Park: Blokovali jste, tak plaťte. Duha: Není proč, těžba na Šumavě byla nelegální
Národní park Šumava zažaloval Hnutí Duha o náhradu škody, která vznikla kvůli loňské blokádě těžby v oblasti šumavského Ptačího potoka. Dřevorubecké firmy měly prostoje 1322 hodin, které park proplatil. Celkem jde o 176 808 Kč. V žalobě o náhradu škody stojí, že Hnutí Duha od 15. 7. 2011 organizovalo blokádu kácení a že blokáda pokračovala až do 13.8.2011, tedy i poté, co klatovský soud vydal předběžné opatření, které Hnutí Duha zakázalo organizovat blokádu. Hnutí Duha podle žaloby výslovně odmítlo respektovat předběžné opatření. „Žalovaný se tedy nikdy fakticky rozhodnutí soudu nepodřídil,“ stojí v žalobě.
Hnutí Duha takové obvinění odmítá. V den, kdy organizace obdržela předběžné opatření, oznámil Vojtěch Kotecký z Duhy, že předběžné opatření soudu jeho organizace respektuje, stahuje své zaměstnance z místa a přestává blokádu organizovat.
Podle textu žaloby měl žalovaný, tj. Hnutí Duha, do médií prohlásit, že předběžné opatření dodržovat nehodlá. Tuto skutečnost dokládá Vít Berka z advokátní kanceláře Vyroubal Krajhanzl Školout, který žalobu za národní park připravoval, odkazem na zprávu agentury Mediafax z 25. 7. 2011. V ní je citovaný ekolog a brněnský zastupitel Mojmír Vlašín (SZ), který coby organizátor a mluvčí blokády zpochybňuje platnost předběžného opatření, protože nebylo v té době nikomu doručeno. Jak Mojmír Vlašín píše ve svém blogu, s Hnutím Duha sice sdílí společné hodnoty a ideály, ale není jeho členem ani zaměstnancem. Předběžné opatření se na něj tedy nevztahovalo.
Ekolist.cz Víta Berku na tuto skutečnost upozornil. Ten se odvolal na svou předchozí odpověď, ve které odkázal na zprávu Mediafaxu a kde konstatoval, že postoj Hnutí Duha k nařízenému předběžnému opatření je evidentní již z toho, že blokáda pokračovala navzdory vydanému předběžnému opatření.
V žalobě dále stojí, že vznik škody je v jednoznačné příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. Pokud by k blokádě nedošlo, nevznikly by ani žádné prostoje, které musely být žalobcem dodavatelům uhrazeny.
Protiargumentem Hnutí Duha je, že blokáda žádnou škodu nezpůsobila, protože těžba nebyla řádně povolená. „Podle našich právních analýz bylo kácení nelegální, což jsme říkali od samotného začátku. Správa parku neměla potřebná povolení a výjimky ze zákona. Je tedy problém parku, že si na nelegální kácení najal firmy,“ říká Petr Machálek z Hnutí Duha.
V žalobou navrženém rozsudku je, že by Hnutí Duha mělo částku splatit do 3 dnů od nabytí planosti rozsudku. Na otázku, zda by něco takového bylo ve finančních možnostech Hnutí Duha, odpovídá Machálek nepřímo: „Všechna soudní rozhodnutí jsme vždy beze zbytku respektovali. A bude tomu tak i v budoucnu.“
Datum podání žaloby
Příběh vymáhání vzniklé škody je spojený s rozhodnutím klatovského soudu, který loni v létě vydal předběžné opatření, jímž zakázal Hnutí Duha organizovat blokádu těžby. V doplňkovém usnesení uložil soud Národnímu parku Šumava, aby podal na Hnutí Duha žalobu o náhradu vzniklé škody. Termínem, do kdy měla být podána žaloba, byl konec října 2011, ke kterému mělo samotné předběžné opatření zaniknout.
Hnutí Duha Ekolistu sdělilo, že mu na telefonický dotaz na klatovském soudu jako termín podání žaloby bylo uvedeno datum 7. 12. 2011. Ekolist.cz na informačním centru klatovského soudu telefonicky zjistil tu samou informaci. Advokát Vít Berka však nad tímto datem kroutí hlavou. Samotná žaloba, kterou má Ekolist.cz k dispozici, je datována 31. října. Vít Berka na žádost Ekolistu znovu ověřil, že byla odevzdána včas. „Máme potvrzení soudu, že vše bylo přijato v termínu. O žádném prodlení nic nevím,“ reaguje také tiskový mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Pro podstatu sporu ale samotné datum podání žaloby není důležité. Jak uznává i Hnutí Duha, 31. 10. zaniklo předběžné opatření, nikoli právo na samostatnou žalobu o náhradu škody.
reklama
Dále čtěte |
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horskéhoOnline diskuse
K diskusi - 18. 1. 2012 - TakamuroVážený Stanislave. Šumavě pranic nepomůže, když budeme odvádět pozornost od faktu, že nejvíce jí ublížilo Hnutí DUHA svými blokádami a později "zelené" vedení NP svými praktikami, v důsledku nichž se z běžného napadení několika lokalit stala během 15.let katastrofa, která hrozí nevratnými důsledky.Ukázalo se totiž, že všechny varování zkušených lesníků a vědců z příslušných oborů byla plně opodstatněná a lesy jsou bohužel v takovém stavu, že si sami s tou kalamitou neporadí. Je nanejvýš důležité si tento fakt neustále připomínat, aby lidé, kteří si naivně myslí, že se něco vyřeší samo, začali uvažovat i konat racionálně, zodpovědně a přestali lpět na nesmyslných teoriích nebo se neustále snažili ostatní balamutit jen proto, že si neumí nebo nejsou schopní přiznat omyl v úsudku. Nechat rozmnožit kůrovce a zničit tak 14 000ha lesa bylo nejhorším lidským počinkem a zastírání tohoto faktu strašením těžařskými firmami či developery, byť může být opodstatněné, na tom vůbec nic nezmění. Navíc se jedná opět o velkou demagogii ze strany "zelených" aktivistů, neboť právě namnožení kůrovce si masívní zásahy proti kůrovci vynutilo. V této souvislosti jsou ona "kdyby" velice podstatná. Kdyby se totiž pan Bláha a jeho kumpáni věnovali pořádné práci ve svých oborech a nesnažili se vměšovat lesníkům do jejich práce, tak se kalamita odbyla přibližně 1000ha asanovaných a dnes již znovu zelených porostů, a byl by klid. Jenže - nikdo by neznal pana Bláhu, pana Ryndu, pana Vlašína, pana Hrušku, a také by nebyl důvod kácet v Národním parku Šumava desetitisíce stromů...že? Lesníci žádné těžby nechtěli. Chtěli jen zastavit kůrovce a podařilo by se jim to. Jenže přišli samozvaní ekologové se svými teoriemi a za nimi různí ambiciozní pokrytci, kteří mají všelijaké úmysly, jen ne chránit přírodu, a tak jsme tam, kde jsme nechtěli být. Důležitost dalšího ohlédnutí za minulostí, které je rovněž třeba připomínat, tkví ve faktu, že za ředitele Krejčího se skutečně masivně těžilo dřevo, v pravém smyslu slova "těžba", a to zdaleka nikoli pouze kůrovcové! Spíše tomu bylo naopak - a velice zajímavé je to, že se tehdy nikdo ke stromům nepřivazoval a proti ničemu neprotestoval! Není Vám to aspoň trošku divné, Stanislave? A pro budoucnost důležité je to, že KŮROVEC LIKVIDUJE UŽ I MLADÉ STROMKY! Z čehož vyplývá zásadní otázka: TAK JAK POTOM MŮŽE K NĚJAKÉ OBNOVĚ DOJÍT? Veškeré naše úsilí, milý Stanislave, by mělo směřovat k co nejrychlejšímu potlačení kalamity a znovuzalesnění ploch. Samozřejmě to znamená uplatňovat znalosti o minulosti šumavských lesů a zvyšovat podíl jedlí a buků v lokalitách, kde člověk svou činností skladbu porostů pozměnil. V tom se snad shodneme všichni...doufám... |
