Nový Národní lesnický program: Čeká nás omezení vstupu do lesů?
Příprava Národního lesnického programu II začala v roce 2005. V lednu letošního roku byl k diskuzi předložen širší skupině odborníků a zájmových skupin - lesnickým organizacím, podnikatelům, nevládním organizacím, lesnickým fakultám, svazu měst a obcí a podobně. Projednávání dokumentu bylo velmi náročné, protože proti sobě stály skupiny se zcela odlišnými názory, které však musely nakonec dosáhnout konsenzu. "Je to vůbec poprvé, co se takový dokument začal zpracovávat od zdola. V obecné rovině jsme se na znění dokumentu shodli, což je pozitivní. Dokument se projednával slovo po slovu," shrnul složité rozhovory Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
"Je to vůbec poprvé, co se takový dokument začal zpracovávat od zdola," říká Jaromír Bláha. Na snímku lesy v masivu Čerchova, Český les. | |
Ilustrační foto: Jan Stejskal/ EkoList |
Dokument obsahuje závazek, aby Lesy ČR aplikovaly přírodě bližší způsoby hospodaření. Pracovní skupina se shodla také na tom, že je nutné řešit přemnožení spárkaté zvěře. Na to panují různé názory. Českomoravská myslivecká jednota zvěř háji, naopak vlastníci lesů si stěžují na obrovské poškození dřevin, které zvěř způsobuje. Kvůli přemnožení zvěře je údajně i nemožný návrat k přirozené druhové skladbě lesa. Zaznělo, že zvěř nebude vybíjena, jak navrhovali někteří soukromí majitelé lesů, viz například článek Deníku Majitelé lesů: Vystřílejte zvěř, působí nám obrovské škody z 7.8.2007. Nebudou se nadále sčítat zvířata, ale bude se sčítat míra poškození. Dále se dokument přiklonil k dalšímu omezování holosečí a pokračování změny druhové skladby. Také by se měl ponechávat určitý počet stromů v lesích k zetlení kvůli živinám v půdě i kvůli ochraně ekosystémů, například dřevokazných hub.
Předseda České lesnické společnosti Štěpán Kalina zdůraznil, že je potřeba ke všem třem základním pilířům lesního hospodářství (ekonomickému, ekologickému a sociálnímu) přistupovat vyváženě. "Jakákoli nevyrovnanost vždy měla negativní důsledky na les i na společnost a je třeba mít na paměti, že náš přístup budou hodnotit až naši vnuci," říká Štěpán Kalina. V emotivním projevu se Kalina obrátil k přítomným novinářům a nabádal je, aby o lesnictví psali objektivněji. Řekl, že v médiích je již dlouho záměrně vytvářen negativní obraz a v honbě za senzacemi jsou lesníci představovaní jako by jejich hlavním zájmem bylo jen "těžit, těžit a těžit". Negativní obraz umocnilo podle Kaliny i to, že do záležitosti vstoupila vysoká politika, například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Volný pohyb v lesích bude možná omezen. Na snímku speciální cesta pro cyklisty ve Walesu (singletrack). | ||
Ilustrační foto: Dafydd Davis |
Velkou diskuzi vzbudily také dotazy novinářů na velké predátory a zda je stav českých lesů opravdu tak špatný, jak bylo nedávno prezentováno (viz zpráva zpráva Ekolistu Vědci: Změňme hospodaření v lesích z 9.5.2006 nebo serveru Aktuálně České lesy stále trpí, varují vědci z 12.5.2006). Velké šelmy Národní lesnický plán II definuje jako přirozenou součást lesa, avšak nejsou specificky řešeny. Na zdraví lesů ve skupině expertů nepanuje ani zdaleka jednotný názor. Vašíček řekl, že ačkoli dnes již není tak znečištěné ovzduší, přetrvávají problémy z minula, zejména poškození půdy. Pro ilustrační příklad zmínil Porůří, kde podle výpočtů za 100 let spadlo na metr čtverečný 750 gramů čisté síry, což se na půdě nesmírně podepsalo. V současné době začínají být problémem emise dusíku, fluoru a přízemní ozón, v nejzatíženějších lokalitách - asi na 2 % rozlohy českých lesů - může dojít za nepříznivých klimatických podmínek i k poškození porostů. Nyní se dá říct, že se situace v podstatě stabilizovala a není horší oproti ostatním státům.
Podle lesníků je alarmistické zprávy třeba brát s rezervou, lesům akutní nebezpečí nehrozí, avšak nedá se samozřejmě vyloučit, že dojde k nepříznivým klimatickým jevům. Jeňýk Hofmeister ze skupiny vědců, která loni na jaře podepsala tzv. Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů, ale situaci vidí trochu jinak. Řekl, že v minulosti probíhal v lesích obrovský odnos živin. "V lese se sbíralo vše doslova do poslední šišky. A do toho pak přišly emise síry. Do budoucna nepůjde dál hospodařit stejným způsobem, protože je půda vyčerpaná," říká Hofmeister. Ctibor Záruba ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů však řekl, že lesníci tuto obavu nesdílejí, protože smrkové porosty dnes přirůstají více než před padesáti lety. To je možná důsledkem přísunu dusíku z ovzduší a navíc v lese se dnes ponechává velké množství biomasy, dodal Záruba.
reklama