Sláma nejen na ozdobu
Sláma představuje jednu z nejdůležitějších surovin pro výrobu energií z obnovitelných zdrojů spalováním. Při něm se do ovzduší uvolňuje jen takové množství CO2, jaké bylo do hmoty rostliny akumulováno fotosyntézou v období jejího růstu (pálení biomasy má tedy „nulovou bilanci CO2“). Zvyšování cen tradičních pevných paliv a snižování příjmu venkovského obyvatelstva zároveň způsobuje, že dnes už není nepřijatelná představa, že například levná řepková sláma z poloviny až jednoho hektaru zajistí teplo pro rodinný domek, nebo že sláma ze 100 hektarů obilovin pokryje požadavky na teplo pro sušení a vytápění objektů velkého zemědělského podniku. Možnosti náhrady vybraných paliv slámou jsou uvedeny v tabulce. Značnou předností slámy je, že obsahuje jen velmi málo popelu a neobsahuje síru ani těžké kovy. Podíl zplyňujících částí je však vysoký – až 80 % – a hustota energie nízká, čemuž musí odpovídat topeniště. Pokud se ale ze slámy udělají brikety, můžou vyhovovat i stávajícím topeništím. Její využívání však vyžaduje vypracování celého systému nejméně v rámci jednoho podniku. Využívání 15–20 % každoročně vyrobené slámy pro energetiku neohrozí úrodnost půdy.
Foto: Martin Mach/www.ekomysleni.cz |
Jako nejvýhodnější se jeví spalování slámy ve větších zařízeních od 500 kW (ještě lépe od 1 MW), u kterých se vyplatí automatické ovládací zařízení, které umožní plynulý provoz kotle. Pokud se ale spaluje standardizované palivo (brikety), může se jednodušší ovládací zařízení použít i u kotlů s výkonem od 50 kW (spotřeba velkého rodinného domu). V sousedním Rakousku často budují zemědělci společně kotelny na spalování slámy s využitím finanční podpory od rakouské vlády a fondů EU. Vytápějí nejen veřejné budovy, ale taky rodinné domky v obci. Nejen že výhodně zužitkují nadbytečnou zemědělskou produkci a přispějí ke snižování ekologické zátěže, ale rovněž přispívají k nezávislosti regionu na fosilních palivech. Hospodaření v mikroregionu má navíc z hlediska životního prostředí i výhodu ve snížení dopadů dopravy a z ekonomického hlediska může mít příznivý dopad například na zaměstnanost v regionu.
Další využití
Obilná sláma se používá rovněž ve stavebnictví. Lisováním jejích vláken za vysokého tlaku a teploty ve speciálním tvářecím zařízení vzniká výrobek Ekopanel. Ten je ošetřen proti plísním a škůdcům. Pro dosažení požadované pevnosti je následně panel polepen recyklovaným papírem. Vytlačovaný nekonečný pás je poté formátován na požadované délky. Z takovýchto panelů je možno stavět řadu drobných, ale i větších objektů, dokonce rodinné domky. Už tradičně se sláma využívá jako střešní krytina k výrobě došků. Je taky vhodná k zateplování budov.
Ze slámy je možné vyrábět i vynikající papír. Celulóza ze slámy může být použita při výrobě většiny druhů papíru jako náhrada celulózy z tvrdého dřeva. Tradiční produkty z papíru vyrobeného ze slámy zahrnují vlnitý karton z neodbarvené slámové celulózy a jemný tiskový a dopisní papír z odbarvené slámové celulózy. Výnos celulózy ze slámy (45 %) je nižší než ze dřeva (55 %). K výrobě velmi kvalitního papíru je na základě italských zkušeností vhodné využít pšenici dvouzrnku (starý druh pšenice s výbornými dietetickými vlastnostmi zrna).
Podle výzkumníků z Kansasu může pšeničná sláma nahradit některé petrochemikálie a plnidla používané při výrobě plastů. Pozitivním aspektem při použití pšeničné slámy jako plnidla je to, že teplota při výrobě může být snížena pod 400 °C, čímž se snižují nejen výrobní náklady, ale především energetická náročnost výroby.
Ze slámy se dřív rovněž pletlo velké množství předmětů, které se užívaly zejména v zemědělském prostředí. Sláma sama o sobě však není příliš dobrým pletařským materiálem. Suché stéblo praská, má nepatrnou nosnost a také omezenou délku. Když se však jednotlivá stébla spojí ve svazek či copánek, získají na pevnosti.
Protože je sláma dobrým izolačním materiálem, našla využití zejména u předmětů, které měly obsah zateplit nebo ho udržet v suchu (ošatky, zásobnice na peří, na obilí, na sušené ovoce – slaměná stěna zásobnic byla vzdušná, sláma pohlcovala okolní vlhkost a obsah tak zůstával suchý).
Druh slámy | Výhřevnost MJ/kg | Náhrada hnědého uhlí (kg) | černého uhlí (kg) | LTO (kg) | zemního plynu (m3) |
Obilní | 14,0 | 838,8 | 549,0 | 341,5 | 411,7 |
Řepková | 14,6 | 874,8 | 572,5 | 356,1 | 429,4 |
Další informace:
http://home.zf.jcu.cz/databazefytomasy
http://www.biom.cz/
Článek je součástí seriálu o možném nepotravinářském využití rostlinné výroby. Další díly seriálu:
Škrob – od lepidel po cédéčka 7. června 2006
Na barvení látek barvy z přírody 6. července 2006
Na džíny, na pytle, na koberce… 2. září 2006
Odbouratelná mastnota 14. listopadu 2006
Článek je převzat z tištěného EkoListu č. 8-9/2006.
reklama