Studie: Kořeny rostlin rostou jinak, než vědci dosud předpokládali
Takzvaná teorie kyselého růstu vznikla podle vedoucího vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z ÚEB AV ČR v 70. letech minulého století. "Dobře vysvětluje například prodlužování stonků, v případě kořenů však dosud panovaly nejasnosti, a proto jsme se rozhodli prozkoumat mechanismy prodlužovacího růstu," uvedl.
Vědci pro svůj výzkum vyvinuli speciální proteinovou molekulu, která mění svou fluorescenci, tedy vyzařování světla podle kyselosti prostředí. Funguje tedy jako miniaturní senzor, který umožňuje sledovat pH ve stěnách kořenových buněk. Podle výzkumníků může tato molekula najít využití i v dalších výzkumech.
"Na rozdíl od jiných podobných molekul dobře pracuje v poměrně kyselém prostředí rostlinných buněčných stěn. Navíc se váže na vlákna jejich hlavní složky, celulózy. Díky tomu měříme pH přímo ve stěně a ne jinde," popsal Pavel Krupař z ÚEB AV ČR a PřF UK.
Vědci se ve výzkumu nejprve zaměřili na raný vývoj kořene. Buňky se směrem od špičky kořene množí nejprve dělením, pak se výrazně prodlužují a nakonec začínají specializovat na své budoucí funkce. Ve fázi intenzivního prodlužování kořenů výzkumníci podle dosavadní teorie očekávali nejnižší hodnoty pH. Namísto toho zjistili, že se ve skutečnosti se vzdáleností od špičky kořene pH sice mění, ale v oblasti nejrychlejšího prodlužování je naopak vyšší.
Podle Fendrycha to znamená, že je pro proces prodlužování buněk během vývoje kořene nutno hledat jiné mechanismy, než je teorie kyselého růstu, a aktuální objev podle jeho názoru položil základy pro navazující vědecký výzkum.
reklama

V trojské botanické zahradě vykvetla vzácná rostlina Osa pulchra
Ukázkové záhony s původními druhy rostlin, představují v Lednici bohatství místní květeny
Běžná kapradina dokáže akumulovat prvky vzácných zemin a další stopové prvky. Může tak pomoci sledovat stav krajiny