Ozvěny dne: Debata o (ne)smysluplnosti ekologických dotací
„V Čechách je bez jakékoliv diskuse nejvíce nesmyslná podpora fotovoltaických elektráren," říká Miroslav Zajíček. Vojtěch Kotecký souhlasí s tím, že by se měla snížit výkupní cena energie z fotovoltaických elektráren. Na snímku fotovoltaické panely na střeše domu
|
|
Foto: Roto Frank AG/Roto Frank AG/Wikimedia Commons |
Celá debata byla inspirována článkem Miroslava Zajíčka v Lidových novinách, ve kterém popsal „pět největších zelených nesmyslů“, za které se v ČR vyhazují peníze. Konkrétně jde o podporu fotovoltaiky, zateplování domů, větrnou energii, technologii zachycování CO2 pod zemí a biomasu.
Miroslav Zajíček považuje zmíněná opatření za ty nejvíce nákladné kroky v přepočtu na tunu uspořených emisí CO2. Roli hraje také to, jak jsou daná opatření rozsáhlá a dlouhodobá. „V Čechách je bez jakékoliv diskuse nejvíce nesmyslná podpora fotovoltaických elektráren. A to nejenom z hlediska velikosti nákladů v tisících korunách na tunu ušetřených CO2, ale i z hlediska rozsahu tohoto programu. Podpora potrvá v následujících 15 - 20 letech,“ říká Miroslav Zajíček. Více podrobností se o dotované ceně z fotovoltaických elektráren dočtete v článku Čas drobných solarbaronů – nastal boom domovních fotovoltaických elektráren z června 2009.
Hnutí Duha se prý s Miroslavem Zajíčkem v lecčems shodne. Například v tom, že by poslanci výkupní cenu elektrické energie z fotovoltaických elektráren měli snížit. „Současné výkupní ceny jsou zbytečně vyšší, než jsou výrobní náklady. Je to zřejmě proto, že inovace nabraly velice rychlé tempo a náklady v posledních letech nečekaně rychle klesají,“ říká Vojtěch Kotecký. Podle něho změna zákona o výkupní ceně energie umožní, aby státní podpora zase držela krok s inovacemi a klesala dostatečně rychle.
Podle Zajíčka je velmi nákladný i program Zelená úsporám, který umožňuje domácnostem zateplit rodinné a bytové domy. „Aby nedošlo k omylu, já nejsem proti zateplování. Jenom říkám, že to je jako politika pro snížení emisí CO2 poněkud drahé,“ říká Zajíček a dodává, že je jistě dobré mít dům zateplen a vyměněná okna. „Pokud je ale hlavní cíl snižování emisí, pak je to docela drahá legrace.“
V tomto bodě ale Hnutí Duha nesouhlasí. „Ekonomové, experti i deseti tisíce domácností se shodují, že zateplování domů sníží nejenom závislost našeho vytápění na ruském plynu a na povrchových uhelných dolech, ale hlavně má záporné náklady. Každá vložená koruna do snížení tuny emisí se několikanásobně vrátí prostě proto, že domácnosti ušetří peníze za plyn, anebo za teplo, za uhlí,“ říká Kotecký.
Tomu Zajíček oponuje s tím, že kdyby bylo zateplování takto výhodné, pak by lidé zateplovali domy i bez dotací, prostě proto, že by se jim to vyplatilo. Podle něho se ale zateplení a výměna oken energeticky nevrátí. „Nejsem příznivcem žádných výrazných dotací nebo regulačních opatření. Já tvrdím, že pokud je něco opravdu efektivní, tak to lidé udělají tak jako tak,“ říká Miroslav Zajíček. Podle něho si lidé zateplovali domy i bez dotací, prostě proto, že jim to zlepšilo komfort bydlení. S tím souhlasil i Vojtěch Kotecký: „Tisíce a tisíce českých rodin zateplovaly svoje domy už dávno před tím, než začala Zelená úsporám.“
Kotecký ale brání smysl dotací. „Státní podpora a granty jsou důležité proto, že ta vstupní investice do zateplení je poměrně veliká a mnoho českých domácností si jí prostě nemůže dovolit,“ říká Kotecký. „Lidé nejen kvůli ekonomické recesi šetří každou korunu. A proto je potřeba, aby přišel stát a pomohl s tou vstupní investicí, která se dlouhodobě vyplatí. Nejenom proto, že rodiny ušetří velké množství peněz na účtech za energii, ale také proto, že snížíme českou závislost na ruském plynu, snížíme naši závislost na povrchových uhelných dolech a snížíme české exhalace oxidu uhličitého.“
Podle Zajíčka na to však není potřeba dávat státní dotace. Pokud se nějaká investice vyplatí, mohou si na ni domácnosti vzít půjčku, stejně jako si peníze půjčí, když si kupují dům nebo auto. Podle něho jsou dotace určené na snižování emisí vyhozené peníze. „Rozhodně ten efekt, který od toho očekáváme, je přes příliš malý a neznatelný na to, abychom ospravedlnili ty náklady,“ míní Zajíček. Problém podle něho je, že Evropská unie se na celosvětových emisích CO2 podílí jen 20 % a případné snížení emisí v rámci Evropské unie nebude mít výraznější efekt. „To v podstatě vůbec neovlivní jakkoliv celosvětovou situaci,“ říká Zajíček.
Vojtěch Kotecký ale oponuje tím, že Česká republika je v počtu emisí CO2 na obyvatele světovým rekordmanem. „Pokud se má přidat zbytek světa, tak právě státy s největším znečištěním musí začít, musí udělat ten první krok. A to je úkol nás, je to úkol Evropské unie, Spojených států a dalších zemí, potom se přidají také státy s daleko nižšími exhalacemi, jako je Indie, anebo Čína,“ říká Kotecký a dodává, že podle řady studií jsou náklady na snížení emisí celkově nižší, než výše hrozících škod. „Ono by ale mělo smysl ta opatření dělat, i kdybychom žádné škody skleníkovými plyny nevyvolávali. Je prostě výhodné zbavit Českou republiku závislosti na ropě a zemním plynu, je výhodné zbavit Českou republiku závislosti na povrchových uhelných dolech, které obracejí krajinu Podkrušnohoří vzhůru nohama a tak dále,“ dodává Kotecký.
Miroslav Zajíček s argumentem o závislosti na ruském plynu a ropě nesouhlasí. Podle něho je ona závislost opačná, totiž že Rusko je závislé na Evropě jako svém odběrateli. „Kdyby Rusové nedodávali plyn a ropu do Evropy, pak by se dřív než Evropa zhroutilo Rusko,“ tvrdí Zajíček. Evropě by to podle něho způsobilo krátkodobé problémy, ale dlouhodobě by se Evropa bez ruského plynu a ropy nakonec obešla.
Pořad Ozvěny dne vysílal Český rozhlas 1 – Radiožurnál 23.2.2010 od 18 hodin.
reklama