Netopýr překoná i jasně osvětlený bulvár, pokud za ním najde temný úkryt
Tým vedený zoologem Jamesem Halem k tomuto poznání došel s využitím metody přímého pozorování netopýrů hvízdavých, GPS vysílačů a práce s geografickými informačními systémy (GIS). Prvním cílem britských vědců bylo totiž zmapovat pravidelný pohyb netopýrů městem po setmění. Jak předpokládali, netopýři v podvečer začali vylétávat ze svých úkrytů (například z dutin pod střechami rodinných domů) a zamířili za hmyzem na „lovná teritoria“ - podél zahrad a parků až k říčním kanálům. Jejich cesta ale rozhodně nebyla přímá.
Ke svému cíli se málokdy vydali nejkratší cestou. Jejich trasa kopírovala stinné a tmavé kouty, vegetací porostlé ulice, stromořadí i jednotlivé stromy. Tam, kde se jim do cesty postavila překážka v podobě lampou osvětleného prostranství, obvykle změnili směr. Je tedy noční umělé osvětlení pro netopýry nepřekonatelnou bariérou? S touto hypotézou ostře kontrastovalo chování několika jedinců, kteří se nebáli přeletět i jasně ozářený bulvár. Jak se to tedy má se vztahem netopýrů k prosvětleným náměstím a zeleni? K odpovědi pomohla Halovi až důsledná analýza nasbíraných dat, konkrétně pak údaje o mezerách mezi stromy a jasu osvětlení.
„Netopýři hvízdaví vyhledávají podél své letové trasy bezpečí v podobě stromů,“ říká Hale. „Nemají problém překonat i intenzivně osvětlený úsek, ale jen pokud mohou využít husté sítě nášlapných kamenů v podobě stromů, s malými mezerami od sebe.“ Tam, kde sice není v noci příliš světla (například otevřené parkoviště), ale mezery mezi stromy po obvodu jsou příliš velké, se netopýři v bezpečí necítí. „Tento model vysvětluje, proč v centrech měst často nenarážíme ani na běžné druhy netopýrů,“ dodává Hale, který si od výsledků slibuje zavedení funkčního managementu ochrany netopýrů ve městech.
„Schopnost volně se pohybovat po celé ploše města je pro netopýří populace, jejich odolnost a fitness, zásadní. Expanze levného a efektivního osvětlení do městských periferií pro ně představuje problém. I když jsme se v naší studii soustředili na běžný a hojný druh, můžeme předpokládat, že podobně na umělé osvětlení a nezbytnost úkrytů budou reagovat i jiné druhy,“ říká Hale. Jak doplňuje Gemma Daviesová, geografka a spoluautorka studie, další kroky budou následovat: „Nyní je nezbytné naše závěry přetavit do podoby procesu, který umožní netopýrům život ve městech. Součástí plánu by mělo být zajištění zastínění lamp, vytvoření tmavých koridorů i dosazení stromů do zablokovaných průletových tras.“
reklama
