roli, její celkový výkon pokrývá asi jen tři procenta celkové spotřeby elektřiny ministerstva. Její výkon zhruba odpovídá provozu běžné klimatizace, jaká bývá ve velkých kancelářských budovách. Zároveň jsou data, která sledují výkon elektrárny, ukládána do počítače k dalšímu zpracování, takže elektrárna slouží i jakési pokusné pracoviště solární energetiky. Proto je v hale ministerstva umístěn panel, který zobrazuje vedle aktuálního výkonu panelů i celkový objem vyrobené elektřiny a přepočet na ekvivalentní snížení emisí oxidu uhličitého. Za třináct dní provozu vyrobila elektrárna 0,5 MWh elektrické energie.
Náklady na stavbu solárního systému se vyšplhaly přes devět milionů korun, polovinu z této sumy si vyžádalo architektonické řešení. Po dokončení testovacího období bude elektrárna dodávat energii do běžné sítě, peníze z prodeje zelené elektřiny půjdou rovnou do státního rozpočtu, zhruba by mělo jít o sumu 250 tisíc korun ročně. Životnost panelů je garantována na dvacet let, měly by však vydržet až půl století.
 |
||
| Sluneční panely na střeše ministerstva životního prostředí. | ||
| Foto: Hugo Charvát/EkoList |
Fotovolatické panely na střechu ministerstva dodala Solartec z Rožnova pod Radhoštěm, Podle jejího ředitele Jaromíra Řeháka dosahuje solární elektrárna na střeše ministerstva standardního výkonu pro podobná zařízení umístěná na kancelářských budovách.
Elektrárny nabízené jako zdroj energie pro jednotlivé rodinné domy nabízejí většinou jen pětinový výkon, to znamená do 5 kWp. „Výroba a instalace solárních systémů v zemích Evropské unie zaměstnává kolem tři sta tisíc lidí a každý rok je nainstalováno o 35 – 45 % více panelů než v roce předcházejícím,“ prohlásil Jaromír Řehák. Jeho firma zaměstnává kolem sta pracovníků.
Sluneční energie v České republice má prý před sebou velkou budoucnost. „Dostupný potenciál výroby elektřiny pomocí solárních panelů se pohybuje kolem 5,5 MWp, takže možnost rozvoje je velmi vysoká,“ říká ředitel odboru vnějších vztahů MŽP Jakub Kašpar. Podle různých odhadů se v současnosti pohybuje instalovaný výkon solárních elektráren v ČR kolem 0,7 – 1 Mwp. Dosud největší solární systém stojí v Hrádku nad Nisou, kde na ploše 430 metrů čtverečních vzniká výkon 61 kWp, maximální roční produkce dosahuje 50 Mwh. Podle výroční zprávy Energetického regulačního úřadu dosáhla v České republice roční produkce elektřiny vyrobené ze slunce v roce 2004 i v roce 2005 shodně 100 MWh.
reklama
Online diskuse
Trocha informací pro všechny.... - 2. 1. 2007 - MartinDobrý den,v předchozích příspěvcích je skutečně vidět, že CR je skutečně trochu pozadu..a to hlavně ve vzdělání a informovanosti! 1) pro ekonomy - ekon. (prostá) splatnost panelů za těchto cen a slunečních podmínek ČR je pod patnáct let a rok od roku se ceny fotovoltaických panelů a systémů snižují. Česká republika má tak obrovský potenciál nevyužitých ploch (hl.střechy), že hovořit o nějakém růstu cen z nedostatku vhodných ploch je absolutní "blbost". Navíc cena klasických křemíkových systémů každoročně klesá cca o 5% a na trhu se už objevují nové technologie,které postupně tuto technologii nahradí.Důležitý je výzkum a vývoj, který je nutno podpořit, protože ty tam jsou doby, kdy byla fotovoltaika jen na kosmických lodích, že? Kdo z nás ještě používá např. kalkulačku na baterky? Navíc Sluníčko je perspektivním obnovitelným zdrojem, který je zadarmo a chvilku tady snad ještě bude!!! 2) porovnání Temelína a obnovitelných zdrojů by bylo skutečně velmi zajímavé - hlavně z ekonomické stránky, neboť komu se Temelín vyplatil?! Jaderná energetika je a byla 100% dotována, hlavně VaV!A to nepočítám vícenáklady na cenu této energie - rekultivace po těžbě paliva, jeho brzký dovoz a závislost např. na Rusku ( a jeho de facto monopolních)cenách, zatím nevybudovaný sklad paliva, ohromné množství spotřeby a znečistění vody, velmi těžce regulovatelný výkon, náklady na ochranu atd. 3)ČEZ ? Kdo jej vlastní? Ze 67,7 % jej vlastní stát, takže míra našeho zdanění je přeci jen tak trochu vyšší než nám je předkládáno. Platíme další daně a Vám některým rádo by ekonomům (viz výše) to nevadí? 4)Zelená energie ČEZU? Více peněz utratil ČEZ za reklamu, než na podporu zelené energie. V tolik proklamovaných dotacích na projekty do obnovitelných zdrojů je rozpočet asi 4,5 milionu!!! To je tak prům. měsíční plat jeho generálního ředitele...když má slabší měsíc |
