Na severu hradeckého kraje se počtvrté narodila vlčata
"V polovině července se ve Vraních horách podařilo zdokumentovat pomocí fotopasti Hnutí Duha dva nové vlčí přírůstky. Dobrovolníci Vlčích hlídek v tomto lesnatém pohoří na česko-polské hranici, které se západním Broumovskem tvoří teritorium této vlčí smečky, potvrdili rozmnožování už počtvrté v řadě," řekl Kutal.
První smečka v hradeckém kraji po 250 letech byla zaznamenána roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Od té doby každoročně v regionu vyvádějí mladé s tím rozdílem, že jádrová oblast smečky se postupně přesunula více na západ do Vraních hor.
Ačkoli letos byla smečka prokazatelně posílena minimálně o dvě vlčata, celkový počet vlků na tomto území se podle Kutala příliš měnit nebude. "Loňská či starší mláďata by se totiž již měla osamostatnit a najít si nová území. To dokládají i záběry z fotopastí," uvedl Kutal.
Nejvíce vlků ve Vraních horách zoologové zaznamenali v prosinci 2018. Na záběrech z fotopastí bylo sedm jedinců včetně tří odrostlých mláďat. "Narození vlčat čtvrtým rokem po sobě ukazuje, že vlk je schopný se dobře přizpůsobit i k životu v člověkem relativně hustě obydlené a využívané krajině. Přestože vlků každoročně v širší oblasti (Broumovska) přibývá, nelze říci, že by stejným tempem rostl i počet útoků na hospodářská zvířata. Naopak jich registrujeme méně," uvedl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka.
Vlci na severu hradeckého kraje za poslední čtyři roky zadávili stovky ovcí, koz, telat a ulovili stovky kusů divoké zvěře. Pokles nahlášených případů podle Kafky souvisí i s tím, že hospodáři svá stáda lépe chrání.
V česko-polském pomezí mezi Krkonošemi a Orlickými horami jsou zřejmě dvě vlčí smečky. "Další smečka, která zasahuje do oblasti CHKO Broumovsko, má jádrovou část teritoria v Národním parku Góry Stolowe v Polsku. Její pravděpodobní členové jsou pozorováni nejčastěji v okolí Broumovských stěn," uvedl Kutal. Stopy dvou jedinců zaznamenaly Vlčí hlídky také v Javořích horách u Ruprechtic na Broumovsku. Letos v červnu turista dokonce vlka vyfotil u vyhlídky na Ruprechtickém špičáku. "Javoří hory jsou tedy další možnou oblastí výskytu smečky, společně s nedalekými polskými Sovími horami, kde byly v zimním období stopy vlků také nalezeny," řekl Kutal.
V severním pohraničí Královéhradeckého kraje a na přilehlém území Polska žije podle odhadů ve dvou smečkách až 15 vlků.
Někteří místní hospodáři a myslivci s návratem vlků nesouhlasí a zažalovali stát. U českých soudů se domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován. U nižších soudních instancí neuspěli. V květnu se také připojili k mezinárodní akci za ochranu pastevectví před vlky, když ve Vernéřovicích na Broumovsku zapálili protestní vatru.
Vlci se do česko-polského pohraničí na severu Královéhradeckého kraje rozšířili zřejmě z Lužice v polsko-německém pomezí, patří k takzvané populaci nížinných vlků. Vědci získávají vzorky pro zjištění DNA vlků z pobytových stop, které většinou zajišťují v terénu tzv. Vlčí hlídky.
reklama
V Pyrenejích loni žilo 83 medvědů hnědých, jejich populace se rozrůstá
V Orlických horách žije ve dvou přeshraničních smečkách 15 až 20 vlků
I v Jeseníkách žijí vlci a rysové
