Nechte platany dožít, vzkázali Pražané magistrátu

Brzy po zahájení akce vystoupil Vladimír Študent, vedoucí oddělení investic a rozvoje zeleně pražského magistrátu, který má na starosti významné pražské parky a lesy, např. Petřín, Stromovku, Zahradu Kinských, Vítkov atd. Představil dosavadní realizace magistrátu a nastínil budoucí plány – za všechny obnovu „rosária“ na Petříně či vytvoření vodojemu, vodní nádrže pro závlahu Letenských sadů, které léta trpí nedostatkem vody.

Foto: Iva Nachtmannová/EkoList

Architektka Štěpánka Šmídová z magistrátu vysvětlovala historické souvislosti vzniku stromořadí. Bylo vysazeno pod vedením významného architekta Františka Thomayera, inspirováno francouzským vzorem, jsou stromy blízko sebe, aby tvořily hustý porost, odborně spon. Pak nastínila tři možné varianty, jejich klady a zápory.

Pařížské trendy
První možností je nechat stromy dožít s tím, že budou prořezávány jen suché větve, které by byly potenciálním nebezpečím pro kolemjdoucí. Další možností je všechny stromy zároveň pokácet a brzy poté vysadit novou alej stejně starých stromů vysokých pět až sedm metrů. Jde o nejlevnější a nejrychlejší variantu. Újmou by však bylo pokácení dvou třetin ještě vitálních stromů. Třetí možnost byla střední cesta – kácet jen vyschlé stromy a nahrazovat je postupně mladými. Jejím háčkem by bylo podle Štěpánky Šmídové nevyrovnanost stáří aleje, která byla zamýšlena jako jednolitá „zelená masa“.

„Nepřikláníme se k žádné z variant, problém je složitý a proto velmi stojíme o názor veřejnosti,“ ujišťoval Vladimír Študent, že magistrát přihlédne k výsledkům minireferenda. Zároveň poukazoval na fakt, že v Paříži či v Londýně se upřednostňuje spíš radikální holoseče a náhrady celého stromořadí naráz. Architektka vysvětlovala, že park jako takový prochází revitalizací a záměrem magistrátu je nenechat jej zpustnout. „Varianta postupného kácení je ale nejdražší, a nikdo neví, jak dlouho ty stromy ještě vydrží, jestli deset nebo dvacet let, záleží na výkyvech počasí a dalších faktorech.“

Na informačních panelech pak byl kromě počítačem upravených „vizualizací“, jak by mohla vypadat alej v případě první, druhé či třetí varianty, uveden oponentní posudek Petra Skály ze Svazu ochrany přírody a krajiny ČR.

Skála preferoval variantu nechat stromy dožít. Největší pozitivum této varianty spatřuje Skála v přeložení inženýrských sítí, které v současnosti omezují kořeny platanů a přispívají k jejich degradaci, do vzdálenějších kolektorů. Na přeložení kabelů bude prý v případě odkladu „radikálního řezu“ víc času. Pokud by se stromy odstraňovaly a nahrazovaly postupně, přeložení kabelů by bylo opět komplikované.

Platany se za příznivých podmínek dožívají i několikanásobně vyššího věku než mají ty letenské.

Nekácet - žádný spěch
Po představení celé problematiky nechali pořadatelé účastníkům a kolemjdoucím Pražanům čas do podvečera. Mezitím se u mikrofonu střídala jazzová kapela East Side s odborníky v oblasti úspor energie či odpadních vod.

Děti si mohly hravou formou vyzkoušet u stánku EkoKomu, zda umí třídit odpad. Výtvarné dílny, kde bylo možné stvořit si umělecké dílo z tříděného odpadu, využily děti i rodiče. Dospělí si mohli také ověřit své znalosti v ekologickém testu sdružení Arnika nebo nechat si poradit s úsporami v domácnosti či s instalací slunečních kolektorů. Vítězka „Ekotestu“ pak jako odměnu absolvovala krátkou projížďku elektromobilem.

Veřejnost nakonec odmítla jakékoli výrazné zásahy do platanového stromořadí. Z celkem 203 občanů se jich 133 vyslovilo pro variantu „nechat dožít“, zbytek se téměř na půl rozdělil mezi příznivce radikálního zásahu a cesty postupného odkácení. Výsledek minireferenda někteří aktivisté sdružení Agora CE komentovali potleskem. Zelený den pak se západem slunce zakončila skupina Kale.