Syndrom bílého nosu - bílá nemoc netopýrů
2.4.2010 15:34 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Na začátku března byl laboratořemi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy definitivně potvrzen výskyt velice infekčního onemocnění netopýrů na území České republiky. Nemoc se jmenuje syndrom bílého nosu.
Dvě netopýří zimoviště poblíž osady Rýžovna v Krušných horách se tak připojila k dalším evropským lokalitám, kde byla nemoc potvrzena. Výskyt nebezpečného onemocnění byl zaznamenán již dříve u netopýrů v jeskyních ve Francii, Německu, Švýcarsku, Holandsku, Maďarsku a Rumunsku. Podle informací ČTK byla plíseň v letošní zimě nalezena už i na Slovensku. Podezření na výskyt infekce má Agentura ochrany přírody a krajiny ale i v dalších třech netopýřích lokalitách na Karlovarsku.
Ačkoli nebylo zatím zaznamenáno úmrtí evropských druhů netopýrů, nemělo by se toto onemocnění podceňovat. Podzimní číslo časopisu Bats uvádí, že v USA pravděpodobně právě tato plíseň zpustošila populaci ohroženého netopýra společenského (Myotis sodalis), když snížila jeho populaci o třetinu. Syndrom bílého nosu však napadá i další druhy, podle stejného odborného periodika zemřelo v zámoří na toto onemocnění více než 1 milion netopýrů.
O syndromu bílého nosu se doposud ví jen velmi málo. Jak uvádí Jiří Geisler na stránkách Wns2010 byli netopýři s nápadně bílými povlaky na hlavě poprvé nalezeni americkým jeskyňářem teprve před čtyřmi lety. Během následujících let, vždy v období zimního spánku, byl tento jev zjištěn na mnoha lokalitách východoamerických států a mnohdy byl spojen s úmrtím 90 - 100 % netopýrů příslušné jeskyně nebo štoly.
Nejdříve ani nebylo známo, jaký druh plísně to osídluje okolí čenichu, boltce, případně létací blány napadených netopýrů. Odtud pochází i název tohoto onemocnění - "syndrom bílého nosu". Ukázalo se, že se jedná o nový druh, který byl v roce 2009 popsán pod názvem Geomyces destructans. Tato plíseň je mimo jiné příbuzná druhu Geomyces pannorum, který působí kožní infekce u člověka.
Podle nejnovějších poznatků prezentovaných na berlínském symposiu o chorobách netopýrů v únoru 2010 se zdá, že je choroba vázána na období zimního spánku netopýrů, kdy u nich dochází k výraznému snížení imunity. Plíseň je navíc charakteristická svojí chladnomilností, roste v teplotách od 2 do 18 °C, při 20 °C je růst nulový a vyšší teploty houbu ničí. Ivan Horáček, který české odborné i široké veřejnosti tyto nejnovější informace představuje rovněž na stránkách Wns2010, dále píše, že se nemoc šíří fyzickým kontaktem mezi netopýry nebo dotykem s plísní na stěnách uvnitř zimoviště.
Mnoho dalších informací o onemocnění a jejím monitoringu naleznete právě na speciálně zřízené webové stránce Wns2010. V případě, že sami výskyt syndromu bílého nosu objevíte, můžete kontaktovat i Českou společnost pro ochranu netopýrů. Informace o amerických netopýrech lze nalézt na internetové adrese www.fws.gov, v Evropě se netopýry zabývá např. britská organizace Bat Conservation Trust.
reklama
 |
|
|
Netopýr se syndromem bílého nosu.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: United States Fish and Wildlife Service |
Ačkoli nebylo zatím zaznamenáno úmrtí evropských druhů netopýrů, nemělo by se toto onemocnění podceňovat. Podzimní číslo časopisu Bats uvádí, že v USA pravděpodobně právě tato plíseň zpustošila populaci ohroženého netopýra společenského (Myotis sodalis), když snížila jeho populaci o třetinu. Syndrom bílého nosu však napadá i další druhy, podle stejného odborného periodika zemřelo v zámoří na toto onemocnění více než 1 milion netopýrů.
O syndromu bílého nosu se doposud ví jen velmi málo. Jak uvádí Jiří Geisler na stránkách Wns2010 byli netopýři s nápadně bílými povlaky na hlavě poprvé nalezeni americkým jeskyňářem teprve před čtyřmi lety. Během následujících let, vždy v období zimního spánku, byl tento jev zjištěn na mnoha lokalitách východoamerických států a mnohdy byl spojen s úmrtím 90 - 100 % netopýrů příslušné jeskyně nebo štoly.
Nejdříve ani nebylo známo, jaký druh plísně to osídluje okolí čenichu, boltce, případně létací blány napadených netopýrů. Odtud pochází i název tohoto onemocnění - "syndrom bílého nosu". Ukázalo se, že se jedná o nový druh, který byl v roce 2009 popsán pod názvem Geomyces destructans. Tato plíseň je mimo jiné příbuzná druhu Geomyces pannorum, který působí kožní infekce u člověka.
Podle nejnovějších poznatků prezentovaných na berlínském symposiu o chorobách netopýrů v únoru 2010 se zdá, že je choroba vázána na období zimního spánku netopýrů, kdy u nich dochází k výraznému snížení imunity. Plíseň je navíc charakteristická svojí chladnomilností, roste v teplotách od 2 do 18 °C, při 20 °C je růst nulový a vyšší teploty houbu ničí. Ivan Horáček, který české odborné i široké veřejnosti tyto nejnovější informace představuje rovněž na stránkách Wns2010, dále píše, že se nemoc šíří fyzickým kontaktem mezi netopýry nebo dotykem s plísní na stěnách uvnitř zimoviště.
Mnoho dalších informací o onemocnění a jejím monitoringu naleznete právě na speciálně zřízené webové stránce Wns2010. V případě, že sami výskyt syndromu bílého nosu objevíte, můžete kontaktovat i Českou společnost pro ochranu netopýrů. Informace o amerických netopýrech lze nalézt na internetové adrese www.fws.gov, v Evropě se netopýry zabývá např. britská organizace Bat Conservation Trust.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
