Díky kotlíkovým dotacím se vyměnilo 63 533 kotlů po celé ČR

Pět let od vyhlášení první výzvy takzvaných kotlíkových dotací stát dosud proplatil přes 63 000 žádostí za téměř sedm miliard korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro dotační titul na výměnu neekologických kotlů připravilo devět miliard korun, kvůli zájmu přidalo dalších 1,5 miliardy Kč. Nejvíce peněz z evropských fondů šlo do Moravskoslezského kraje, nejméně do Prahy. Vyplývá to z údajů, které MŽP poskytlo ČTK.

Cílem programu bylo zajistit výměnu nejméně 85 000 starých kotlů, podle MŽP bylo dosud vyměněno 63 533 kotlů. V prvních dvou výzvách mohli lidé využít dotaci i pro kotle, které umožňovaly spalování uhlí. Ve třetí šly příspěvky jen na pořízení tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu.

V poslední výzvě bylo přijato nejvíce žádostí - 43 315 za více než pět miliard korun. I s loňským přídavkem z podprogramu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Nová zelená úsporám -Adaptační a mitigační opatření na ni stát vyhradil přes 4,5 miliardy korun. V každé z dřívějších výzev byl celkový objem žádostí pod čtyřmi miliardami, proplaceno bylo 3,08 a 3,2 miliardy korun.

Nejvíce peněz z kotlíkových dotací, tedy 2,4 miliardy, resort poslal na zlepšení ovzduší do Moravskoslezského kraje. Lidé si tam zatím pořídili zhruba 14 000 nových topných zařízení, celkem má být v regionu vyměněno 22 500 kotlů. Pro Prahu bylo v každé z výzev původně vyčleněno zhruba 24 milionů korun, v poslední výzvě přibylo dalších devět milionů. Lidé s pomocí dotace dosud vyměnili kolem 500 kotlů.

"Výměna zdrojů tepla během první a druhé vlny kotlíkových dotací přinesla roční snížení emisí tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emisí CO2 o 388 000 tun a emisí jemných částic PM2,5 o 427 tun," řekl ČTK Ondřej Charvát z MŽP.

Podle zprávy o životním prostředí za rok 2018 byly celkové emise tuhých znečišťujících látek 59 800 tun. Bližší informace o konkrétním vlivu kotlíkových dotací na životní prostředí ministerstvo nesdělilo.

"Jedná se o velmi oblíbený dotační titul, kde není nouze o zájemce. V prvním období byl zřejmým nedostatkem nemožnost získat dotaci na pořízení nového plynového kotle, to se napravilo. Program přináší snížení ekologické zátěže především na lokální úrovni, i z tohoto důvodu je užitečný nejen pro konkrétní domácnosti, ale i pro emisemi dotčené obce," řekl ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Karel Polanecký z Hnutí Duha uvedl, že kotlíkové dotace plní svůj hlavní účel, tedy snižování znečištění ovzduší z lokálních topenišť. "Hlavním nedostatkem byla podpora nových uhelných kotlů v první vlně a kombinovaných ve druhé vlně, tento nedostatek byl odstraněn," řekl.

Nutností je podle něj nová dotační podpora na výměnu kotlů a kamen. "Zejména kamna, na která se dosud kotlíkové dotace nevztahovaly, představují z pohledu lokálního znečištění velký problém. Mimo jiné proto, že řada uživatelů o jejich výměnu za jiný způsob vytápění nestojí. Jednoduché řešení v tomto případě není po ruce," upozornil Polanecký.

Kritický k hodnocení programu je hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. "Systém, kdy o přidělení dotace rozhoduje pořadí ve frontě, efektivní být nemůže. Přidělí dotaci i těm, kteří by si nový kotel koupili i bez dotace, a nepřidělí ji mnoha lidem, kteří si jej bez dotace nemohou dovolit. Dotace tak nesnížily emise ani u těch prvních, ani u těch druhých. Ti první by je snížili i bez dotace, ti druzí si nový kotel nekoupili, protože byli v řadě až za těmi prvními a už se na ně nedostalo," uvedl.

Lidé musí kotle na uhlí a na dřevo, které jsou v první a druhé emisní třídě, vyměnit do roku 2022. Zákaz jejich používání bude od září téhož roku.

---

reklama

---