Na omezení dopadů sucha v dalších letech pozdě není, míní odborník

Pro zvládnutí letošního sucha přichází většina investic pozdě, není však pozdě na to omezit dopady a škody způsobené suchem v dalších letech. ČTK to v reakci na zamýšlené kroky vlády v boji proti suchu řekl Jiří Schneider, který je vedoucím Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů na Mendelově univerzitě v Brně. Voda se podle něj musí stát trvalou prioritou, nikoli tématem pouze v době sucha. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) ve čtvrtek řekli, že by měl kabinet na podzim projednat speciální zákon, který má specifikovat 20 chystaných vodních nádrží. Na boj proti suchu včetně nových přehrad chce vláda čtyři miliardy korun. Opětovně začíná fungovat také Národní koalice proti suchu. Opoziční Starostové a nezávislí, ODS i Piráti vládu kritizují za nedostatečné řešení problematiky sucha a veder.

Vodní nádrže by odborník nezatracoval. Neměly by však být 'vlajkovou lodí' politiky proti suchu, ale součástí širšího souboru opatření. Mohou třeba nadlepšovat nízké průtoky, půdní sucho nebo doplňování podzemních vod ale podle Schneidera řeší jen v omezené míře.

Za základní opatření považuje například systémovou regulaci odběrů vody, modernizaci a propojování vodárenských soustav, opětovné využívání vody, obnovu půdy, mokřadů, říčních niv i lepší hospodaření se srážkovou vodou v domácnostech a obcích. "Tomu musí odpovídat také vodní, stavební, lesní a zemědělská politika," poznamenal. Důležitá je podle něj také kvalita projektů. "Každý větší projekt by měl doložit očekávané snížení vodního deficitu, náklady na ušetřený či zabezpečený metr krychlový vody, životnost, údržbu a ekologické dopady," míní odborník.

Pomoct mírnit dopady sucha mohou podle něj i zemědělci, samosprávy či domácnosti a jednotlivci. Zemědělci tak mohou činit třeba dělením velkých půdních bloků mezemi či remízky, pestřejšími osevními postupy či přesným zavlažováním. Samosprávy mohou věc ovlivnit prostřednictvím územních plánů zastavování kvalitní zemědělské půdy nebo dbát na výsadbu zeleně či akumulaci a využívání srážkové vody.

"Řadu těchto postupů už známe a některé jsou dotačně podporovány. Potřebujeme je však provádět důsledněji, ve větším rozsahu a podle podmínek konkrétního povodí," podotknul Schneider. Opatření by měla prioritně směřovat například do území s opakovaným deficitem, jako je jižní Morava, Rakovnicko, Žatecko či Polabí a Třebíčsko, nebo do malých obcí závislých na jediném mělkém zdroji vody.

Současné sucho podle Schneidera neukazuje, že by dosavadní opatření nefungovala. Ukazuje se spíš to, že jich nebylo dost nebo nebyla vždy vhodně zacílena. V posledních letech se z jeho pohledu podařilo zlepšit třeba monitoring sucha, krizové plánování nebo podporu některých krajinných opatření.

Stále však podle něj chybí třeba dostatečné tempo obnovy půdy a vodních ekosystémů, účinnější hospodaření se srážkovou vodou nebo stabilní financování a měření výsledků opatření. "Dobrou zprávou je, že máme znalosti, dovednosti i značný prostor ke zlepšení. Jen už opravdu není na co čekat," uzavřel Schneider.

---

reklama

---