Stavbu geotermální elektrárny úřad v Tanvaldu opět zamítl

Stavební úřad v Tanvaldu na Jablonecku zamítl žádost o vydání územního rozhodnutí na stavbu geotermální elektrárny. Jako důvod uvedl rozpor mezi veřejným a soukromým zájmem. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na webu města. Proti jeho rozhodnutí je možné odvolat se do 15 dnů. Projekt připravuje firma Entergeo, stanovisko úřadu si chce nejprve prostudovat, než rozhodne o svém dalším postupu.

Stavební úřad už jedno zamítavé stanovisko vydal. Krajský úřad v Liberci ale jeho rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Záměr výstavby geotermální elektrárny je podle nového rozhodnutí stavebního úřadu sice v souladu s územním plánem města, jeho realizace ale může ohrozit veřejný zájem. Může snížit pohodu bydlení a ohrozit veřejné zdraví minimálně v oblasti, která bude zasažena vlivem budování podzemního výměníku v hloubce čtyř až pěti kilometrů pod povrchem, píše se v rozhodnutí. Zasažena by měla být oblast zhruba pěti kilometrů čtverečních, kam patří hustě osídlené části města s 6500 obyvateli.

Firma Entergeo se proti předchozímu zamítavému stanovisku odvolala. S tímto se teprve seznamuje. "Rozhodnutí má 47 stran, takže si ho nejprve prostudujeme. Tak zjistíme, co vedlo stavební úřad k zamítnutí projektu, který má kladná stanoviska od všech odborných orgánů včetně ochrany přírody a zdraví občanů, hygienické stanice, geologické služby, vodoprávního úřadu a řady dalších," sdělil ČTK ředitel firmy Zbyněk Šonka.

Entergeo plánuje stavbu geotermální elektrárny v areálu zkrachovalé textilní továrny Seba T v blízkosti centra města. Pro výstavbu chce firma využít pozemek pod železniční tratí, na kterém stojí vodní elektrárna. Proti záměru firmy se postavilo tanvaldské zastupitelstvo a petici odmítající projekt podepsalo 2116 obyvatel Tanvaldu a jeho okolí. Projekt počítá s ohříváním vody vháněné až pět kilometrů hlubokými vrty do suchého podzemí, odkud se bude čerpat zpět na povrch. Tento způsob není zatím ve světě příliš rozšířený a v Česku s ním nejsou zkušenosti. Jeden z autorů petice proti výstavbě, Jaroslav Mikš, projekt označil za nebezpečný experiment. Podobně se v zamítavém stanovisku vyjádřil stavební úřad.

Podobnou elektrárnu začali před lety stavět v Basileji ve Švýcarsku. Hlubinné vrty tam ale provázely silné otřesy, které způsobily škody v přepočtu 170 milionů korun. Obava z otřesů a neprověřená technologie byly hlavním důvodem, proč se proti podobnému projektu společnosti Entergeo před několika lety postavili lidé v Semilech a v nedalekém Benešově. Odpůrce nepřesvědčila ani ujištění, že seizmické stanice budou situaci sledovat a čerpání vody se případně omezí. Nepomohly ani sliby dodávek levného tepla nebo dotací pro radnice.

---

reklama

---