Polétavý prach se nejvíce podílí na úmrtí v Itálii, ČR a Polsku
Studie srovnala údaje o kvalitě ovzduší a úmrtnosti ve zhruba tisícovce měst v 31 zemích Evropy. Studie se zaměřila na výskyt jemného polétavého prachu PM2,5 a na koncentraci oxidu dusičitého (NO2). "Pozorovali jsme velký rozptyl ve výsledcích analyzovaných měst," upozornila Saša Chomenková z barcelonského Ústavu globálního zdraví.
V italské Brescii, která podle studie vykazuje nejhorší výsledky, má znečištěné ovzduší až 15 procentní podíl na úmrtnosti ve městě. V desítce měst s nejhoršími výsledky figurují na třetím místě Karviná, na šestém místě Ostrava a na desátém Havířov. "Co se týče prachu PM2,5, města s největším podílem na úmrtnosti se nachází v italské Pádské nížině, v jižním Polsku a východní části České republiky," zdůraznila Chomenková.
Nejlepších výsledků ve srovnávající studii dosahují města v severských zemích. Nejnižší vliv na úmrtnost má přítomnost jemného polétavého prachu v islandském hlavním městě Reykjavíku, v norském Tromsö či švédském městě Umea. V případě oxidu dusičitého dosahují nejlepších výsledků Tromsö, Umea a finské Oulu.
V případě oxidu dusičitého vykazují nejvyšší podíl na úmrtnosti města ve Španělsku, Itálii, Francii a Belgii. Nejhorší situace panuje podle studie v autonomní oblasti Madridu, kde má koncentrace NO2 sedmiprocentní podíl na úmrtnosti, a dále pak v belgických Antverpách a italském Turínu.
Podle výpočtů badatelů by zlepšení ovzduší mohlo vést k poklesu počtu úmrtí. Pokud by se kvalita ovzduší dostala na úroveň, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), v evropských zemích by ubylo ročně 51.000 předčasných úmrtí souvisejících s jemným polétavým prachem a 900 předčasných úmrtí souvisejících s nadměrnou koncentrací NO2.
V případě, že by se kvalita ovzduší zlepšila na úroveň, kterou má desítka měst s nejčistějším vzduchem, tak by předčasná úmrtí klesla ročně o 125.000 v případě prachu PM2,5 a 79.000 v případě NO2.
Ve studii badatelé vycházeli z údajů zaznamenaných v roce 2015.
reklama