Předpisy prodej do přinesených obalů nezakazují, nelze si ho ale vynucovat, uvádí Státní zdravotní ústav
"Platné právní předpisy nezakazují prodej potravin a pokrmů do nádob, či obalů přinesených spotřebiteli. Nicméně je na rozhodnutí provozovatele potravinářského podniku, zda takový způsob prodeje potravin či pokrmů má v nabídce služeb a umožní ho konečnému spotřebiteli," uvedl SZÚ.
Odborníci upozorňují, že provozovatelé nemají možnosti ovlivnit hygienický stav přinesených obalů nebo jejich vhodnost pro styk s potravinami. To pak může být problematické v případě reklamací. Řada společností proto má podle SZÚ prodej do přinesených obalů zakázaný.
Pokud je takový nákup umožněn, musí mít podle zdravotního ústavu nastavené postupy, které zabrání kontaminaci dalších potravin či surovin. "Například musí být nastavena taková opatření, aby nedošlo ke styku prodávaných potravin s povrchy, na kterých byla položena spotřebitelem přinesená nádoba," uvedlo SZÚ. Personál by také měl možnost prodej odmítnout, pokud obal nebude čistý.
Přečtěte si také |
Bez plastových brček nebo míchátek se určitě dokážeme obejít, říká ministr BrabecProdej do vlastních nádob není jen móda posledních let. SZÚ uvedl, že se využívá například při čepování piva do přinesených džbánů, nákup rozlévaných vín do přinesených nádob nebo odebírání obědů do přinesených nádob ve školních a závodních jídelnách.
V Česku se podle odhadů spotřebuje ročně až 20.000 tun plastového nádobí. Ministerstvo životního prostředí letos v červnu podpořilo snížení množství jednorázových plastových výrobků používaných například ve fastfoodech. Upozornilo také na to, že v Česku se kombinace plastové fólie a papíru, z něhož jsou kelímky na kávu, nerecykluje. Do konce příštího roku chtějí jednorázové plastové výroby vyřadit z prodeje některé české potravinářské a nábytkářské řetězce.
Evropská komise na konci května navrhla, aby se některé jednorázové plastové výrobky přestaly vyrábět. Týká se to například brček a kelímků, celkem jde o deset druhů výrobků, které jsou jako odpad v mořích nejčastější. Pokud se záměr povede splnit do roku 2030, sníží se znečištění moří plasty více než o polovinu a spotřebitelé ušetří přes 165 miliard korun, uvedla komise.
Vláda je nakloněná také návrhu komise na zajištění sběru 90 procent jednorázových plastových lahví na nápoje. Podle odhadů vznikne každý rok ve světě přes 300 milionů tun plastových odpadů, a pokud se situace nezmění, bude v roce 2050 v oceánech víc plastu než ryb.
reklama