Těžařská společnost připravila smlouvy pro obce na Mostecku, dostat mají 213 milionů korun
Kapacita školy bude 60 dětí. Budou to dvě malotřídky pro docházku dětí 1. stupně. Celková kapacita mateřské školy bude 48 dětí. Tělocvična je navržena jako multifunkční zařízení pro školy, sport, kulturu a ostatní veřejně zájmové činnosti v obci. Na školu má obec vydané stavební povolení. "Projekt máme připravený a už více než rok čekáme na dotaci. Teď se konečně zdá, že se dočkáme. Smlouvu zvládneme projednat ještě v září. Neřešíme, jestli dar přijde přímo od těžaře nebo přes Státní fond životního prostředí (SFŽP). Takto napřímo je to alespoň rychlejší. A neřešíme ani výši daru. Kolik se těžaři rozhodli do regionu darovat, tolik přijmeme," uvedl Čapek.
Původně chtěla firma dát peníze obcím prostřednictvím SFŽP, na začátku srpna oznámila, že hodlá sama rozhodnout o jejich využití a že bude ohledně výše podpory jednat přímo s obcemi v okolí těžební oblasti. Svůj krok zdůvodnila liknavostí státního aparátu, který se podle ní nebyl schopen ani za téměř rok vyjádřit k návrhu parametrů uvažovaného daru. Jednání se SFŽP podle společnosti nepřinášelo žádné výsledky.
"Jednání pokračují. Čeká nás další setkání. Všímáme si toho, co Sev.en dělá. Čekáme, jak se celá situace vyvine. Jako stát se snažíme, aby obce dostaly co největší částku, věřím, že se nám to ve finále podaří," řekl ČTK a Českému rozhlasu ve středu v Čížkovicích ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Podle něj se musí ministerstvo řídit tím, jak celou věc připravila předchozí vláda. "Snažíme se, aby částka (pro obce) byla větší, než jaká koluje v mediálním prostoru," uvedl.
Vrskmaň chce peníze využít k financování výstavby domu s pečovatelskou službou s nájemními byty. Přestavět plánuje zchátralou budovu bývalé školy. Vzniknout by tak v obci mohlo 15 nových bytů. "Máme připravenou projektovou dokumentaci a podáváme žádost o stavební povolení. Smlouvu o poskytnutí daru projednáme v zastupitelstvu a prakticky můžeme celou akci rozjet. Osobně tento způsob rozdělení úspory napřímo preferuji. Je to pro obce jednodušší. Běžná darovací smlouva bez omezujících pravidel dotačních titulů," uvedl starosta Vrskmaně Václav Hora (nez.) "Samozřejmě, čím víc, tím lépe. Těžko ale budete někomu říkat, kolik vám má darovat. Především vítám, že už se situace hnula a peníze můžeme mít reálně na účtu ještě letos," uvedl Hora. Most se k účelu využití daru blíže zatím nevyjádřil.
Darovací smlouvu připravuje těžař ještě pro Svazek obcí v regionu Krušných hor, ve kterém je 11 obcí, které byly těžbou v lomu ČSA také nějakým způsobem dotčeny, ale nedostávaly peníze z vydobytého nerostu. Dar chce svazek využít na společný projekt vybudování jednotného centrálně spravovaného dopravně-informačního a varovného systému. "Dar od těžební společnosti tak financování projektu, na který vlastně ani nemáme dostatek peněz na spoluúčast, vyřeší celý," uvedl předseda svazku David Kádner (Lepší Sever), starosta Nové Vsi v Horách.
"Záměr reaguje na specifické podmínky horského a podhorského území Krušných hor, kde je potřebné rychlé a srozumitelné předávání aktuálních dopravních, meteorologických, bezpečnostních a mimořádných informací přímo účastníkům silničního provozu. Silnice z podhorských obcí do hor jsou většinou úzké a stačí maličkost, aby byly neprůjezdné. Spadlý strom, dopravní nehoda, sněhová kalamita nebo třeba jen projíždění techniky správy a údržby silnic. Návštěvníci hor pak mohou zůstat uvězněni v koloně i několik hodin. Tomu předejde varovný systém. Na světelné signalizační tabuli umístěné na vjezdech do hor a na významných křižovatkách v horách se řidiči včas dočtou, že nemají na silnici vjíždět," uvedl Kádner. Celý systém bude ovládaný dálkově, přístup bude mít Policie ČR, Městská policie Litvínov, starostové jednotlivých obcí.
Těžba hnědého uhlí v lomu ČSA skončila v roce 2024. Místo technické rekultivace schválilo MŽP přírodní způsob, kdy část plochy nechá zarůst a zatopit, což skupině Sev.en ušetřilo peníze.
reklama



Soud začal řešit žalobu Tykače na poslankyni kvůli videu na instagramu
Těžař začal jednat s obcemi na Mostecku o penězích ušetřených na rekultivaci ČSA