Pro mořské želvy jsou staré rybářské sítě a plastový odpad horší, než úniky ropných látek, tvrdí vědec
Celosvětový průzkum, který pokrýval všechny hlavní oceány, kde želvy žijí, ukázal, že 91 procent do sítí a odpadu zamotaných želv bylo nalezeno mrtvých. Na jejich tělech byla pozorována řada zranění, která byla způsobena zamotáním do mořského odpadu. Některé druhy odpadů vedou k vnějšímu zranění, někdy i amputaci části těl, jiné odpady způsobí zadušení želv. Některé želvy se musí vyrovnat s tím, že s sebou vláčejí nadbytečnou zátěž.
Z pozorování vyplývá, že želvy jsou nejčastěji zamotané do starých rybářských sítí, starých motouzů a silonových rybářských vlasců. Častým jevem je želva, na kterou se zachytil plastových držák balení plechovek, různé plastové obaly, provázky a dráty. Želvy se ale zamotávají i do zbytků plastových židlí, meteorologických balonů a kotevních lan.
Výzkum, zveřejněný v časopise Endangered Species Research, tak s ohledem hlavně na mořské želvy mapuje rozsah znečištění moří. Do průzkumu se zapojilo na 106 vědců, kteří prozkoumali pobřeží Atlantského oceánu, Karibiku, Středozemního moře a Indického oceánu. Podle Brendana Godleyho, vedoucího výzkumníka, se dá odhadnout, že každý rok zahyne 1000 želv pravděpodobně v souvislosti se zamotáním do plastového odpadu. "Jde ale podle mého o hodně podhodnocený odhad," říká Brendana Godley z exeterské univerzity. Ne všechny mrtvé želvy moře vyplaví na pobřeží. Podle zapojených vědců je řada nalezených želv odnesena lidmi, kteří je pak jedí.
Zamotání do odpadu hrozí hlavně mladým a malým želvám, které přirozeně využívají mořské proudy pro pohyb moře. Mořské proudy s sebou ale také strhávají odpad.
"Znečištění moří plastovým odpadem může mít dlouhodobé dopady na některé želví populace a je pro ně větším ohrožením než uniky ropných látek," říká Godley. Podle něho je nezbytné snížit množství plastového odpadu v mořích.
reklama