https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/obalove-odpady-od-zaloh-k-zaloham-13
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obalové odpady: Od záloh k zálohám? (1/3)

25.11.2005 08:00 | PRAHA (EkoList)
Plechovky od piva, plastové lahve od minerálek či krabice od džusů se po vyprázdnění stávají obtížným odpadem. Co s ním? Objemné prázdné obaly zabírají místo na skládkách, materiál obalů je přitom možné využít jako druhotnou surovinu. Podíváme se, jak se tento problém řeší u nás a u našich východních a západních sousedů.
 

PET láhve v kontejneru v Praze.
Foto: Hyena/Wikimedia Commons
Tento text je první z třídílné série. Druhý díl, věnovaný systému povinných záloh na nápojové obaly v Německu, jsme zveřejnili 29. listopadu. Třetí díl, zabývající se a reakcemi na případné zavedení těchto záloh v ČR, vyšel 2. prosince.

Konec vlády jedné strany v roce 1989 znamenal i počátek konce jednotného a víceméně fungujícího systému zálohovaných, vratných a opakované používaných obalů na nápoje. Tehdy se drtivá většina nápojů (s výjimkou mléka, džusů a některých alkoholických nápojů) plnila do skleněných lahví, které byly po celém Československu standardizované, takže například jeden výrobce limonád mohl bez problémů používat lahve uvedené původně na trh výrobcem jiným.

S nástupem soukromých firem jak do výroby nápojů, tak do obchodní sítě se začal tento systém hroutit. Reálněsocialistická legislativa upravující jeho rámec s existencí soukromých firem nepočítala a výrobci začali mít zájem odlišit své nápoje od konkurence i obalem. Smrtící ránu pro vratné skleněné obaly znamenal nástup lehkých plastových lahví na jedno použití, které si zákazníci rychle oblíbili. Dnes je běžně k dostání ve vratných lahvích pouze pivo, v některých obchodech pak i minerální vody a sirupy. Limonádu ve vratné lahvi seženete jen výjimečně.

Směrnice proti obalovým odpadům
Paradoxně ve stejné době, kdy český spotřebitel začal objevovat krásy neohraničeného konzumu, v západní Evropě došli politici k závěru, že jim hromady použitých obalů přerůstají přes hlavu (zatím jen obrazně). Směrnice o obalech a obalových odpadech z roku 1994 stanovila pro členské státy Evropské unie cíle, kterých musí dosáhnout v oblasti sběru a využití odpadů z obalů. Způsob, jakým dosáhnout tohoto cíle, byl ponechán na vůli členských států.
Co možná nevíte
  • Tzv. Zelený bod není ekoznačka. Zelený bod na obalu některého výrobku pouze znamená, že firma uvádějící tento výrobek na trh má uzavřenu smlouvu o plnění povinností vyplývajících ze zákona o obalech s firmou EKO-KOM. Uvedení této značky na obalu je dobrovolné, to, že na obalu není, neznamená vůbec nic. Své povinnosti týkající se sběru a využití obalového odpadu může výrobce plnit jiným způsobem, nebo dokonce smlouvu s EKO-KOMem má, ale značku se rozhodl na obal neumístit.
  • Z hlediska odpadů je zajímavější objem než hmotnost. I když všechny zákonné povinnosti a statistiky udávají množství obalových i jiných odpadů v tunách, tak místo na skládce zabírá objem ukládaného odpadu. Problém s PET lahvemi je právě v tom, že na skládce zaberou hodně místa, i když váží málo.
  • Obalový zákon se týká i tzv. komerčních obalů. Do statistik využití a recyklace obalových odpadů se tedy nezapočítávají jen spotřebitelské obaly, tedy ty, ve kterých si zboží koupí konečný zákazník (třeba vy v samoobsluze), ale i obaly používané pouze při přepravě zboží mezi firmami. V případě plastových obalů tvoří asi 2/3 sebraných využitých odpadů spotřebitelské obaly a 1/3 komerční obaly (údaje EKO-KOMu za rok 2004).

Česká republika, která svou legislativu postupně přizpůsobovala právu Evropské unie, uložila zákonem o odpadech z roku 1997 firmám povinnost zajistit zpětný odběr a využití obalů, které uvádějí na trh. Zákon požaduje, aby firma své povinnosti plnila buď sama (například tím, že bude obaly od svých výrobků od spotřebitelů odebírat), anebo je přenést na společnost, která má pro tuto činnost tzv. autorizaci od MŽP. Konkrétní míra požadované recyklace a využití obalových odpadů byla stanovena vyhláškou, a to poprvé pro rok 2001 (viz tabulka dole v článku).

Většina firem, zejména těch, které vyrábějí pro drobné spotřebitele, se postupně přiklonila k řešení přenést své povinnosti v oblasti nakládání s obalovými odpady na autorizovanou obalovou společnost - EKO-KOM, a. s. Tato firma postupně získal dominantní postavení v oblasti sběru a využívání obalového odpadu: k roku 2004 na ni své povinnosti v této oblasti přeneslo více než 21 tisíc firem, které na český trh uvádějí 96 % spotřebitelských obalů.

České ministerstvo životního prostředí je s fungováním stávajícího systému pro sběr a využití obalových odpadů zjevně spokojeno. V tiskové zprávě z 20. října tohoto roku se chlubí, že Česká republika je jediným z nových členských států Evropské unie, který plní požadavky EU na celkovou recyklaci obalů. "V roce 2004 se u nás recyklovalo 71 % papíru, 44 % plastů, 35 % kovů, 69 % skla, celková míra recyklace dosáhla 56 %," uvádí tisková zpráva.

Není bez zajímavosti, že EKO-KOM, alespoň podle svých statistik, všechen využitý obalový odpad recykluje. Nevyužívá tedy možnosti, kterou zákon poskytuje, aby část papíru či plastů využil jinak, například spálením s využitím energie. "Upřednostnění recyklace před jinými formami využití je dáno obecnou hierarchií způsobu nakládání s odpady," vysvětluje tisková mluvčí EKO-KOMu Kateřina Šarounová. "Přestože předpisy EU nám obecně umožňují energetické využití obalového odpadu, je tento způsob využívání odpadu v ČR poněkud problematický z hlediska právního postavení zejména spaloven komunálního odpadu," dodává Šarounová. Není totiž zcela jasné, zda jsou z hlediska českých zákonů spalovny komunálního odpadu zařízení pro využívání odpadu či zařízení pro zneškodňování odpadu.

MŽP: Zvýšením se pochlubíme, o snížení pomlčíme
Navzdory dobrým výsledkům v recyklaci obalových odpadů se ministerstvo v legislativních požadavcích drží při zemi. V případě plastů navrhuje MŽP v novele zákona o obalech zvýšit míru recyklace z letošních 15 % na 24 % v roce 2006, přestože dle jeho vlastních údajů již nyní dosahuje skutečná míra recyklace 44 %. V tiskové zprávě už ministerstvo neuvedlo, že současně hodlá snížit požadovanou míru recyklace skla z letošních 80 % na 65 % v roce příštím. "Ukázalo se, že možnost 80% recyklace skleněných obalových odpadů byla značně nadhodnocena. Zároveň směrnice EU stanovuje minimální cíl výrazně nižší, tedy 60 %, který byl též při přípravě nového návrhu recyklačních cílů obalového skla zohledněn," vysvětluje toto snížení odbor odpadů MŽP.


Vývoj požadované a skutečné míry recyklace obalového skla a plastů v České republice. Požadavky na recyklaci skleněných obalů jsou více než dvojnásobné ve srovnání s požadovanou mírou recyklace plastových obalů.

Ne všichni jsou se současným systémem sběru a využití obalových odpadů tak spojeni jako Ministerstvo životního prostředí. "Například v případě PET lahví je zrecyklována jen každá třetí láhev," upozorňuje Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. Navíc kvóty pro recyklaci odpadů jsou typickým řešením "na konci roury": zabýváme se využitím již vzniklého odpadu, ale nezkoumáme, zda odpad vůbec musel vzniknout.

Často diskutovaným příkladem země, která se nespokojila s využíváním obalového odpadu, je Německo. Tamní systém povinných záloh na nápojové obaly si představíme v příštím pokračování. Možná méně známým faktem je, že systém povinných záloh je teoreticky připraven i na Slovensku.

Slovensko - šalamounské řešení
Na Slovensku vstoupil 1. ledna 2003 v platnost zákon o obalech, jehož znění jistě potěšilo srdce každého stoupence povinného zálohování nevratných obalů. V paragrafu 7 zákon stanovuje, že se zálohují nejen opakovaně používané obaly, ale i "obaly, ktoré nie sú opakovane použiteľné a ktoré sú z hľadiska ich množstva, vlastností a zloženia nebezpečné pre životné prostredie". Seznam těchto obalů a výši zálohy mělo vyhláškou stanovit slovenské ministerstvo životního prostředí.

Ministerstvo skutečně 16. prosince 2002, tedy těsně před vstupem zákona v platnost, vydalo vyhlášku, ve které za obaly "nebezpečné pre životné prostredie" označilo PET lahve na nápoje o objemu větším než 0,5 litru. Výši jejich zálohy stanovila na rovných 0 Sk, slovy "nula" slovenských korun.

Od té doby vedou slovenské nevládní ekologické organizace dlouhý, nicméně zatím neúspěšný boj za zavedení skutečného zálohování jednorázových obalů. Petici, požadující zavedení záloh a vysokou povinnou míru recyklace PET lahví na jedno použití a pozdější zavedení téhož opatření pro nápojového plechovky a skleněné lahve na jedno použití podepsalo do července 2004 přes 32 000 občanů. Podporu myšlence naplnění litery zákona a zavedení povinného zálohování vyslovily i organizace na ochranu spotřebitelů a Združenie miest a obcí Slovenska.

Odpůrcem zavedení záloh není slovenské ministerstvo životního prostředí, ale ministerstvo hospodářství podporované průmyslovými sdruženími. Spor nerozhodly ani odborné studie. První z nich zpracoval v roce 2003 Zväz obchodu SR, který proti zavedení záloh rozhodně vystupuje. Jeho studie, vyznívající jednoznačně proti zálohování nápojových obalů, se stala celkem pochopitelně terčem kritiky nevládních ekologických organizací, ale i odborníků z Fakulty financí Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Ti zpracovali v témže roce vlastní studii, podle které by zavedení záloh na jednorázové PET láhve ve výšce 4 Sk zvýšili samotnou cenu nápoje v průměru o 0,10 - 0,50 Sk. Zvýšení zálohy na 5 Sk by dokonce nezvýšilo cenu nápojů vůbec, protože systém by se financoval z nevybraných záloh (za nevrácené lahve) a z prodeje druhotné suroviny.

Další studii vypracovala v letošním roce analytická skupina MESA 10 na objednávku Recyklačného fondu (slovenská obdoba EKO-KOMu). Tato studie dospěla k závěru, že povinné zálohování PET lahví by bylo z hlediska recyklace asi třikrát účinnější než klasický separovaný sběr, ale také pětkrát dražší. I tato studie se stala předmětem polemik a žádný z dotčených subjektů svůj názor nezměnil. Slovenské MŽP a nevládní organizace na zálohách trvají, ministerstvo hospodářství, průmysl a obchodníci je odmítají. Tisková mluvčí MŽP SR Anna Zimániová EkoList informovala, že nový návrh vyhlášky, která by měla zálohování zavést, je momentálně připravován ve spolupráci s Ministerstvem hospodářství SR. "Predpokladáme, že návrh bude predložený do legislativného procesu do konca roku 2005," řekla Zimániová.

Požadované a dosažené míry využití obalového odpadu v ČR

20012002200320042005
materiálzákonzákonrecyklace
EKO-KOM
zákonrecyklace
EKO-KOM
zákonrecyklace
EKO-KOM
zákon
recyklacevyužitírecyklacevyužitírecyklacevyužitírecyklacevyužitírecyklacevyužití
papír--3035623545674050794555
sklo--3232575050576565658080
plasty--10 (15)12 (17)2710 (18)15 (23)3412 (20)20 (28)381525
kovy--1111351515402020372525
celkem15352530453239493845564552

2006200720082009201020112012
materiálzákonzákonzákonzákonzákonzákonzákon
recyklacevyužitírecyklacevyužitírecyklacevyužitírecyklacevyužitírecyklacevyužitírecyklacevyužitírecyklacevyužití
papír60-63-65-67-69-70-70-
sklo65-66-67-68-69-70-70-
plasty24-25-25-26-26-27-27-
kovy33-36-39-41-44-47-50-
dřevo4-6-8-9-11-13-15-
celkem4750495050525254535654585560

Vysvětlivky:

  • Zákon: požadavky na míru recyklace a využití obalových odpadů stanovené zákonem o obalech; pro období 2006 - 20012 jde o čísla z návrhu novely zákona o obalech právě projednávané v parlamentu. Čisla v závorkách (plasty 2002 - 2004) údavají míru recyklaci požadovanou po EKO-KOMu v rozhodnutí o autorizaci.
  • Využití: Využití odpadu zahrnuje recyklaci a některé další způsoby nakládání s odpadem, například spalování s využitím energie
  • Recyklace EKO-KOM: skutečná míra recyklace odpadů dosažená firmou EKO-KOM v letech 2002 - 2004

reklama

 
Radek Svítil, Vendula Maráková

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist