PlanetArk: Ekologická olympiáda? Výsledky jsou rozporuplné
 |
|
| Vodní kostka, v pozadí Ptačí hnízdo. Tato fotografie je zveřejněna pod licencí Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5. Pro další použití je nutné uvedení autora a zveřejnění pod stejnou licencí. | |
| Foto: Angus/ Wikimedia Commons |
Nakonec totiž většina rozhodnutí zůstala na stavebních firmách, které dostali od organizátorů jen základní pokyny. Což samozřejmě stavebníky nenutilo k vytvoření nějakých příliš náročných ekologických standardů. „Záměr je vždycky pozitivní, ale bez jasně daných pravidel, kterých by se museli držet, si všichni vždycky najdou nějakou dobrou zkratku,“ řekl agentuře Reuters Theodore Oben, šéf oddělení pro sport Programu OSN pro životní prostředí.
„Mnoho budov a technického zázemí vybudovaly smluvní firmy na zakázku. Protože ekologické požadavky nebyly závazně vyžadovány, ale stavebníci je mohly využít podle svého vlastního rozhodnutí, mnoho z nich se prostě rozhodlo ušetřit peníze a požadavky obejít,“ dodal Oben. Národní stadion, pro svoji protkanou mřížovou strukturu z oceli známý jako „Ptačí hnízdo“, nebo Národní plavecké centrum známé jako Vodní kostka, modrá budova s pláštěm podobným vodním bublinám, jsou zajisté jedněmi z nejzajímavějších nových budov z hlediska architektury, píše agentura Reuters.
„Ptačí hnízdo je určitě symbol pekingské olympiády, ale ekologická budova to není,“ říká Robert Watson z konzultační společnosti EcoTech International, který vymyslel pravidla pro posuzování ekologičnosti budov známý jako Leadership in Energy and Environmental Design (LEED). Stadion je vybaven šetrnými záchody s nízkou spotřebou vody a systémem jímek, střešními fotovoltaickými panely s kapacitou 130 kilowattů a nádržemi schopnými ročně využít 58 000 kubíků dešťové vody. Ale pro Watsona je problémem samotná konstrukce, na kterou bylo potřeba použít 42 tisíc tun oceli. „Fakt, že na stavbu bylo použito desetkrát více oceli než na jakýkoli jiný stadion, zcela ruší všechny ekologické snahy v celé stavbě,“ říká Watson. Navíc prý devadesát procent ocelové konstrukce nemá žádný smysl pro samotnou stavbu, jsou zde jen pro okrasu, píše Reuters.
Podle odborníků prý lépe dopadla Vodní kostka. Plášť budovy za 143 milionů dolarů, který připomíná gigantické mýdlové bubliny, je vyroben z odolného plastu. Ten propouští dovnitř budovy denní světlo a má lepší izolační vlastnosti než sklo.
„Materiál je velmi lehký, takže není potřeba budovat nijak náročnou kostru budovy,“ řekl agentuře Reuters Haico Schepers, šéf společnosti Aruo, které se zaměřuje na trvale udržitelné stavebnictví a při budování Kostky byla partnerem architektonické firmy. Sluneční světlo, které tento materiál propouští dovnitř budovy, také pomáhá při ohřívání bazénu, čímž snižuje spotřebu energie o 30 %. Podle Scheperse je šetrnost této stavby k životnímu prostředí dána tím, že nejde o žádné dodatečně roubované nápady, ale o snahu o energetickou účinnost již při návrhu designu budovy. „Na co jsme při budování udržitelných staveb přišli je to, že když se budete snažit o energetickou účinnost dodatečně, může se to během stavby významně prodražit,“ prohlásil Haico Schepers.
Čínský premiér Wen Jiabao tlačil na energetickou účinnost olympijských staveb, díky tomu, že se trvalá udržitelnost stala tématem státní politiky. Nicméně je potřeba dodat, že kvůli zničenému prostředí se v Číně ozvalo velké množství nespokojených obyvatel.
„Nemůže být žádné řeči o okázalosti nebo výstřednosti během pořádání olympijských her. Měli bychom ušetřit každou kapku vody, každý kilowatt elektřiny v olympijských stavbách,“ citovali premiéra čínská média v loňském roce. Proto Peking ustavil výbor, který dohlížel na ekologičnost olympijské vesnice. Například teplou vodu pro 16 000 obyvatel budou dodávat sluneční kolektory. Zachycování a využití dešťové vody v systému vytápění a klimatizace má snížit spotřebu elektřiny o 40 %.
Podle odborníků došlo k řadě chyb, které snižují snahu o ekologičnost staveb, nebo se s ní zcela míjejí. Například jedna z budov, ve které trénují čínští atleti, je postavena z necertifikovaného dřeva, což znamená, že materiál může pocházet z chráněného lesa. Peking má totiž prý jen velmi malou kontrolu nad dodavatelskými firmami. V plánech na basketbalovou halu se zase původně počítalo se dvěmi obřími LED obrazovkami, které by podle Watsona spálily stejné množství elektřiny jako několik tisíc čínských rodin.
Nicméně navzdory některým ztraceným šancím ochránci životního prostředí doufají, že by Čína mohla najít v olympijských budovách vzor pro své vlastní stavby v budoucnu.
Podle článku Lindsay Beck z agentury Reuters na serveru PlanetArk ze dne 14.července 2008
reklama
