Nejvyšší soud dal za pravdu lidem žijícím u magistrály: Praha je nesmí obtěžovat hlukem
"Hluk je sice v současné době velkým společenským problémem, nicméně vlastníci nemovitostí nejsou povinni strpět hluk, který je nad rámec hygienických norem. Hlavní město Praha bude muset zvolit taková opatření, aby emise hluku splňovala hygienické normy," cituje v dnešního Hospodářských novinách závěr soudců mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v těchto dnech putuje na Městský soud v Praze, který o rozsudku nejprve vyrozumí účastníky řízení.
Společenství vlastníků a bytová družstva domů při Severojižní magistrále mezi ulicemi Vyskočilova a Michelská v Praze 4 v roce 2006 magistrát žalovala tzv. sousedskou žalobou podle paragrafu 127 občanského zákoníku. Podle něho se každý při výkonu svých vlastnických práv musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům omezoval vlastnická práva sousedů - včetně hluku (pro více informací o tomto paragrafu občanského zákoníku si přečtěte článek Nech toho, sousede). Žalující strana požadovala, aby se magistrát hlavního města Prahy zdržel omezování majitelů bytů hlukem jakožto majitel pozemku, na kterém je hlučná magistrála. V dubnu 2007 městský soud rozhodl, že požadavek občanů je sice odůvodněný, ale že není v možnostech magistrátu v požadované době zjednat nápravu - a žalobu zamítl. Proti rozsudku se sdružení obyvatel odvolalo.
Spor definitivně rozhodl tento měsíc Nejvyšší soud. Žaloba obsahovala požadavek, aby se Praha coby vlastník magistrály zdržela obtěžujícího chování - způsob, jak toho magistrát docílí, je její starost. Hlavní město by do jednoho roku mělo učinit taková opatření, aby nebyla poškozována práva majitelů bytů a domů. Podle dopravních expertů bude ale velmi náročné dostat hluk na magistrále na úroveň povolených hygienických limitů. Ty jsou pro den maximálně 60 dB, pro noc maximálně 50 dB.
Soudní spor mezi majiteli bytů a domů v ulici 5. května a Prahou se táhne od roku 2006. Samotná nespokojenost s hlukem trvá ale déle, občané si na hluk z dopravy stěžovali u magistrátu už roce 2000.
„Závislost mezi hladinou hluku a civilizačními chorobami se opakovaně projevila jako statisticky významná,“ říká Petr Šišma z Hygienické služby hl. m. Prahy, který před téměř třiceti lety s průzkumy zdravotních dopadů hluku na našem území začínal. Obecně řečeno působí hluk jako stres. „Už při hladině 55 decibelů dochází ke zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku, zvýší se i svalové napětí a pohyblivost trávicího traktu,“ popisuje reakci organismu
Kateřina Valešová, vedoucí odborné skupiny pro hluk v životním prostředí ze Státního
zdravotního ústavu
(SZÚ). Je-li člověk vystaven hluku dlouho, výrazně se zvyšuje
pravděpodobnost, že se mu zvýší krevní tlak, objeví vředy žaludku, infarkt myokardu,
žlučové kameny, záněty horních cest dýchacích a další nemoci. „Ve srovnání s ostatními
faktory životního prostředí a životního stylu je účinek hluku cca 10-11 %,“ uvádí
výsledky dlouholetých průzkumů Petr Šišma.
Zdroj: EkoList 10/2004, víc viz v článku Ubývání tichých míst – hluk se stal jedním z největších environmentálních problémů ČR.
Jak se bránit?
Při obtěžování nadměrným hlukem můžou občané podat stížnost na místní Krajskou
hygienickou stanici. Ta musí stížnost zpracovat do 30 dnů a zadat kontrolní měření
hluku autorizované laboratoři. Při překročení hygienických limitů je provozovatel
zdroje hluku povinen zajistit nápravu stavu. Kontakty na hygienické stanice jsou na
adrese www.mzcr.cz. Z hlediska intenzity lze zobecnit, že hluky větší než 30
dB jsou nebezpečné pro nervový systém, větší než 55 dB negativně ovlivňují vegetativní
systém, větší než 90 dB znamenají nebezpečí pro sluchový orgán a větší než 120 dB
poškozují buněčné struktury a tkáně. Pod vlivem hluku dochází ke zvýšenému vyplavování
magnesia z buněk. Doplnit ho můžeme například minerální vodou nebo banány. Ovšem všeho
s mírou.
Orientační hodnoty zvuků: šum listí - 20 dB, tlumený hovor - 40 dB, hlasitý hovor - 60
dB, křik, tunel metra - 80 dB, jedoucí vlak - 90 dB, startující letadlo - 120 dB.
Zdroj: Státní zdravotní ústav.
A co vzduch?
Lidé žijící kolem magistrály jsou kromě hluku vystaveni rovněž zplodinám. Monitoring dopadů znečištěného ovzduší na zdraví lidí, kteří žijí u magistrály, však neexistuje. „To ale neznamená, že vůbec nic nevíme. Existují výsledky měření a výstupy z modelových výpočtů, které charakterizují znečištění ovzduší v Praze v místech ovlivněných dopravou a existují údaje o vlivu vybraných látek, emitovaných dopravou, na zdraví,“ říká Helena Kazmarová z Centra hygieny životního prostředí při Státním zdravotním ústavu. „Řada studií provedených v různých místech po celém světě popisuje, jak zhoršená kvalita ovzduší může přispět ke zdravotním obtížím nemocných lidí a zvýšit pravděpodobnost vzniku onemocnění,“ říká Kazmarová. Ovlivněn může být výskyt onemocnění dýchacího ústrojí, alergických onemocnění, nemocnost a úmrtnost osob s chronickým onemocněním dýchacího a kardiovaskulárního ústrojí, reprodukční schopnosti, ale taky výskyt nádorových onemocnění, na kterých se může určitou měrou podílet expozice karcinogenním látkám z ovzduší cestou dýchacího ústrojí.
reklama