Pití Coca-coly nemá vliv na pohlavní orgány potkanů. Je to příklad zbytečného testování na zvířatech?

Pití Coca-Coly nemá vliv na pohlavní orgány potkanů. To je ve stručnosti obsah vědeckého článku, kterým loni slovenští vědci zveřejnili výsledky svého výzkumu. Podle organizace Svoboda zvířat je to ukázkový příklad absurdního a zbytečného pokusu na živých zvířatech. Ročně v EU umírá na 11 milionů laboratorních zvířat. Slovenští vědci se nařčení ze zbytečného testování brání: článek vznikl jako součást širšího výzkumu, zaměřeného na vliv coly na metabolismus. V obecné rovině pak zůstává otázka: opravdu testujeme na zvířatech jen v těch nejnutnějších případech?

Svoboda zvířat uvádí, že podle poslední dostupné statistiky z roku 2011 se v evropských laboratořích použilo přes 11 milionů laboratorních zvířat. „Výzkumný průmysl tvrdí, že pokusy na zvířatech jsou prováděny jen v nejnutnějších případech a pouze kvůli důležitému lékařskému výzkumu. Oněch 11 milionů zvířat a některé příklady experimentů ukazují, že to jednoduše není pravda,“ tvrdí za Svobodu zvířat Barbora Bartušková Večlová.

Jako jeden z příkladů zbytečných a nesmyslných pokusů na zvířatech uvádějí ochránci zvířat výzkum, během kterého se zjišťovalo, jaký vliv má dlouhodobé pití tří druhů Coca-Coly na varlata potkanů. Výzkumníci nechali padesátku hlodavců půl roku pít colové nápoje, následně zkoumali, zda došlo k nějakým změnám v tkáních. Závěr pokusu je, že colové nápoje nemají na varlata hlodavců vliv. (Společnost Coca-Cola prohlašuje, že tento pokus neiniciovala, ani o něm nevěděla.)

Podle ochránců zvířat není možné výsledky z pokusů na zvířatech spolehlivě aplikovat na člověka. „Nejen, že se každý živočišný druh v mnoha ohledech liší od ostatních, ale pokusy na zvířatech také neberou v potaz, jak složité podmínky se na vzniku nemocí u lidí podílejí - například genetické vlivy nebo socioekonomické a psychologické faktory,“ říká k pokusu Bartušková. Podle ochránců zvířat jsou podobné pokusy zbytečné a absurdní.

Výsledky slovenského výzkumu hájí Peter Celec z Ústavu molekulární biomedicíny Univerzity Komenského, který se na něm podílel. Samotný výzkum vlivu coly na potkany je vedlejší produkt jiného základního pokusu, zaměřeného na výzkum vlivu coly na metabolizmus a funkce ledvin. „Kromě jiného jsme sledovali i hormony. Zjistili jsme, že pití coly má vliv na hladinu testosteronu a estradiolu. A proto jsme se podívali, zda se nějaké změny nedějí i na varlatech zvířat,“ vysvětluje Peter Celec vznik kritizovaného vědeckého článku.

Jak se ukázalo, pití coly se na varlatech hlodavců nijak neprojevilo. „Kdybychom ale výsledky nezveřejnili, mohli by stejný experiment udělat jiní vědci opravdu zbytečně. My jsme z jednoho většího experimentu získali sice negativní, ale i tak zajímavé informace,“ říká Celec.

A jaký je smysl zkoumání, co s hlodavci pití coly udělá? „Colové nápoje jsou všeobecně považované za nezdravé a přičítá se jim vliv na obezitu a cukrovku. Jde však o závěry založené na observačních analýzách (tzn. vycházejících z pozorování, pozn. redakce),“ říká Peter Celec. Takové výzkumy ale podle něho nedokazují příčinný vztah. „Klidně by to mohlo být tak, že lidé s předpoklady k diabetu prostě pijí víc coly. Jedním ze symptomů diabetu je totiž veliká žízeň,“ říká Celec. „Pravdu mohou odhalit jen experimenty. Ten náš mimo jiné také ukázal, že pití koly zlepšuje inzulinovou citlivost.“ Podle něho tak nemají dobře míněné snahy zdanit colové nápoje smysl.

„Provést takový pokus na lidech není ale dost dobře možné, protože u nich nemůžete provést analýzu tkání,“ říká Peter Celec.

Změna není na obzoru

Ponechme teď stranou konkrétní příklad, zda je zkoumání vlivu coly na potkanech absurdní, či přínosný výzkum. Jak je to obecně s pokusy na zvířatech? Hledí se při povolování na to, zda nejde o zbytečné trápení zvířat?

Jiří Novák z ministerstva zemědělství, z oddělení ochrany zvířat, vysvětluje, jaká je situace v ČR. „U nás se počty použitých pokusných zvířat už dvacet let pohybují mezi 200-250 tisíci zvířaty,“ říká Jiří Novák. Na webu ministerstva je možné stáhnout si přesnější statistiky.

„Každé použití pokusného zvířete prochází několikastupňovým schvalováním (od udělení oprávnění k používání pokusného zvířete až ke schválení konkrétního projektu pokusů) a je upraveno zákonem na ochranu zvířat proti týrání a vyhláškou o ochraně pokusných zvířat,“ říká Jiří Novák. „Co se zbytečnosti pokusu týče, právě při schvalování projektu pokusů musí jeho předkladatel prokázat nezbytnost pokusu a nemožnost jeho nahrazení alternativní metodou bez použití zvířat.“

Barbora Bartušková Večlová je však přesvědčená, že ke zbytečným pokusům dochází. „Podle statistik ministerstva zemědělství se u nás provádí k testování prostředků pro domácnost. To určitě není nezbytné, protože těchto produktů i jejich jednotlivých složek už je na trhu dost,“ říká Bartušková Večlová.

Podle biologa a filozofa Stanislava Komárka se popisovaný pokus s Coca-Colou nevymyká z rámce těch, které bývají běžně konány. "Je ovšem otázka, co v tomto směru ukazují pokusy na potkanech, zvířatech nám dosti vzdálených," připouští pochyby o smyslu Komárek. Komárek je k medicínským pokusům na zvířatech spíš odmítavý. "Jejich úplné odstranění by však vyžadovalo zcela radikální revizi medicínských postupů, která se nejeví být na obzoru," říká Komárek a dodává: "Jako obvykle drží aktivisté jednu půlku pravdy a vědci druhou."

Ekolist.cz se pokusil získat komentář k tématu od dalších vědců, kteří se zabývají etikou či jsou členy etických komisí. Ukázalo se, že různé etické komise se zabývají etikou ve smyslu, zda vědec při výzkumu nepodvádí a zda řádně dbá na své povinnosti. Téma testování na zvířatech sem však nezapadá. Přímo oslovení vědci pak nechtěli téma komentovat.

---

reklama

---