Praha neví, jak snížení rychlosti omezí hluk - výsledky není s čím srovnat
 |
|
|
„Intenzita hluku na pražských komunikacích nemá na zdraví prakticky vůbec žádný vliv," tvrdí Zdena Stašková z Hygienické stanice hl. m. Prahy. Na snímku magistrála u Národního muzea.
|
|
| Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
V roce 2002 přijala Evropská unie směrnici zavazující členské státy ke snižování hlukové zátěže. Česká republika se k tomuto programu přihlásila a problematiku promítla i do své legislativy. Magistrát hlavního města Prahy byl povinen vyhotovit návrh akčního plánu na snížení hluku v celé aglomeraci a do roku 2013 zajistit jeho postupné naplnění. Nikdo prakticky neví, jsou-li však výsledky v těchto dnech takové, jaké mají správně být.
„Za ideální jsou u nás považovány hodnoty hluku v limitech 50 dB přes den a 40 dB v noci,“ uvedla Helena Kazmarová ze Státního zdravotnického ústavu. „Málokdy však taková hodnota platí. Je třeba přičítat a odečítat korekce v rámci vlivů počasí, rozdílu zimních a letních pneumatik, typu prostoru a podobně. Je potřeba vyzkoušet hodnoty v praxi, změřit výsledky.“ Podle Pavla Přibyla z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického se odhaduje, že díky omezení rychlosti na 50 km/h dojde ke snížení hluku o 2 až 3 decibely. Měření však ještě neproběhlo, neboť musí být provedeno za přesně stejných podmínek, za kterých se událo měření ještě před omezením rychlosti," upozornil.
„Měření současné hladiny zvuku proběhlo zatím jen na modelových výsledcích,“ potvrdila Pavla Úlovcová, koordinátorka hlukových zařízení z Odboru správy majetku v Praze. Skutečné měření na místě, například dlouhodobé 24-hodinové neproběhlo a ani jej odbor neplánuje. Jednodenní měření provádí Zdravotní ústav Praha na jednotlivé žádosti občanů. Tedy nijak pravidelně. A podle Úlovcové nejsou výsledky z takto krátkého měření směrodatné. Dlouhodobé měření Odbor správy majetku v Praze nedělá, neboť jsou prý časově a finančně náročná. Především je samotná metodika velmi složitá, měření je závislé na klimatických podmínkách, dnech v týdnu apod.
Zpracovatelem strategické mapy Prahy a Akčního plánu snižování hluku pro aglomeraci Praha 2008 byla firma Akustika Praha. Josef Novák, který se na plánech podílel, vysvětluje, proč se neuvažuje nad reálném vyhodnocením situace po omezení rychlosti: „Nemělo by to smysl, protože by výsledky měření nebylo s čím porovnat. Neexistují žádná dlouhodobá měření z doby před omezením rychlosti. Modelové výsledky, které jsou nyní jako jediné k dispozici přináší teoretickou závislost hluku a rychlosti a počítají se dle mezinárodního algoritmu platného pro celou Evropu. Ve výpočtu se zohlední charakteristika dopravního proudu, tedy například rychlost aut, jejich typ, typ vozovky, a výsledek přinese množství akustické energie neboli emisí hluku. Například v ulici 5. května, kde se sedmdesátka změnila na povolenou rychlostní padesátku se hluk teoreticky snížil o 2,7 decibelů, což není málo, neboť jde o snížení 46 % akustické energie,“ vysvětlil Novák. Dle jeho slov platí u akustické energie rovnice, kdy se snížení hluku zhruba o 3 decibely rovná snížení akustické energie o 46 %.
Pojem akustická energie zřejmě nelze zcela laicky vysvětlit. Zkráceně řečeno jde ale o energii kmitajících částic prostředí, vyvolanou zdrojem zvuku, která se přenáší prostřednictvím zvukových vln. Množství akustické energie, která projde plošnou jednotkou kolmou na směr šíření zvuku za časovou jednotku, je intenzita zvuku a jednotkou hladiny intenzity zvuku je 1 decibel (dB).
Přestože se za ideál považuje podle Zdeny Staškové, vedoucí komunální hygieny Hygienické stanice hl. m. Prahy hluková hladina mezi 40 a 50 dB, přímo na zdraví člověka výrazně působí až hodnoty nad 100 dB. „To ale nemluvíme o hluku na pražských hlavních komunikacích, který vliv na zdraví člověka prakticky nemá. Člověk by v takovém prostředí musel žít alespoň 15 let, aby se hlukový činitel mohl připočíst jakožto jeden z faktorů eventuálně způsobující stres, cévní příhody, hypertenzi či infarkt myokardu. Zdejší působení na zdraví je však tak nepatrné, že se dá říci, že nemá vliv žádný,“ upřesnila Stašková. Orientační hodnoty zvuků se uvádějí obvykle takto: šum listí - 20 dB, tlumený hovor - 40 dB, hlasitý hovor - 60 dB, křik, tunel metra - 80 dB, jedoucí vlak - 90 dB, startující letadlo - 120 dB.
 |
||
|
„Z hlediska doby jízdy je časový rozdíl na trase dlouhé 2 km při rychlostech 70 km/h a 50 km/h cca 0,5 minuty,“ tvrdí Jiří Wolf, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy s tím, že jsou stížnosti řidičů na prodloužení doby jízdy založeny více na psychickém vnímání rychlosti než na skutečném měření doby jízdy. Na snímku magistrála u Národního muzea v Praze.
|
||
| Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
Podle Václava Špičky z Autoklubu Česká republika by mělo snížení rychlosti v některých úsecích na 50 km/h smysl u nákladních vozů. Ty tudy ale nejezdí. Nižší rychlost sama o sobě by měla způsobovat menší hluk, ale v praxi tomu tak málokdy bývá. Záleží na tom, jakým způsobem řidič jede. „Řídí-li na vyšší otáčky i v nízké rychlosti, spalování je rychlejší a tím se zvedá hluková hladina. Preferoval bych pro některé problematické ulice v Praze namísto tohoto rozhodnutí proměnné značky a cedule a řízení provozu dle aktuálního stavu.“
„Řidiči se zatím změny v rychlosti snaží dodržovat, ale může se jednat jen o přechodné období než na změnu zapomenou,“ řekl Ludvík Klema, náměstek ředitele Městské policie hl. m. Prahy. Výsledky nehodovosti prý policie zatím nemá, dělají se nejlépe až za celý rok. Nehodovost byla podle Klemy za leden o něco nižší než obvykle, ale jde možná jen o efekt lednových dovolených. A jak Klema osobně hodnotí nové nařízení? „Vyšší rychlost je nepochybně pro řidiče nebezpečnější. Osobně si ale myslím, že co se týče plynulosti dopravy, povede omezení rychlosti ke vzniku kolon. Nicméně, musíme dodržovat zákony.“
„Motoristé tvoří z celkové dopravy v Praze pouhých 30 %. Zbytek jsou hromadná doprava a pěší. Obavy z toho, že se díky pomalejší jízdě zvýší emise, nejsou na místě, neboť je tomu právě naopak. Rychlá jízda a tedy rychlé spalování, zatěžují okolní prostředí prokazatelně daleko více,“ říká Michal Křivohlávek ze sdružení Auto*Mat. Opatření prý zpřístupní a polidští město, ve kterém žijí i pěší a cyklisté. „Snížením rychlosti se v hlavním městě zefektivní doprava. Například v USA dodržují na dálničních okruzích kolem měst motoristé 80 km/h, čeští řidiči tam z toho šílí, ale funguje to,“ uvedl Křivohlávek.
„Z hlediska doby jízdy je časový rozdíl na trase dlouhé 2 km při rychlostech 70 km/h a 50 km/h cca 0,5 minuty,“ tvrdí Jiří Wolf, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy s tím, že jsou stížnosti řidičů na prodloužení doby jízdy založeny více na psychickém vnímání rychlosti než na skutečném měření doby jízdy.
Jakých dalších opatření se Praha může dočkat? „Bohužel existující hustá městská zástavba neumožňuje v řadě případů dodatečnou výstavbu protihlukových clon, která je navíc finančně i časově náročná a naráží i na nesouhlas občanů bydlících u exponovaných komunikací, kteří žádají například zakrytí komunikace tubusem,“ vysvětlil Wolf. I přesto dojde v oblasti Jižní spojky k revizi stávajících protihlukových clon, aby se vyhodnotila možnost navýšení stávajících clon, popřípadě provést jejich opravy. V lokalitě ulice Rosečská (úsek Jižní spojky Sulická – Vídeňská), stejně tak ulicích Spořilovská a Cínovecká se na základě připomínek obyvatel zvažovala možnost protihlukových zábran. Její realizace při zhodnocení možného přínosu však nebyla magistrátem doporučena.
V loňském roce také byla ukončena stavba oboustranné protihlukové clony na lanovém mostě přes železnici i výstavba jednostranné clony na mostě přes Záběhlickou ulici. Podle Wolfa se chystají i protihluková opatření z oblasti výměny povrchů komunikací, půjde například o ulice Svatovítská, Zenklova, Moskevská, Milady Horákové, Jičínská, Na Větrníku. Rekonstrukce tramvajových tratí proběhne v ulicích Bělehradská a Komunardů. „Základním opatřením, které zásadně ovlivní silniční dopravu v rámci aglomerace Praha, je postupná výstavba Městského a Pražského okruhu, které přispějí ke snížení hlukové zátěže obyvatelstva. Zkušenosti z jiných evropských metropolí se snížením intenzity dopravy v souvislosti se systémy zpoplatnění vjezdu jsou pozitivní, ale zatím nejsou dlouhodobé,“ dodal Wolf.
Všechna realizovaná opatření na snížení rychlosti budou podle slov Jiřího Wolfa po přibližně 3 měsících vyhodnocena a pokud by se neprojevila dostatečná účinnost z hlediska hluku a naopak by se projevily negativní dopady na bezpečnost a plynulost provozu, nelze vyloučit případné další úpravy.
reklama
Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit hlukové limity, lidé protestují
Auto*Mat: Pražský magistrát ví, jak magistrálu zklidnit. Ale nic nedělá