https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/new-scientist-spinave-tajemstvi-vodnich-elektraren?ids%5Bx22e6765afb4be18ad918732b2fc941a5%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

New Scientist: Špinavé tajemství vodních elektráren

7.3.2005 16:19 | PRAHA (EkoList)
Navzdory obecnému přesvědčení, že vodní elektrárny jsou zdrojem čisté energie, se ukazuje, že mohou vážně poškozovat klima. Odborníci už dokonce připravují návrhy, jak emise skleníkových plynů z velkých vodních nádrží započítávat do celkových národních statistik emisí. Zprávu přinesl v únoru časopis New Scientist.
 

Zelený image vodní energetiky jako vhodné náhrady za fosilní paliva je falešný, říká na stránkách New Scientistu Eric Duchemin, konzultant Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Kvůli přehradám se totiž do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý a metan - v některých případech dokonce ve větším množství než z elektráren na fosilní paliva. Objem emisí se liší přehradu od přehrady, říká Philips Fearnside z brazilského národního institutu pro výzkum v Manausu. „Jisté ale je, že nejde o zanedbatelné množství.“

Fearnside odhaduje, že v roce 1990 byly emise skleníkových plynů z vodní elektrárny na přehradě Curuá-Una v brazilském státě Pará přibližně třiapůlkrát vyšší, než kdyby se stejné množství energie vyrobilo z ropy.

Důvodem je velký objem uhlíku ze stromů a rostlin, který se uvolňuje při počátečním zaplavení přehrady a následném hnití rostlin. Rozklad zbytků rostlin usazených na dně přehrady vede ke vzniku metanu - ten se pak při průchodu vody turbínou uvolňuje do ovzduší, píše New Scientist. Sezónní změny ve výšce vodní hladiny zajišťují přehradám neustálý přísun materiálu k rozkládání. Během suchých období s nízkou vodní hladinou zarůstají břehy a okraje nádrží všelijakými rostlinami - a po jejich opětovném zaplavení startuje hnití znova. U přehrad s rozsáhlými mělkými okraji mohou být takové oblasti veliké až tisíce kilometrů čtverečních. Lidmi postavené přehrady tak vlastně přeměňují oxid uhličitý z atmosféry na metan. Vliv metanu na klimatické změny přitom vědci považují za mnohem silnější (přibližně dvacetkrát) než vliv oxidu uhličitého.

Při dalších jednáních IPCC v roce 2006 by se mělo rokovat i o sledování emisí z vodních elektráren a jejich započítávání do statistik jednotlivých zemí. Započítávány přitom mají být pouze emise pocházející z počátečních deseti let provozu přehrady a pouze emise, které se uvolňují hladinou přehrady. Produkce metanu v hlubinách se započítávat nebude, protože si vědci nejsou jisti, zda skutečně hraje významnou roli.

I tak by mohl celkový úhrn emisí u některých tropických zemí výrazně vzrůst - v případě třeba Brazílie možná až o sedm procent. Států s chladnějším podnebím by se započítávání emisí z vodní energie dotklo míň, protože chladnější podmínky tvorbu emisí skleníkových plynů ve vodních nádržích ztěžují.


reklama

Jan Stejskal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ad kachna, rozklad metanu, magor, panikativnost - 8. 3. 2005 - TP

Pokud se ovšem rozkládá, tak je to, naštěstí, vratný proces. Naopak CO2 má sice mnohem menší skleníkotvorný potenciál, ale v atmosféře zůstane (z pohledu lidstva) navždy, i v době, kdy všechen radioaktivní odpad dneška bude už jen neškodným blátem.

Navíc můžeme předpokládat, že pokud se metan uvolňuje v přehradách, děje se něco podobného i v přirozených jezerech, zcela jistě se to děje v bažinách (z nichž část byla vysušena) a pravděpodobně i v mořích. Díky tomu by měla vzniknout nějaká dlouhodobá dynamická rovnováha mezi uvolňováním metanu z vodních nádrží a močálů a pokud měl vzniknout problém, tak by imho už dávno vzniknul. Opačný problém je s CO2, které se v případě fosilních paliv uvolňuje jednosměrně. Proto si myslím, že to skutečně je blbost, neboť se porovnávají čísla, která ve skutečnosti znamenají něco jiného. Je to jako porovnávat množství CO2 uvolněného při spalování ropy/uhlí a biomasy a ignorovat fakt, že při růstu biomasy bylo stejné množství CO2 pohlceno.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist