ScienceDaily: Kočkovité šelmy umí napodobit volání své kořisti
"Tamaríne, pojď ke mně blíž!" Na snímku ocelot dlouhoocasý
|
|
Foto: Malene Thyssen/Wikimedia Commons |
Velmi neobvyklé chování bylo výzkumníky z Wildlife Conservation Society (WCS) a Federální univerzity Amazonie (UFAM) zaznamenáno v brazilských amazonských lesích v okolí parku Reserva Florestal Adolpho Ducke. Pozorování potvrdilo dosud jen kusé a spíše anekdotické zprávy obyvatel Amazonie, kteří napodobování zvuků šelmami – včetně jaguárů a pum – pozorovali již dříve. Kočkovité šelmy údajně napodobují volání primátů, agutiů a dalších druhů, aby je přilákali co nejblíže.
„Kočkovité šelmy jsou známy pro svou hbitost, ale tahle hlasová manipulace naznačuje i psychologickou vychytralost. Tu bude potřeba dále zkoumat,“ řekl ScienceDaily Fabio Rohe, jeden z výzkumníků WCS.
Vědci, kteří v brazilských pralesích zkoumali chování tamarínů pestrých, zaznamenali chování kočkovitých šelem poprvé v roce 2005. Tehdy pozorovali skupinu osmi tamarínů pestrých, kteří se krmili plody fíkovníku. Tamaríni zaslechli volání podobné hlasu mláděte tamarína, které však vydával ukrytý ocelot. Tamarín, který skupinu hlídal, se vydal na zem, aby prozkoumal, co se to dole mezi liánami děje. Následně začal varovně pištět, aby skupinu varoval před podivnými zvuky. Čtyři tamaríni, zmatení voláním mláděte, však jeho výstražné volání nebrali vážně a vydali se na zem zdroj zvuku prozkoumat sami. V tu chvíli ze stromu sešplhal ocelot a zaútočil. Drápkaté opičky včas lest prohlédly a utekly.
V tomto případě bylo mimikry ocelota neúspěšné, nicméně badatelé byli ohromeni důmyslnou loveckou strategií. „Toto pozorování prokázalo důvěryhodnost tvrzení domorodých obyvatel,“ říká Avecita Chicchón, ředitel výzkumného programu WCS pro latinskou Ameriku. A dodává, že je potřeba prozkoumat i chování dalších kočkovitých šelem, u kterých se toto chování traduje.
Podle zprávy Wild Cat Found Mimicking Monkey Calls; Predatory Trickery Documented for the First Time in Wild Felids in Americas, vydanou na ScienceDaily 9. července 2010.
reklama