Čtvrtina Čechů zná aspoň jedno evropské ochranné značení potravin

Čtvrtina Čechů zná aspoň jedno evropské značení potravin. Vyplývá to z průzkumu, který na vzorku 1330 respondentů pro Potravinářskou komoru ČR uskutečnila agentura STEM/MARK. Proti loňskému průzkumu jde o nárůst zhruba o pět procentních bodů, uvedla Ivana Valentová z agentury. Lidé se na výrobcích mohou setkat se třemi typy evropského značení. Vždy mají tvar sluníčka.

"Desetina oslovených tvoří loajální jádro, které vždy upřednostňuje výrobky s těmito značeními, což jsou spíše ženy nad 20 let a lidé s maturitou či vyšším vzděláním. Dvě pětiny lidí jsou ochotny si za tyto výrobky připlatit," uvedla Valentová. Nejméně ovlivnitelnou skupinou jsou podle ní muži nad 20 let, naopak mládež k evropským značkám inklinuje nejvíce.

Od roku 1992 se snaží Evropská unie chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.

Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.

Průzkum ukázal, že z evropských značení Češi nejvíce znají značku Chráněné zeměpisné označení. Zná ji 17 procent respondentů. Znalost evropských značek je v Česku i tak stále znatelně menší než u národních značení. Například nejznámější značku Klasa zná podle průzkumu 87 procent respondentů.

---

reklama

---