Nová přehrada v Krkonoších pod Harrachovem nejspíš nebude

O možnosti stavět přehradu v tomto místě se uvažovalo několik desítek let. Pokud by došlo na plány, které obsahoval například tzv. Směrný vodohospodářský plán z roku 1988, mohlo být zatopeno jedno z nejhezčích hlubokých údolí v Krkonoších. Protéká jím Jizera, která je v tomto místě už docela širokou řekou, zčásti ho pokrývají cenné bukové lesy. Mohla by zmizet i nocoviště netopýrů. Ačkoli údolím vede silnice I. třídy, jeho svahy zůstávají relativně uchráněné před nápory turistů – právě v těchto místech byly například v posledních deseti letech opakovaně nalezeny pobytové stopy rysa.
Velký dopad by případná přehrada měla i na blízké obce. Podle ředitele Krkonošského národního parku (KRNAP) Jana Hřebačky by změnila mikroklima ve svém okolí. Například pro Harrachov, který je významným lyžařským střediskem, by to mohlo znamenat vyšší teploty v zimě a naopak větší zimu v létě. V Kořenově by pod vodou rovněž mohla zmizet jeho část kolem fabriky Cutisin a rovněž penzion a čerpací stanice na soutoku Mumlavy s Jizerou. V případě vysokého stavu vody by se dokonce do Harrachova musela postavit nová silnice, protože jinak by byl dostupný jen z Polska.
Podle informací KRNAPU se ovšem náměstci ministrů zemědělství Aleš Kendík a životního prostředí Tomáš Tesař dohodli, že Vilémov mezi místy, chráněnými kvůli možné výstavbě přehrady, nebude. „Mohu potvrdit, že podle závěrečného dohodovacího jednání s MŽP byla z návrhu vyřazena lokalita Vilémov na Jizeře z toho důvodu, že se podstatnou částí nachází na chráněném území parku,“ sdělila dnes Ekolistu tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková.

„Toto rozhodnutí s nadšením vítáme,“ uvedl ředitel KRNAP Jan Hřebačka. „Doufejme, že to je konec několikaleté společné snahy Správy KRNAP a krkonošských pojizerských obcí zabránit záměru vybudovat na Jizeře u Vilémova přehradu,“ dodal Hřebačka. „Vyřazení Vilémova nás samozřejmě těší,“ řekla Ekolistu starostka Harrachova Eva Zbrojová. Podle ní tím sice není úplně zažehnáno nebezpečí, že by za desítky let zase někdo mohl o výstavbě přehrady uvažovat, pokud se o to ale pokusí, bude mít její prosazení podstatně složitější.
Lokalita Vilémov byla v roce 1988 zahrnuta do tzv. Směrného vodohospodářského plánu, který vymezoval v ČR celkem 210 míst, kde by se v budoucnu mohla akumulovat voda v přehradách. Seznam měl být před několika lety aktualizován společně se schválením nového Plánu hlavních povodí ČR. Nově na něm bylo 186 lokalit, kvůli silnému odporu veřejnosti a střetům s ochranou přírody a krajiny se ho schválit nepodařilo.
Při novelizaci vodního zákona pak bylo ministerstvu zemědělství v dohodě s ministerstvem životního prostředí uloženo, aby vytvořily soubor aktualizovaný. Tomuto soupisu se říká Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (zkráceně GLAPV) a měl by zahrnovat místa, která jsou vhodná pro případnou výstavbu přehrad – ať už kvůli povodním, nebo kvůli suchu.
Obecně však nejde o území, kde se mají stavět přehrady, ale o plán míst, která jsou pro akumulaci vod, a tedy případně pro stavbu přehrad, vhodná. Kvůli tomu budou muset být tato místa zanesena do územních plánů jako oblasti, do nichž se například nesmějí umísťovat významnější stavby infrastruktury, ale ani žádné další stavby, které by mohly „nepříznivě ovlivnit“ jejich vodohospodářské využití.
V návrhu původně figurovalo 69 míst po celé republice, nakonec jich v něm bude 65. Mezi čtveřicí, která vypadla, je i Vilémov. Dalšími místy jsou Šluknov na Lesním potoce, Stříbrný potok na Stříbrném potoce a Šárovcova Lhota na Chotečském potoce. „Generel byl na pracovní úrovni v dohodě s MŽP dokončen k 31. srpnu 2011. Nyní bude předložen ke schválení oběma ministrům a následně publikován na internetových stránkách MZe,“ dodává Tereza Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství. Podle ochranářů však v soupisu stále zůstávají místa, kde by byla případná výstavba přehrady ve významném střetu s ochranou přírody a krajiny.
reklama
Jizerský důl









Dále čtěte |
Online diskuse
opatření prospěšná pro řeku - 2. 9. 2011 - M.Z.Kvalitnejsi rybi prechod? To je jen libiva, ale prazdna fraze dokud nevysvetlite, zda bude zaroven postaven i kvalitni rybi prechod na Strekove, v Roudnici, ... na Slapech, Orliku a dvaceti dalsich pro lososa nepropustnych prekazkach. Jak je to presne s migraci uhore bynam mohl objasnit nejaky znalec - a presvedcit tak pochybujici, ze takto koncipovane rybi prechody nejsou ve sve vetsine jen zbytecnym vyhazovanim penez. Prijatelnejsi vyska hraze? Vzdyt ta reka je sevrena mezi silnici a (o par metru vys polozenou) zeleznici, tu nove renovovanou zeleznicni trat prece projektanti nechteji/nemohou zatopit. Cili - vysku hraze danou zminenymi omezenimi je samozrejme treba zvolit co nejvyssi, at uz i ten energeticky prinos za ty investovane penize stoji. Ja nedemonizuji ale ani kanal DOL - a nevadily by mi rozumne koncipovane (to zduraznuji, ne tedy hloupe megalomanske plany uredniku na MZ a MZP) stavby treba i pobliz naseho dvorku. Je li rec o Vilemove tak koukneme treba na plosinu kolem Kapradniku, Bile skaly a Stepanky, lezici vic jak 300m nad dnem inkriminovane megaprehrady. Tohle misto ja povazuji za velmi vhodne pro stavbu precerpavaci elektrarny. Se spodni nadrzi ovsemze ne na Jizere -jednak je to udoli prilis pekne a jednak reka Kamenice z druhe strany pod Tanvaldem tece skoro o 200m niz. Kamenice v okoli Tanvaldu je pro "prirodu" odepsana uz asi 200 let (ted se v ni ty odpady textilek a splasky tanvaldske aglomerace sice trochu vycistily ale koryto znovu po letech pro zmenu zase vyschlo, jak tam obnovili za pomoci ekologickych dotaci "malou" vodni elektrarnu na Svarove, z dob Liebiega. Cili precerpavaci velkoelektrarna mezi dolnim Tanvaldem (oblast Popelnice) a tou nahorni plosinou tycici se o 500m vyse by byla myslim velmi racionalnim projektem. Precerpavaci elektrarny na vhodnych mistech budou moc potreba nejen kvuli jadernym elektrarnam ale hlavne kvuli tem pitomym vetrnikum, ktere uz kousek na sever Nemci nasekali jeden za druhym jak pominuti... |