Ničení životního prostředí a trestní paragrafy
Za celý rok 2003 u nás bylo odsouzeno přibližně 90 000 trestných činů, z toho se jen 33 případů týkalo paragrafů o životním prostředí. A za první polovinu letošního roku jich bylo pouze deset. „Problém je s prosazováním zákonů. U orgánů činných v trestním řízení je málo lidí, kteří by tomu rozuměli,“ řekl v Senátu na semináři, který byl věnován prosazování trestní odpovědnosti v oblasti životního prostředí, Milan Damohorský, vedoucí katedry práva životního prostředí na pražské právnické fakultě. Má do určité míry pravdu. Při podrobnějším pohledu ale zjistíme, že kroky k potírání ekologické kriminality už byly, zvlášť u policie, učiněny.
Spolu s ničením lesů těžbou patří pašování chráněných zvířat k nejčastějším případům poškozování životního prostředí v České republice. | |
Foto: ČIŽP |
Společnost to nezajímá
Paragrafy o ničení životního prostředí se do trestního zákona dostaly až na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Později byly novelizovány, teď platí úprava z roku 2002. Obsahuje dva obecné paragrafy o poškozování životního prostředí (úmyslné a z nedbalosti) a několik dalších ustanovení, které se týkají jednotlivých složek životního prostředí. Jde o poškozování lesa těžbou, neoprávněné nakládání s odpady a neoprávněné zacházení s ohroženými živočichy a rostlinami.
„V těch několika případech, kdy jsme se účastnili sporů podle trestního zákona, jsme měli pocit, že o tom policisté a státní zástupci nic nevědí,“ sděluje své zkušenosti Pavel Černý z Ekologického právního servisu (EPS).
Podle Miroslava Růžičky, ředitele analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), je problém částečně v nedostatku lidí. „U nás je ročně přes sto tisíc stíhaných osob. Úsilí státních zástupců se zaměřuje na trestnou činnost, která je nejčastější a nejviditelnější, jako jsou pouliční krádeže, ekonomická kriminalita nebo násilné trestné činy. Význam ochrany životního prostředí se v naší společnosti zatím plně nedoceňuje, proto tomu věnují i státní zástupci míň pozornosti,“ vysvětlil na semináři.
U Policie ČR je situace jiná. Jak EkoListu řekl zdroj z odboru hospodářské kriminality kriminální policie (OHK), už od konce devadesátých let jsou v rámci kriminální policie vyčleněni pracovníci, kteří se životním prostředím zabývají, a to jak na prezídiu, tak i na krajích a okresech. Absolvují semináře a školení, díky kterým se už dobře orientují v environmentální legislativě. „V neprospěch věci ale hovoří fakt, že cestou specializace pracovníků, věnujících se životnímu prostředí, se z orgánů činných v trestním řízení (státní zastupitelství, policie a soud) do současné doby vydala pouze policie,“ říká zdroj z OHK.
Úspěchy v boji proti ekologické kriminalitě pak dokumentuje na tzv. nelegálních těžbách v lesích, které od roku 2000 do roku 2004 klesly přibližně na polovinu. Je to výsledek spolupráce policie s odborem ochrany lesa ministerstva životního prostředí, Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně (MZLU) a Unií soudních znalců v lesním hospodářství. „Vznikla tak metodika policie k odhalování a dokumentování této trestné činnosti,“ vysvětluje zdroj. „Výraznou měrou přispěla i metoda výpočtu ekologické újmy, kterou vytvořila MZLU. Od té doby byla úspěšně využita v konkrétních trestních stíháních kvůli nelegální těžbě lesa.“
„V mnoha jiných soudních přích ale stále přetrvává přístup, že škody vznikají pouze tam, kde se dají vyčíslit,“ připomíná však Pavel Černý z EPS.
Želvy paprsčité zabavené na Ruzyňském letišti v Praze. | ||
Foto: ČIŽP |
Policie provedla i jiná opatření. U útvaru pro odhalování organizovaného zločinu existuje pracoviště, které se zabývá nedovolenými manipulacemi s nebezpečnými látkami. Na jaře roku 2003 policie uzavřela dohodu o spolupráci s ČIŽP. „Spolupráce policejních orgánů na tomto úseku probíhá i s veterinární službou, s lesními správami, s pracovníky CHKO a národních parků, s odbory životního prostředí správních úřadů, s katastrálními úřady,“ doplňuje zdroj z OHK.
Lepší se to
Zdokonalení spolupráce s policií potvrzuje i ČIŽP. „Z našeho pohledu možná ani není potřeba mít vyčleněného policistu na každém okrese jako spíš mít tři, čtyři odborníky na „horké“ lince, kteří by s námi mohli spolupracovat co nejoperativněji,“ říká mluvčí ČIŽP Eva Rolečková. „Dokážeme si sice představit, že by spolupráce mohla být lepší, ale stěžovat si nemůžeme. Rok od roku se to lepší.“
Situace by se prý měla změnit i na státních zastupitelstvích. Soudci, státní zástupci, probátoři i celá soudní administrativa se dovzdělávají v tzv. justiční akademii. „Do vzdělávacího plánu na příští vzdělávací rok nejspíš navrhneme zaměřit se na životní prostředí,“ říká Růžičkův zástupce na NSZ František Vondruška.
Návrh má ale i Pavel Černý z EPS. „Nevládním organizacím a možná i ČIŽP by pomohlo, kdybychom mohli mít v řízení častěji statut poškozeného. V takovém případě bychom totiž mohli nahlížet do spisu, což by vyloučilo situace, kdy je případ odložen a my se vůbec nedozvíme proč.“
Článek je převzat z tištěného EkoListu prosinec 2004.
reklama