Na jižní Moravě se loni vytěžil čtyřnásobek dříví proti průměru
Nahodilá těžba loni tvořila 97 procent. Na kůrovce připadalo 2,4 milionu metrů krychlových, což je dvojnásobek proti předchozímu roku. Živelní kalamita byla příčinou těžby 562 000 metrů krychlových. Podle očekávání se loni těžil nejvíce smrk, a to přes 82 procent. Zhruba osm procent tvořila borovice, která trpí na spoustě stanovišť poklesem spodních vod.
Smrk postupně mizí prakticky z celého kraje, kde tvořil monokulturu nebo byl dominantní dřevinou. Téměř zmizel například z pozemků Městských lesů Znojmo, kde je nedostatek vody zásadním problémem, ale mizí i z předhůří Vysočiny, Blanenska i okolí Brna. Lesníci místo něj vysazují přípravné dřeviny pro budoucí smíšený a tedy odolnější les. Nejčastější cílovou dřevinou bývají podle klimatických podmínek duby a buky.
Podle některých majitelů lesů už nemusí být v dalších letech těžba kůrovcového dříví tak velká, protože největší a nejstarší stromy budou vytěžené. Kůrovec však začíná napadat i mladší porosty, takže těžba bude sice méně objemnější, ale stále na velké rozloze. Kvůli kůrovci se loni vytěžilo více dřeva jen na Vysočině a v Jihočeském kraji.
Z více než poloviny se loni vysazovaly listnaté dřeviny, největší zastoupení měl dub. Na pětině nově osázené plochy však lesníci vysadili znovu smrky. Důvodem stále poměrně velkého zastoupení může být i nedostatek sazenic jiných druhů stromů.
Kvůli kalamitní těžbě se také snižuje plocha prořezávek, čistek a plecích sečí. Lesníci nemají čas na výchovné zásahy v mladých porostech, což jim může dělat problémy do budoucna.
reklama