Philadelphia Inquirer: Zpracovávání počítačového odpadu je pro firmy dobrý byznys
Po sedmi letech manipulace s počítači mnoha společností, získala Zimetova firma největšího klienta na světě, federální vládu. Agentura ochrany životního prostředí (EPA) přidělila tuto zakázku Hesstech Inc. a sedmi dalším společnostem. Všechny se musely zaručit, že s demontovanými přístroji od EPA i jiných federálních úřadů bude vhodně manipulováno. „Obávali jsme se toho, co se děje s našimi osobními počítači,“ řekl Oliver Voss, úředník zastupující EPA.
 |
|
| Počítače končí v asisjských zemích, kde se zpracovávají bez jakékoli ochrany dělníků. | |
| Foto: Basel Action Network, www.ban.org |
Skončí nakonec počítač s logem EPA v nějaké malé čínské vesnici?
Federálním agenturám bylo doporučeno, ale nikoliv nařízeno, aby posílaly své staré počítače osmi vybraným zpracovatelům. Přesto se očekává, že zpracovatelské firmy vydělají v průměru kolem milionu dolarů ročně. Smlouva mezi EPA a společnostmi také nijak speciálně nezakazuje export elektronického materiálu. Důvodem je, že většina výrobců elektroniky je ze zámoří, zvláště z Asie. „Zákaz exportu by tak mohl zpětně poškodit zpracovatele významného trhu,“ řekl Voss.
Tímto novým kontraktem má osm společností zaručit, že jakékoliv exportované výrobky budou bezpečně rozebrány, přepraveny a neskončí v rukách nesolidních obchodníků. „Federální vláda nakupuje 7 % světové produkce osobních počítačů a vyřazuje více než 10 000 přístrojů týdně,“ odhaduje EPA. Podle starého modelu byly vyřazené počítače prodány v aukci zájemci nabízejícímu nejvyšší cenu. Místo jejich určení přitom bylo neznámé.
Práce v Hesstech Inc.
V Hesstech Inc., závodě o téměř pěti tisících metrech čtverečních, pracuje 35 dělníků v ochranných brýlích, rukavicích a botách s ocelovou špičkou pokaždé, když demontují počítače na velké části, které jsou pak dopravovány k druhotným zpracovatelům.
Odpojené kabely, béžové klávesnice i temně zelené obvodové desky jsou úhledně vrstveny na hromadu. Vyhořelé monitory se skladují v krabicích. „Navštívil jsem společnosti, které nakupují náš recyklovaný materiál. Ty pořizují detailní záznamy o tom, kde skončí každý předmět,“ říká David Zimet, 37letý majitel firmy. „Odstraňujeme elektroniku z přírody, kam nepatří,“ dodává.
Nejasná pravidla federálního úřadu
Přes všechny dobré záměry Agentury ochrany životního prostředí smlouvy vyvolávají i pochybnosti. „Není zde dohled nad tím, zda se s recyklovatelnými komponenty počítačů manipuluje jako s nebezpečným materiálem,“ komentuje situaci Sheila Davis, environmentalistka ze San José v Kalifornii. „Není vůbec jisté, co se opravdu děje, když se materiál jednou dostane do zámoří“, říká dále Davisová. „Nové smlouvy tak představují jen malý krok vpřed a my ještě musíme ujít dlouhou cestu“.
 |
||
| Žena rozbíjí obrazovku. Guiyu v Číně. | ||
| Foto: Basel Action Network, www.ban.org |
Jiná kritika se zaměřuje na způsob přidělování kontraktů. Ty byly navrhovány pro malé firmy, jako součást speciálního státního programu pro povzbuzení maloobchodního růstu. Nicméně jedna z osmi vybraných společností má k malé firmě opravdu daleko. Jedná se o závody státních věznic Federal Prison Industries Inc. (také známé jako Unicor), které vlastní vláda a jejichž roční výdělek se blíží 800 miliónům dolarů. Unicor používá jako pracovní sílu vězně, včetně vězňů z Fort Dix v New Jersey.
Pravidla federálního úřadu dovolují Unicoru uzavírat pouze maloobchodní zakázky, které jsou jinak omezeny na společnosti s ročním obratem menším než 10 milionů dolarů. Například Hesstech Inc. má obrat 3 miliony dolarů. Tato omezení jsou dílem dvou federálních „rad“, ve kterých mělo své reprezentanty mnoho federálních úřadů, a tak EPA nemá jinou volbu než povolit Unicoru uzavírat podobné smlouvy.
Kladivo na počítače
Někteří ochránci životního prostředí varovali před možností špatného zacházení s odpady. Unicor demontuje počítače pro své klienty již od roku 1994 a vězni ze závodu California Atwater rozbíjejí monitory počítačů kladivy. „Unicor nemusí dodržovat pravidla bezpečnosti, přesto je v zájmu obecné slušnosti plní,“ řekla Traci Billingsleyová, mluvčí federálního sekretariátu věznic.
Vyvážet použitou elektroniku může být mnohdy horší než rozbíjení monitorů kladivy. Skupina pro ochranu životního prostředí Basel Action Network ze Seattlu popisuje čínské vesničany, kteří taví obvodové desky a počítačové kabely na otevřeném ohni. Elektronika obsahuje nebezpečné kovy, jako je rtuť a olovo, a vystavení se jejich vlivu může přinést problémy centrální nervové soustavy.
Změny k lepšímu
Také Davidu Zimetovi se nelíbí způsob zacházení s nebezpečnými látkami v chudých zemích, a proto pouští video této environmentální agentury případným klientům. „Více a více korporací začíná být opatrných, aby jejich vyřazené přístroje nekončily na špatném místě,“ říká Zimet. Mezinárodní asociace zpracovatelů odpadu uvádí, že větší společnosti jsou nyní ochotny zaplatit až 500 dolarů za tunu elektronického odpadu. To lze považovat za velký posun od minulé dekády, kdy mnoho zpracovatelů přijímalo starou elektroniku zdarma.
Podle článku Toma Avrila The Philadelphia Inquirer 09. 02. 2005
reklama
