Plzeň otevřela městskou kompostárnu, zaujímá plochu 1,1 hektaru

Plzeň otevřela městskou kompostárnu za 25 milionů korun. Asfaltová plocha o rozloze 1,1 hektaru je pod čistírnou odpadních vod v Jateční ulici. V prvním zkušebním roce pojme 2500 tun bioodpadu, což odpovídá objemu, který ročně odeberou čtyři městské sběrné dvory a desítky velkoobjemových kontejnerů. ČTK to řekl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Nový areál, který má mít po testovacím provozu kapacitu až 8000 tun, bude produkovat certifikovaný substrát pro městskou zeleň, zemědělce a koupit si ho budou moct i občané. K navýšení kapacity bude nutné zjišťovací řízení EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí, řekl Bosák.

"Během zkušebního provozu chceme zajistit atest pro kompost a optimálně nastavit technologii. Poté požádáme o navýšení kapacity zhruba na 8000 tun ročně, což by mělo na kapacitu města stačit," uvedl Bosák. Plocha je připravena i na možné rozšíření.

"Zařízení bude zpracovávat bioodpad ze sběrných dvorů a z velkokapacitních kontejnerů, které jsou v sezoně pravidelně přistavovány na desítkách míst v okrajových částech, kde jsou zahrádkářské kolonie a trávníky i zahrady občanů. Lidé je hodně využívají," řekl Otakar Horák, ředitel městské firmy Čistá Plzeň, která bude zajišťovat chod kompostárny a financovala ji.

Dosud svážely bioodpad za úplatu soukromé firmy, které ho vozily do kompostárny na skládce Vysoká u Plzně.

Oplocený a hlídaný areál pod kamerami bude v provozu hlavně od jara do podzimu. Podle náměstka Čisté Plzně Jana Šneberka nebude přijímat odpad z hnědých popelnic na zbytky z kuchyní. "Bohužel, lidé je využívají pro komunální odpad. Tím bychom znehodnotili veškerou surovinu, kterou bychom sem navezli," řekl Horák. Cílem je podle něj produkovat kvalitní substrát s širokou možností využití.

Objem bioodpadu závisí na klimatických podmínkách. Když prší, tak je ho třeba o třetinu víc. "Z velkoobjemových kontejnerů se tady vysype na plochu. Potom se drtí, smíchá s dřevinou a otáčí. Leží v krechtech, dlouhých řadách," řekl Horák. Nakonec se přeseje do výsledného produktu. Délka kompostování hodně záleží na správné teplotě i vlhkosti. "Počítám, že by 13 až 14 týdnů mohlo stačit. Certifikovanou sušinu s atestem bychom pytlovali a prodávali občanům ve sběrných dvorech. Byli bychom určitě levnější než řetězce," uvedl Šneberk. Čistá Plzeň chce také získat velkoodběratele, jako jsou městská správa veřejného statku, stavební firmy i zemědělci.

Součástí areálu, který ze čtvrtiny zaplatí Státní fond životního prostředí, je i tzv. střepiště na hrubé předčištění a přeložení skla s kapacitou 2500 tun. "Jde vlastně jenom o překladiště, protože pak si to od nás bude brát nějaký komerční subjekt. O střepy je zájem," řekl Šneberk.

Podle Lenky Šlajsové, specialistky na odpady z Regionální rozvojové agentury, je v Plzeňském kraji do 20 kompostáren. "A teď se většinou budují komunitní v malých obcích, kam mohou lidé bioodpad vozit a pak si brát kompost," dodala.

Václav Prokš

---

reklama

---