Studie MŽP: Nejlepší je vratné sklo a nápojové kartony
„Tzv. LCA (life cycle assessment) studie porovnávala dopady nápojových obalů na životní prostředí v celém životním cyklu daného obalu, od surovin k jejich výrobě až po likvidaci. Jedním z logických závěrů studie je, že zvýšení recyklace nápojových obalů výrazně sníží jejich celkové dopady na životní prostředí,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. LCA studie je zpracována na základě dat z roku 2007.
Zdeněk Huml, výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů má radost, že často kritizované PET obaly patří podle řady ukazatelů studie mezi ty obaly, které jsou k životnímu prostředí nejohleduplnější. „Výroba a distribuce nealkoholických nápojů se v naprosté většině ukazatelů sledovaných studií nepodílí na celkové zátěži životního prostředí ČR ani jedním procentem. Pouze v jednom případě tento podíl přesáhl hranici dvou procent, vyplývající ze zpracování bauxitu používaného při výrobě hliníkových nápojových plechovek,“ cituje Huml výsledky studie.
Podle dílčích výsledků LCA jsou z hlediska nároků na energie nejméně náročné nápojové kartony, naopak nejhůře na tom jsou s energií právě hliníkové plechovky. Na globálním oteplování se nejméně podílejí kartonové obaly, největší vliv mají nevratné skleněné obaly. Co se týče produkce nebezpečných odpadů, nejméně jich vznikne při používání velkých PET lahví, nejvíce nebezpečných odpadů je spojeno s hliníkovými plechovkami. V celkovém souhrnu všech kritérií vůbec nejlépe vycházejí nápojové kartony a vratné sklo.
LCA studie pracovala s daty za rok 2007, kdy bylo v ČR spotřebováno cca 3,8 miliardy kusů obalů. Nejčastější nápojový obal je vratná pivní lahev, které se spotřebovalo na 1,5 miliardy kusů. Druhý nejčastější obal jsou PET lahve na vodu, kterých se prodalo 0,8 miliardy jeden a půl litrových lahví a 0,4 miliardy dvoulitrových lahví. Všech hliníkových obalů se celkem spotřebovalo 230 milionů kusů. Nejvíce obalů se spotřebovalo na pivo - 1,6 miliardy kusů, pak na pitnou vodu - 1 miliarda obalů, a limonády - 0,5 miliardy obalů. Studie také konstatuje, že některé obaly jsou typické pro určitý druh nápoje. Energetické nápoje jsou zcela výhradně v hliníkových plechovkách o objemu 0,25 l. Voda se balí buď do malých skleněných lahví, nebo do PET lahví s větším objemem, což je dáno tím, že v restauracích se nápoje konzumují ve skle, v domácnostech ale spíše v 1,5 litrové, nebo 2 litrové PET lahvi. Pivo se prodává převážně ve vratných lahvích. Ale například džusy spotřebitelé kupují téměř v jakémkoliv obalu.
„Množství hliníkových plechovek, které během jednoho roku u nás skončilo na smetišti, bylo shodné s objemem hliníku, který Škoda Auto použila pro svou výrobu za jeden půlrok v České republice. To bylo před hospodářskou krizí, nyní bude odpadu oproti výrobě Škodovky ještě více,“ říká expert na obaly a odpady Ivo Kropáček z Hnutí Duha. „Hliníkové obaly u nás bohužel stále není možné třídit. V západních zemích a v USA mají k dispozici zálohové automaty, kam plechovku vhodíte a vypadnou vám peníze v hodnotě obalu.“ Do prosazení zálohování obalů se MŽP chce pustit, až se podaří prosadit novely odpadového zákona. Odhad je kolem roku 2011.
„Současný systém sběru pochází z devadesátých let minulého století a je již dávno překonaný,“ míní Jiří Nezval, který provozuje informační server o recyklaci www.PETrecycling.cz . Dle jeho názoru nezajišťuje vysokou návratnost, protože není motivační pro třídící subjekt. „U pivních skleněných láhví je dosaženo téměř totální návratnosti díky jejich motivačnímu zálohování 3 Kč/ks. Současný systém vyhovuje silné odpůrcovské lobby, protože výrobci nápojů dostávají plastové obaly zcela zdarma. Proto se snaží - nejen u nás - zálohování zabránit,“ doplnil Nezval.
Vlado Volek, tajemník z Obalové asociace SYBA má ke zveřejněné studii značné výhrady. Vadí mu především nevědecký přístup hodnocení. Chybí prý i přesně stanovená data, se kterými se pracovalo. „Díky volnému trhu se užívají při výrobě fólie tuzemské i německé. Ve studii ale není započten rozdíl na životní prostředí podle cesty, která fólie urazila,“ uvádí jeden z příkladů Volek a přirovnává hodnotící metody k šamanství.
Podle Heleny Zmítkové ze společnosti Tetra Pak jsou výsledky srovnatelné se studiemi ze zahraničí. Podle Zmítkové není žádný rozdíl mezi účinností tříděného sběru PET lahví a účinností jejich sběru za pomoci zálohování.
Více se k tématu zálohování obalů v článku Bláha: Zálohy na PET lahve nyní nejsou na pořadu dne ze dne 10. 12. 2009.
reklama
Nahradí PET lahve na pivo skleněné obaly? 