Olomoucká zoo žádá v souvislosti s chystanými novoročními oslavami o ohleduplnost
"Jsem rád, že se najdou lidé, kteří za ta léta berou zoo jako součást svého života, přistupují ke zvířatům v ní podobně jako ke svým vlastním a ohňostrojům se je snaží nevystavovat," uvedl ředitel zoo Radomír Habáň.
Zástupci zoo poukazují hlavně na to, že zvířecí smysly jsou podstatně citlivější než ty lidské. "Představme si, že vše, co slyšíme my, slyší zvířata až padesátkrát intenzivněji. Zvuky ohňostrojů se tak pro ně mohou měnit v nekonečné peklo, které provází zmatenost, neklid, dezorientace. Šok z takto markantních zvuků může způsobit potraty březích kopytníků, rušit hnízdící ptáky i ostatní zvířata. Navíc, pokud se jedná o zvířata žijící ve stádu, u nich může dojít ke splašení, následným zlomeninám končetin, případně i k ušlapání," doplnila mluvčí zoo.
Na rizika spojená se zábavní pyrotechnikou dlouhodobě upozorňuje také Český svaz ochránců přírody (ČSOP). V tiskové zprávě zmínil případ, kdy "dopadlo přímo mezi diváky několik zkrvavených labutí, které, vyděšené ohňostrojem, narazily do drátů trolejového vedení". Podle ČSOP zábavní pyrotechnika vyvolává ve zvířatech paniku. Vydávají se na útěk, který může, především ve tmě, končit tragicky. Kupříkladu ptáci pak mohou opustit svá hnízda, ryby se zase mohou přiotrávit zbytky pyrotechniky ve vodě.
reklama