Mládě luskouna krátkoocasého Connie z pražské zoo přešlo na pevnou stravu

Samička luskouna krátkoocasého Connie, která se letos v červenci narodila v pražské zoologické zahradě, přešla z mateřského mléka na pevnou stravu. Doteď speciální luskouní kaši odmítala a její hmotnost stagnovala, nyní začala opět přibírat, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Mládě je druhým luskounem krátkoocasým narozeným v pražské zoo i v celé Evropě. Chovatelé začali letos v září učit Connie na přechod na stravu dospělých, tedy speciální luskouní kaši, jejíž základ tvoří larvy včelích trubců. Mladá luskounka však potravu nechtěla a jídlo začala přijímat až nyní. "Problém nastal při přechodu na tu pevnou stravu, to znamená, že když měla přejít z mateřského mléka na tu kaši, tak se to vůbec nedařilo a nevěnovala jí vůbec pozornost, a ta situace už vypadala docela nebezpečně," řekl ČTK Bobek.

Do té doby byla Connie proti svojí sestře Šišce ve vývoji podle Bobka napřed, pak ale začala její váha stagnovat. "V době toho přechodu (na pevnou stravu), když se to nedařilo, tak ta její váha stagnovala nebo rostla jen velmi pomalu," řekl.

Chovatelé vyřešili stravování tím, že do kaše přidali speciální druh asijských mravenců, kterými se luskouni živí i v přírodě. "A asi jak se v kaši mravenci topili, tak vypouštěli kyselinu mravenčí a pro tu Connie to byla výzva, že se na to má vrhnout a zhltla tu kaši celou a naučila se jí tak jíst," popsal Bobek. Krmnou dávku teď Connie konzumuje pravidelně i bez přidávání hmyzu. Samička nyní váží zhruba 1570 gramů a vyvíjí se podle Bobka opět dobře.

Luskouni, kteří svým vzhledem připomínají šišky, jsou ohroženi lovem kvůli svému masu a šupinám. Keratinovým šupinám, které chrání tělo těchto nočních tvorů, se v tradiční čínské medicíně připisuje léčivý účinek. Část luskounů žije v Asii, další v Africe.

Pražská zoologická zahrada je druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Pár těchto savců získala v roce 2022 v dubnu z tchajpejské zoologické zahrady díky partnerské smlouvě mezi Prahou a tchajwanskou metropolí.

Chov luskounů je náročný hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. V přírodě luskouni používají při získávání potravy silné drápy, kterými rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem. V zoo denní krmná dávka pro jednoho luskouna obsahuje mimo jiné 100 gramů včelích larev, moučné červy, směs pro hmyzožravce, jablko, žloutek, zeminu a další přísady.

Zoo dnes představila i další významné odchovy mláďat v letošním roce. Patří mezi ně například také dvě mláďata goril nížinných, orangutan sumaterský či v pátek 13. prosince nově narozený gibon stříbrný.

---

reklama

---