Tequila? Skvělé biopalivo budoucnosti, říkají vědci

Destilací agáve lze získat nejen tequilu, ale také biopalivo. Rostlina navíc není náročná na přírodní podmínky, nepotřebuje ani ornou půdu, ani mnoho srážek, píše Guardian.

Podle Olivera Inderwildi z Oxfordské univerzity je obrovská výhoda této rostliny, že může růst na poušti a nezabírá tak úrodnou půdu, kde lze pěstovat potraviny.

Etanol se dnes vyrábí především z kukuřice. Podle kritiků právě kvůli výrobě biopaliv vzrostla cena kukuřice na rekordní úroveň. Nedávné průzkumy navíc ukázaly, že zákony o přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty nebyly šťastnou cestou – výroba biopaliv často porušovala lidská práva a poškozovala životní prostředí.

Agáve naopak podle britské studie přináší dobré výnosy na horké a suché zemi s relativně malým dopadem na životní prostředí. Rostliny s velkou růžicí masitých listů totiž produkují hodně cukru, což je klíčové pro výrobu jakéhokoli alkoholu. Vědci již ve „státě tequily“, v mexickém Jalisco, navrhli zařízení, které převádí cukry na alkohol využitelný jako palivo.

Podle posuzování životního cyklu (LCA) publikovaném v časopise Energy and Environmental Science jsou emise etanolu z agáve 35 gramů oxidu uhličitého na megajoul (MJ) energie. To je výrazně méně než 85 g/MJ v etanolu vyráběném z obilí. Pro srovnání, topné oleje emitují asi 100 gramů na MJ a podle některých názorů je kukuřice v tomto ohledu ještě horší. Etanol z cukrové třtiny v Brazílii má sice lepší skóre než agáve (20 g/MJ), ale Inderwildi říká, že tento úspěch bude těžké opakovat mimo Brazílii.

Andrew Smith, biolog Oxfordské univerzity a člen výzkumného týmu, tvrdí, že agáve se navíc dokáže adaptovat na budoucí klimatické změny. Vzhledem k rostoucí vzácnosti orné půdy a vodních zdrojů jde o klíčový atribut v otázce jídlo versus paliva.

Agáve by se mohla pěstovat třeba v Austrálii. Někteří experti si ale myslí, že plantáže v Mexiku a Africe na opuštěné půdě jsou vhodnější. Jde o plochy původně využívané k produkci vláken sisalu, používaných v lanech, kobercích nebo terčích pro šipky, které nástup plastů odsunul mimo zájem výrobců.

Oliver Inderwildy, šéf oddělení nízkoemisní dopravy na oxfordské Smith School of Enterrprise and the Environment, varoval, že je třeba věnovat větší pozornost změnám klimatu. Podle něj je nutné vyvinout nejen elektromobily, ale také úspornější konvenční motory. Inderwildi je přesvědčen, že jde úspěšně biopaliva vyrábět také z trávy či z celuózy ze zemědělského odpadu. Je ale potřeba snížit energetickou náročnost zpracování celuózy. „Jediné, co by mohlo agávím konkurovat, jsou řasy,“ říká Irwildi a poznamenal, že například firma Exxon Mobil výrazně investuje do výroby biopaliv z řas.

Podle článku Tequila gives new biofuel crops a shot zveřejněném na serveru guardian.co.uk dne 28. července 2011.

---

reklama

---